Počítačová grafika slaví v Česku 50 let. Postupně se prosadila v matematice, fyzice nebo návrhářství

Na odezvu počítače někdy čekali i několik dní. Řeč je o vývojářích a později i graficích, kteří před padesáti lety začínali v Československu s počítačovou grafikou.

Ze zahraničí neměli skoro žádné informace, co jinde už roky fungovalo, tak často sami vymýšleli. Matematika, fyzika, nebo textilní návrhářství. Tam všude se v 70. letech prosadila výpočetní technika.

Vývojáři tehdy pracovali s technikou, která byla velmi pomalá a neměla velké možnosti.

"Tehdejší stroje neměly žádnou speciální podporu. Byly to obyčejné, univerzální počítače. Grafickou informaci vlastně ani neuměly pořádně zobrazit, protože měly jen alfanumerickou tiskárnu nebo v lepším případě alfanumerický displej," vysvětluje pro Radiožurnál Jiří Žára z katedry počítačové grafiky na ČVUT.

Přehrát

"Po nějaké době se objevila jednoduchá kreslící zařízení, na nichž už bylo konečně možné nakreslit čáru nebo oblouk," dodává.

Grafika byla v 70. letech většinou dvojrozměrná, 3D zobrazení bylo umožněno až později. "Na kreslících zařízeních se primárně objevovaly věci, které bychom dnes označili jako 2D kreslené liniovou grafikou. Čáry, kružnice, první křivky. Samozřejmě černobílé. Až o mnoho let později se začaly objevovat rastrové displeje a s nimi bodová grafika," říká Žára.

Počítačová grafika se rychle začala prosazovat v matematice, fyzice nebo textilním návrhářství. V 80. letech pak přišlo další využití.

"Možnosti počítačů zlákaly i výtvarníky. I když je zajímavé, co všechno počítače dokážou, nabízí se otázka, zda je to pro tato složitá zařízení s nákladným provozem opravdu vhodné využití," informovala v roce 1982 Československá televize o výstavě grafických prací v Praze.

Předrevoluční zoufalost

Počítačů bylo tehdy stále málo. V podnicích byl často jen jeden stroj a v Československu před revolucí chyběla také odborná literatura. Vývojáři tak vycházeli hlavně ze svých zkušeností.

"Byl naprostý nedostatek kvalitní anglosaské literatury. Byli jsme odkázáni na ruské publikace. Někdy se poštěstilo, že i ta ruská publikace byla překladem nějaké kvalitní knihy, ale nebylo to pravidlem. Oproti dnešku a dnešnímu internetu byla situace naprosto zoufalá," vzpomíná Žára.

Kvůli nedostatku informací tak českoslovenští vývojáři v některých případech pracovali na něčem, co v zahraničí vzniklo už před několika lety. "Podařilo se mi v roce 1986 vymyslet něco, co se dnes používá pod pojmem level of detail, tedy úroveň detailu. Nicméně se ukázalo, že ve světě se s tím pracuje už 11 let," uvádí Žára vlastní zkušenost.