Pomoci s rehabilitací pacientů, které trápí následky nemoci covid-19, má nový projekt, na němž spolupracuje několik akademických pracovišť a Fakultní nemocnice Hradec Králové. Systém využívá fitness náramky, které sbírají data o pohybu či kvalitě spánku pacientů. Zabezpečené informace jsou pak přenášeny na servery a odborníkům slouží k lepšímu zacílení péče. Mluvčí ČVUT Andrea Vondráková o projektu informovala v tiskové zprávě. V budoucnu má pomoci i lidem po jiných onemocněních.
Na projektu spolupracují odborníci z ČVUT, brněnské Univerzity obrany, Fakultní nemocnice Hradec Králové a Univerzity Palackého v Olomouci. Kateřina Neumannová z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci uvedla, že nyní běží pilotní studie projektu - právě s pacienty po covidu-19. "Na základě vyhodnocení zkušeností z této studie bude projekt pokračovat i pro širší skupinu pacientů, například s chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem či intersticiálními plicními procesy," dodala odbornice.
"U řady pacientů s těžkým průběhem onemocnění je totiž zapotřebí řešit i následky infekce v takzvané subakutní fázi, druhý a třetí měsíc od počátku onemocnění. Pacienty trápí dušnost, únava, deprese nebo nespavost a jako efektivní metoda řešení těchto problémů se ukazuje systematická rehabilitace,“ uvedl Vladimír Koblížek, který je přednostou Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Odborníci pro projekt využili cenově dostupné komerční fitness náramky. Ty sbírají záznamy o kvalitě spánku a aktivitě pacientů. "Pseudonymizovaná data jsou zabezpečeným způsobem přenášena na server, kde jsou po jejich zpracování generovány týdenní reporty. Po zpětném přiřazení dat k jednotlivým pacientům jsou lékařům a fyzioterapeutům předány podrobné denní záznamy pro přípravu programů plicní rehabilitace. Tyto informace umožňují plánovat efektivnější a cílenější rehabilitaci," popsal Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT. Experti průběžně vyvíjejí softwarové řešení a rozšíření mobilní aplikace o další funkce zlepšující komunikace.
Podle tvůrců projektu jsou zatím první reakce účastníků zapojených do studie kladné. "Věříme, že jsme našli dobrý model, který v budoucnu umožní efektivně podpořit plicní rehabilitaci většího počtu pacientů nejen po těžkém průběhu covid-19, ale i u dalších onemocnění spojených s dechovými obtížemi a únavou," konstatoval Hynek Schvach z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany.