V Česku se šíří móda programovatelných robotů, kteří baví zákazníky. Umí tančit, odpovídat na otázky a třeba i potřást rukou. České firmy humanoidní roboty v posledním roce a půl začaly využívat pro svou komerční prezentaci. Nejčastěji je vidět bílý humanoid na kolečkách, v zahraničí existují i konkurenční výrobky.
Podobně jako se Tesla stala symbolem pro elektroautomobily, bílý humanoid s obchodním názvem Pepper od francouzsko-japonské Softbank Robotics je nejznámějším zástupcem šířící se generace komerčních humanoidů. V Česku je těchto výrobků zatím odhadem na dvě desítky.
„Vyvíjíme mobilní aplikace. Tahle má k softwaru ještě polohumanoidního robota,“ přibližuje s nadsázkou Peppera Adam Böck, projektový manažer firmy Adastra.One. Ta má na prodej humanoida výhradní licenci pro Česko a Slovensko. Výrobce Softbank počítá s tím, že se robota ujmou právě developeři jako Adastra a budou ho doprogramovávat podle požadavků zákazníků.
Adastra v Česku prodala necelou desítku těchto robotů, další se sem dostávají ze zahraničí. Jeden například slouží k vítání hostů u recepce hotelu Pyramida (Orea Hotels) na pražském Břevnově. Tam si ho programují sami. „Naše hotely nebyly vnímané jako nejprogresivnější značka. Chtěli jsme signalizovat veřejnosti, že se měníme, modernizujeme,“ říká Matěj Vyskočil, ředitel hotelu. Firma ho také půjčuje na konference konané v její hotelové síti.
Další bílý humanoid baví klienty tancem a objetími na pražském letišti Václava Havla (patří společnosti MasterCard), jednoho má rovněž mobilní operátor T-Mobile. „Je to skvělý uvítací manažer, lamač ledu, tvoří úsměv zákazníkům a především pak těm nejmenším,“ říká Martina Kemrová, mluvčí T-Mobile Czech Republic. Jiný zákazník Adastry, který si nepřál být jmenován, robota používá pro interní účely – je umístěn v zaměstnanecké jídelně a sbírá data o spokojenosti zaměstnanců. Svěřit se figuře s fyzickými parametry asi třináctiletého dítěte a s obříma, mrkajícíma očima, je pro ně přijatelnější než vyplňovat formulář spokojenosti na svých počítačích.
Humanoid v základní verzi neumí nic, co ho předtím vývojář nenaučí. Umí akorát reagovat na základní otázky "jak se jmenuješ", "jsi kluk, nebo holka" či "co děláš" a dělat základní pohyby. Po naprogramování dokáže třeba konverzovat jako chatbot – tedy reagovat automaticky na otázky z určité oblasti. Tahle funkce umělé inteligence se běžně používá na firemních webech či v call centrech, kde do jisté míry nahrazují živé asistenty. Využívá se toho, že zákazníci mívají podobné dotazy a aplikace dokáže podle klíčových slov k dotazu, se kterým zákazník přijde, přiřadit adekvátní, předem připravenou odpověď.
Adastra sama jednoho robota vlastní a půjčuje ho na konference. Naprogramování na jednorázovou akci vyjde na desítky tisíc korun, navíc ho na událost musejí fyzicky doprovázet dva lidé z firmy. Jeden z nich je zároveň vývojář, který ho na dálku ovládá a také ho dokáže případně opravit.
„Postupuje se podle předem připraveného scénáře, takže je nutná spolupráce klienta před akcí,“ říká Böck. Podle něj robot vzbuzuje pozitivní emoce, což je hlavní důvod, proč po něm firmy sahají. „Seriózní návštěvníci konferencí v kontaktu s ním roztají a dělají si s ním selfie,“ dodává. Dalšího stejného robota si Adastra pořizovat nehodlá – očekává, že v krátké době budou k dispozici modernější verze.
Samotná Softbank Robotics na svém webu inzeruje, že Pepper dokáže číst z výrazu obličeje lidské emoce a reagovat na ně. „Na rozeznávání obličeje máme mnohem profesionálnější nástroje, Peppera na to nepoužíváme. Pro zákazníka tuto funkci umíme dodat,“ říká Böck.
Nejvíc těchto humanoidů u nás má pražská ČVUT. „Máme tři roboty Pepper a sedm jeho menších bratrů Nao,“ říká Miroslav Skrbek, vedoucí Laboratoře inteligentních vestavných systémů Fakulty informačních technologií ČVUT. Škola je používá pro výuku studentů – ti pro roboty vyvíjejí aplikace. „Jsme na počátku éry robotů. Postupně, jak se to bude komercionalizovat, se budou vylepšovat a budou toho umět víc,“ říká výzkumník. Univerzita si plánuje pořídit i vyspělejší verze humanoidů, jakmile budou k mání.
Také firma BigMedia, největší prodejce venkovní reklamy, si pořídila dva bílé roboty (říká jim IQmani) – lákají zákazníky do jejího zábavního centra IQport na lodi zakotvené v Praze na Vltavě. Robota coby učební pomůcku má i základní škola Neštěmická v Ústí nad Labem. Pořídilo jí ho Inovační centrum Ústeckého kraje. Ve třídě využívají především tablet, který nosí na hrudi a kam žáci zadávají odpovědi na úkoly.
Humanoida lze potkat také v Duplexu na Václavském náměstí. „Je to ONA. Pořídili jsme si ji před půl rokem, kvůli reklamě, slouží spolu s živou hosteskou k podávání informací,“ říká mediální zástupce Duplexu Máša Kulitskaja.
Softbank humanoida podle informací z jejího webu dosud dodala dvěma tisícům firmám ve světě. Aktuálně vyvíjí humanoida Romeo, který je velký jako dospělý člověk, chodí po dvou a má lidem i fyzicky pomáhat. Předním výrobcem humanoidů pro komerční užití je také čínská firma UBT Robotics – má velké humanoidy Walker, Cruzr či programovatelného robůtka Alpha, který je spíše hračkou na doma.