Datum zveřejnění: 
10. 6. 2021

Zachraňovat životy vojáků by mohly v budoucnosti pomáhat senzory, kterými by byli vybaveni. Monitorovaly by důležité životní funkce a při zranění v boji by lékaři získali rychle informace o stavu vojáka i o jeho poloze. Na systému pracují výzkumníci z pražského ČVUT společně s kolegy z americké Univerzity Johnse Hopkinse a dalšími experty. Univerzita to dnes uvedla v tiskové zprávě.

Kromě ČVUT a Univerzity Johnse Hopkinse se na výzkumu podílí také Univerzita obrany, Armáda ČR, NATO Allied Command Transformation Innovation Hub a Def Sec Innovation Hub.

Vědci chtějí pomoci se situacemi, kdy je třeba v boji zraněno více vojáků najednou. Při závažných zraněních je klíčová rychlost pomoci. Pro vojenské zdravotníky nebo spolubojovníky je ale podle tiskové zprávy často obtížné vojáka správně vyšetřit a zajistit pro něj pomoc. Podle Hynka Schvacha z Katedry organizace vojenského zdravotnictví a managementu Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany musí být první pomoc poskytnuta během deseti minut a do hodiny by se zraněný měl dostat k chirurgickému ošetření. "V případě hromadných ztrát a velkého počtu raněných je nezbytné řešit jejich třídění, v jakém pořadí má být zdravotnický odsun realizován. A právě do této oblasti je náš výzkum s využitím nových technologií zaměřen," poznamenal Schvach.

Američtí odborníci pracují na medicínském modelu a ČVUT zajišťuje technickou část projektu. "Vojáci jsou vybaveni senzory, které snímají informace o vybraných životních funkcích, které jsou nejvíce relevantní pro určení stavu zraněného vojáka. Tento systém umožní odhadnout závažnost zranění ještě před samotným fyzickým vyšetřením," uvedl Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů na Katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT. Ze zjištěných údajů mikropočítač průběžně vyhodnocuje vitální data raněných a předává je zdravotníkovi k odhadu pravděpodobnosti přežití zraněných vojáků. Urychlí se tak proces vyžádání pomoci a zajištění evakuace. Pokud není nutné dodržovat radiový klid, jsou zjištěné údaje přenášeny po síti a v zázemí je možné zobrazit pozice vojáků, jejich stav a další data.

Aktuálně probíhají testy prvního prototypu, který bude dále rozšiřován a nasazen v terénních testech ve spolupráci s Armádou ČR.

Při dalším vývoji chtějí vědci upravit senzory tak, aby byly kompatibilní s neprůstřelnou vestou nebo aby byly co nejlehčí.

Zdroj: 
ČTK