Šest plus jedna otázka pro Ing. Jana Rýdla, prezidenta Svazu strojírenské technologie

„Od loňska se začaly ve světě objevovat nesmělé náznaky možné stagnace nebo recese, přesto má české strojírenství za sebou další úspěšný rok. Jak to?“

„Obor obráběcích a tvářecích strojů si stále udržuje své lichotivé postavení ve světě i v rámci Evropy. V roce 2018 dosáhl český průmysl obráběcích a tvářecích strojů velmi dobrých výsledků ve všech sledovaných parametrech. Produkce vzrostla oproti roku 2017 o 21,6 procenta a export o 18,6 procenta. Hlavní příčinou růstu byla vrcholící konjunktura na domácím trhu i na většině trhů zahraničních. Díky tomu se ČR posunula na 13. pozici ve světovém žebříčku producentů obráběcích a tvářecích strojů a udržela si 13. místo v exportu.

České strojírenství patří k významným a tradičním odvětvím zpracovatelského průmyslu. Dominantní pozici v rámci zpracovatelského průmyslu zaujímá automobilový průmysl, který zároveň působí jako multiplikační faktor pro rozvoj dalších navazujících odvětví. Obor obráběcích a tvářecích strojů je základním kamenem celého strojírenství a vyznačuje se vysokou technickou a technologickou úrovní.“

„Svaz strojírenské technologie je už do roku 1996 jako jediná profesní asociace ze zemí bývalého "východního bloku" členem evropského sdružení CECIMO. Mezi patnácti zeměmi jsme na 7. místě v produkci a na 8. místě v exportu. To je lichotivé. Jak bylo těchto výsledků dosaženo?“

„Hlavními exportními teritorii jsou pro nás Německo (31 % celkového objemu), Čína (cca 11,4 %) a Slovensko (6,6 %). Další v pořadí jsou Rusko, Polsko, Itálie a USA. Export do Německa meziročně narostl o 18 %, do Číny dokonce o 50 %. Export do Ruské federace mírně narostl a dosáhl objemu cca 1,1 mld. Kč. Proti dosud nejlepšímu roku 2014 je to však stále jen asi 30 %. Po výrazném poklesu exportu do Číny v roce 2016 a mírném nárůstu v roce 2017 došlo v roce 2018 k výraznému nárůstu. V roce 2018 posílil také export do Polska a dosáhl obdobné výše jako export do Ruska.

Pro většinu českých výrobců je samozřejmě velmi důležitý domácí trh, na kterém lze nejlépe uplatnit naše konkurenční výhody. V průměru mají naši výrobci na českém trhu asi dvaadvacetiprocentní podíl. V exportu jsme na srovnatelné úrovni např. s Rakouskem nebo Francií. Na největším evropském trhu, v Německu, jsme 4. největším importérem po Švýcarsku, Japonsku a Itálii.“

„O jaké komodity zejména je na trzích zájem?“

„Z hlediska exportních komodit jsou na prvním místě brusky, následovány obráběcími centry a frézovacími stroji. Hlavním oborem nakupujícím strojírenské technologie je automobilový průmysl, respektive jeho subdodavatelé, výrobci nástrojů a forem pro spotřební a dále obranný, letecký a energetický průmysl.“

„K nejsilnějším stránkám našeho strojírenství desítky let patří vysoká technická úroveň, tradice a profesionalita. Platí to o celém spektru firem v oboru?“

„Vysoká úroveň českých obráběcích a tvářecích strojů je mimo jiné dána inovační aktivitou většiny výrobců, jakými jsou například společnosti TOS VARNSDORF, KOVOSVIT MAS Machine Tools, TAJMAC − ZPS, TOSHULIN, TOS Kuřim, FERMAT a další. Základem jsou silné vlastní konstrukční a vývojové kapacity, podporované spoluprací s vysokými školami, například s Výzkumným centrem pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT) při Strojní fakultě Českého vysokého učení technického v Praze, nebo samostatnými výzkumnými pracovišti, jakým je například Výzkumný ústav textilních strojů v Liberci, a výrobci a dodavateli elektronických a mechatronických komponentů, nástrojů a robotů.
K ohrožujícím faktorům ale patří nízký zájem o strojírenské profese především z řad mladé generace, nedostatečná kapitálová síla našich firem, stagnující produktivita a nižší přidaná hodnota z výroby obráběcích a tvářecích strojů.“

„Za hlavní trendy ve strojírenství lze považovat pokračující rozšiřování robotizace, automatizace, digitalizace a konektivity, známé jako Průmysl 4.0. Zachytili jsme nástup?“

„Roste význam nových technologií, z nichž na prvním místě jsou aditivní výrobní technologie, které představují novou kvalitu ve výrobě speciálních součástí a tvarově složitých struktur. Velký vliv na další směřování oboru obráběcích a tvářecích strojů budou mít strukturální změny v automobilovém průmyslu, zejména rozvoj elektromobility, dále pak uplatnění umělé inteligence a rozvoj energetiky.

Základními požadavky kladenými na obráběcí stroje jsou přesnost, produktivita, spolehlivost a bezpečnost provozu. Přestože se ve strojírenství začínají postupně uplatňovat nové technologie, například aditivní výroba, obrábění a tváření budou ještě dlouho základními technologickými procesy. U rozměrově nejpřesnějších součástí je navíc obrábění nenahraditelné.

K nejvýznamnějším oborům českého strojírenství obráběcí a tvářecí stroje nepochybně patří. Tento tradiční obor se musel již v minulých letech s novým tržním prostředím vyrovnat. V oblasti mechaniky obráběcích strojů bylo na co navázat. Nově ovšem nastala nutnost vybavit obráběcí a tvářecí stroje řídicí elektronikou a pohony, nejlépe od světově etablovaných výrobců, jako je Siemens, Fanuc a další. Obvyklou cestou k získání prostředků na nákup konkurenceschopných komponentů obráběcích strojů byla kooperační výroba a montáž pro zahraniční výrobce obráběcích strojů. Pro řadu našich firem to byly první nezbytné kroky k získání nejnovějšího technologického a obchodního know-how. Vedle kooperační výroby vznikaly postupně vlastní nové konstrukce strojů určených například pro nově vznikající soukromé výrobce dílů pro automobilový průmysl. Dnes je již samozřejmostí, že současné obráběcí stroje jsou vybaveny, stejně jako ty konkurenční, nejmodernějšími CNC systémy, pohony a periferními jednotkami. Byl to mimo jiné také obor obráběcích strojů, který díky vysokým požadavkům na přesnost a efektivnost produkce výrazně přispěl k vývoji mechatronických a elektronických systémů. Využití možností dálkové diagnostiky se u obráběcích strojů datuje prakticky od začátků internetu a dnes je ve strojírenství standardem v rámci prvků Průmyslu 4.0, stejně jako automatizace a využití robotů při výrobě na CNC strojích. Není náhodou, že vyspělé země se silným automobilovým sektorem patří také k nejvýznamnějším výrobcům obráběcích strojů. Význam a postavení našeho průmyslu obráběcích strojů dokládají statistická data. V produkci obráběcích strojů na hlavu je ČR na 8. místě na světě a na 5. místě v EU.“

„Budoucností našeho strojírenství jsou rozhodně výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Souhlasíte?“

„Nerad slyším, že Česko je zemí montoven. V začátcích přechodu na tržní ekonomiku bylo pro mnoho firem často jedinou možností spolupracovat s již etablovanými zahraničními firmami, nezřídka budoucími konkurenty. Ostatně stejně postupovaly mnohé dnes vyspělé země jako Japonsko nebo Jižní Korea a postupně se vypracovaly mezi nejvyspělejší průmyslové země světa. Často se také hovoří o nutnosti výroby většího počtu finálních produktů. Žádný finální výrobce složitých strojírenských produktů si dnes nevyrábí vše potřebné sám. Právě výrobní specializace a logistika umožnily dosažení vysoké kvality a produktivity ve výrobě automobilů, letadel a řady dalších složitých strojírenských výrobků. Mnoho komponentů vyráběných v ČR dnes představuje ve svém oboru špičku. Jedná se například o výrobu leteckých motorů, energetických zařízení, kosmických uzlů, speciálních kompozitových dílů, elektronických a mechatronických uzlů a mnoha dalších. V ČR působí například v automobilovém průmyslu mnoho firem, které dodávají komponenty nejen domácím výrobcům, ale i celé řadě dalších světových značek. Podobně je tomu v leteckém, energetickém nebo obranném průmyslu.“

„A jak vidíte nejbližší budoucnost?“

„V roce 2019 očekáváme ve srovnání s rokem 2018 v globálním měřítku pokles poptávky po obráběcích strojích. V důsledku obchodních sporů USA s Čínou a dalších známých faktorů dochází také k poklesu investičních aktivit. Důsledkem je ochlazování poptávky a odkládání rozhodnutí o nákupu obráběcích strojů u našeho nejvýznamnějšího partnera, kterým je Německo, ale i na dalších trzích. Předpokládáme proto, že dojde i u nás k poklesu produkce oproti roku 2018 o cca 5−10 %.

Svaz strojírenské technologie aktuálně sdružuje 46 společností, převážně výrobců obráběcích a tvářecích strojů, nástrojů a komponentů. Kromě slovenských společností TRENS a RÖHM Slovakia sídlí všechny ostatní firmy na území České republiky.

Z hlediska celkové produkce v ČR tato skupina představuje cca 70 % objemu. V roce 2018 došlo k nárůstu produkce o cca 13 % a exportu o téměř 19 procent. Co se týče exportu tak bylo dosaženo zatím nejlepších výsledků v historii. Z pohledu produkce však rekordní rok 2015 překonán nebyl. V souladu s příznivou situací v domácím zpracovatelském průmyslu narostl import i spotřeba obráběcích strojů o několik procent.“


Jan Rýdl, prezident Svazu strojírenské technologie.