Odkaz 17. listopadu 1939 zavazuje

Tradiční důstojnou připomínku obětí represí německých nacistů vůči českým vysokoškolákům připravila Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových ve spolupráci s ČSBS, Univerzitou Karlovou a ČVUT v Praze před budovou Hlávkovy koleje v Praze, Jenštejnské ulici.

Mnozí řečníci připomínali letos zemřelého přímého účastníka událostí 17. listopadu 1939 Vojmíra Srdečného, jenž celý svůj život zasvětil udržování památky na české studenty a varoval před fašismem.

Skutečnost, že se letos do českého kalendáře navrátil k datu státního svátku 17. listopadu Mezinárodní den studentstva (MDS), zdůraznil předseda správní rady Nadace Nadání profesor Václav Pavlíček. Jeho projev přečetl předseda dozorčí rady nadace profesor Ivan Wilhelm, neboť Pavlíček se pro zdravotní indispozici z akce omluvil. V projevu připomněl dr. Srdečného, nestora někdejších nacisty perzekvovaných vysokoškoláků. Srdečného poselství znělo na tomto místě ještě vloni. Letos v nedožitých sto letech zemřel, ale dočkal se okamžiku, kdy MDS byl navrácen do kalendáře, což se stalo díky spojenému úsilí levice, studentských spolků, ČSBS, Hlávkovy nadace, vysokých škol, všech antifašistů a vlastenecky smýšlejících politiků napříč spektrem. V Pavlíčkově proslovu zaznělo poděkování Českému svazu bojovníků za svobodu, neboť »jeho aktivity a zásluhy jsou nenahraditelné a zaslouží si podporu demokratického českého státu. Hlávkova kolej byla v říjnu letošního roku vládou prohlášena za národní kulturní památku.

Mezi poslanci, kteří položili jménem Sněmovny ke vchodu do koleje věnec, byl také Jiří Dolejš (KSČM).

Výzva k tolerantnosti

Historické ohlédnutí za událostmi právě před 80 lety provedl slovenský historik profesor Jozef Leikert. Ze dveří Hlávkovy koleje 28. října 1939 vyšel naposledy zde ubytovaný medik Jan Opletal, jehož kroky v pozdním odpoledni ten den směřovaly na protiněmeckou demonstraci do centra města. Při ní byl zasažen zblízka několika střelami a 11. listopadu zranění podlehl. Další běh událostí je znám: na příkaz Adolfa Hitlera následoval masakr českých studentů na vysokoškolských kolejích v Praze, Brně a Příbrami, jejich transport do koncentračního tábora, zastřelení devíti mladých mužů, uzavření českých vysokých škol. Leikert vyzval k tolerantnosti, protože studenti, internovaní a mučení v KT Sachsenhausen, také nemohli být k sobě hašteřiví, jinak by většina z nich teror nepřežila. Pro dialog se vyslovil i rektor ČVUT v Praze docent Vojtěch Petráček (Hlávkova kolej patří do správy tohoto vysokého učení). Rektor UK profesor Tomáš Zima přečetl jména devíti mladých mužů zastřelených 17. listopadu 1939 v kasárnách v Praze-Ruzyni. Mezi nimi byl i Slovák Marek Frauwirth, o němž jsme v Haló novinách psali v sobotu.

Místopředseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) označil nacistické represe na podzim 1939 za počátek nejsmutnějšího období v naší historii. Zdůraznil, že statečnost během německé okupace prokázali nejen studenti, ale všichni odbojáři a čs. vojáci bojující na východní a západní frontě. Štěch věří, že nastupující generace budou »čerpat odvahu« i z historických událostí 17. listopadu 1939.

Překvapující byla část projevu zástupce Studentské komory Rady vysokých škol Michala Zimy, který ačkoli vyjádřil radost z navrácení Mezinárodního dne studentstva do kalendáře, zalitoval, že komunistická strana je 30 let od listopadu 1989 »jazýčkem na vahách politiky«. Fakt, že právě komunisté stáli na čele parlamentních snah za navrácení tohoto mezinárodního svátku do kalendáře či že komunisté a jejich sympatizanti byli i v řadách odbojářů i perzekvovaných studentů 17. listopadu 1939, mu snad není znám?

Za skutečnou svobodu, ne karikaturu

Včera se před Hlávkovou kolejí poklonili všem českým vysokoškolským studentům perzekvovaným v době protektorátu také komunisté, a též tradičně. Pietní akci pořádal KV KSČM Praha, účastnil se mj. místopředseda ÚV poslanec Stanislav Grospič. Komunisté připojili k četným květinovým darům, jež spočinuly před kolejí, svou kytici rudých květů.

„Onou svobodou, za kterou bojovali a padli Jan Opletal či dělník Václav Sedláček a další, není to, co se u nás vytvořilo po listopadu 1989,“ řekla v úvodu předsedkyně KV Marta Semelová. „Posledních 30 let je svobodou pro ty, kteří rozkradli republiku, vyvádějí každoročně stovky miliard do zahraničí, rozbili Československo, zatáhli zemi do NATO… To je karikatura svobody,“ zdůraznila.

Na pokřivený pohled na čs. dějiny poukázala v projevu místopředsedkyně pražské komise mládeže KSČM Petra Prokšanová. Zájmy mladých lidí jsou odváděny ke konzumu. Nezřídka se dějiny osvobození Československa scvrkávají jen na generála Pattona, uvedla. Sedmnáctý listopad měl být pravicovými vládami vymazán z historie coby MDS – jediný mezinárodní svátek, jenž má kořeny v naší historii. „Nesmíme mlčet, když na soudobé Ukrajině jsou stavěny na piedestal zrůdy jako Bandera,“ rozšířila antifašistický odkaz na současnou Evropu.

Symbolicky akci ukončil student, člen Komunistického svazu mládeže Adam Nainar. Protinacistickou demonstraci 28. října 1939 vnímá jako počátek antifašistického povstání u nás.

Odkaz Mezinárodního dne studentstva – boj za mír, svobodu, za všestranná lidská práva, sociální spravedlnost, dostupné vzdělání, proti válkám… – byl od roku 1945 vložen do vínku Světové federace demokratické mládeže. Právě KSM je jediným spolkem mladých lidí z ČR zapojeným do této mezinárodní organizace, jež je poradním orgánem OSN, připomněl. Mladý řečník vyjádřil podporu všem mládežnickým organizacím, které usilují o bezplatné a dostupné vzdělání mládeže.