Datum zveřejnění: 
11. 10. 2021
Výstavu připravili Lukáš Beran, Jakub Potůček a Jan Zikmund ve Výzkumném centru průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze coby součást stejnojmenného výzkumného projektu MK ČR v programu NAKI II. Průmyslové stavby jsou zhmotněním hospodářských vztahů a výrobních postupů, ale zároveň dílem konkrétních lidí, obrazem jejich schopností, ambicí a představ o světě. Převedení výrobního schématu do uspořádání a rozměrů stavby, volba její vhodné a hospodárné konstrukce i její vnější ztvárnění jsou tvůrčími činy zakotvenými v kultuře a společnosti své doby.

Technická 6, 160 00 Praha 6 po–ne 8–02 h +420 232 002 535 info@techlib.cz http://www.techlib.cz

Historickou problematiku navrhování průmyslových staveb přibližuje 69 původních plánů, dvacet dobových publikací, jedna 3D vizualizace a také multimediální prostorová instalace, vytvořená Michalem Cábem, Jiřím Roušem a Kryštofem Peškem. Výstavu připravili Lukáš Beran, Jakub Potůček a Jan Zikmund ve Výzkumném centru průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze coby součást stejnojmenného výzkumného projektu MK ČR v programu NAKI II.

Průmyslové stavby jsou zhmotněním hospodářských vztahů a výrobních postupů, ale zároveň dílem konkrétních lidí, obrazem jejich schopností, ambicí a představ o světě. Převedení výrobního schématu do uspořádání a rozměrů stavby, volba její vhodné a hospodárné konstrukce i její vnější ztvárnění jsou tvůrčími činy zakotvenými v kultuře a společnosti své doby. Zobrazení průmyslových staveb v technické literatuře ji zrcadlí, původní stavební plány však poskytují barvitější, ale také víceznačnější obraz – proces návrhu průmyslové stavby z nich můžeme vysledovat: rozpoznat jeho aktéry a popsat role, které v něm sehráli. Od poloviny 19. století se jako nezastupitelná jeví úloha strojíren dodávajících výrobní zařízení a navrhujících nejen prostorové uspořádání, ale často celou stavbu. Klíčová byla práce nezávislých specialistů, zasílajících své projekty na vzdálená staveniště a mezinárodně tak zprostředkujících nejnovější postupy. S uplatněním ocelové konstrukce a především nástupem železobetonu roste význam práce inženýrů, a pokud se součástí tohoto procesu stali architekti, pak především z přesvědčení o poslání své profese. V závěrečné fázi, ve druhé polovině století dvacátého, teorie navrhování předbíhá praxi: specializované ústavy vytvářejí návrhy univerzálních výrobních budov, jejichž dokumentace však již ztrácí na působivosti a na výstavě ji proto nahrazuje umělecká interpretace.

Zdroj: 
artmap.cz