České drony využívají umělou inteligenci a vzájemně spolupracují. Mohou postavit dům nebo chránit prezidenta

Ve vzduchu poletují čtyři drony. Drží se blízko u sebe, vzájemně o sobě vědí a čekají na pokyn z centra, které je řídí. Podobná sestava dronů může v budoucnu chránit třeba prezidenta. Od jiných dronů, které si již dnes lidé běžně kupují, se liší právě tím, že umí spolupracovat a řídí je umělá inteligence. Na Císařském ostrově v Praze je představili vědci z Českého vysokého učení technického v Praze. 

„Existují úlohy, které jeden dron nezvládne. Nedokáže například unést těžký předmět nebo provést měření na dvou místech najednou,“ popsal vedoucí výzkumníků z ČVUT v Praze Martin Saska, proč je potřeba, aby drony dokázaly létat v početnějších rojích a vzájemně komunikovat. 

Od roku 2012, kdy Čína zaplavila svět levnými drony, přestaly být tyto lehké bezpilotní letouny běžným uživatelům nedostupné, a firmy čím dál častěji uvažují o jejich komerčním využití. Například společnost IBM vyvinula dron, který dokáže rozpoznat únavu a následně doručit člověku kávu. Amazon zase testuje dopravu zásilek pomocí dronů. 

Odborníci z ČVUT v Praze však jdou ve vývoji ještě dál. Vysoká škola je jednou z hlavních výzkumných organizací zaměřených na výzkum autonomních dronů. Na jejich koordinovaném užívání pracuje skupina patnácti vědců a zhruba 25 studentů už šestým rokem. 

Spolupracující drony se budou hodit, když bude potřeba pročesat les při pátrání po zmizelém člověku. „Zaměřujeme se na místa, kam se nemůže dostat člověk, který by je tam ovládal,“ uvedl Saska. Drony se v těchto případech chovají autonomně, orientují se v prostředí, dokážou se vyhýbat překážkám a vědí i o sobě navzájem. Mohou také asistovat při stavbě budov, protože zvládnou uchopit cihlu a položit ji na zeď. Při požárech zase mohou lokalizovat místa, odkud by se oheň mohl šířit dál. O takové využití se podle Sasky zajímají hasiči. 

Drony z dílny ČVUT v Praze bude možné využít i při průzkumu dolů. „Testovali jsme to ve zlatém dole v Denveru. Cílem bylo nechat je hledat zavalené horníky,“ uvedl Saska. 

ČVUT v Praze stojí také za vývojem dronu zvaného Eagle 1, určeného k odchytu nepřátelských dronů. „Pomůže při ochraně letišť, věznic, stadionů nebo třeba prezidenta. Nedávno v Chile někdo zaútočil na prezidenta s dronem, který nesl bombu,“ vysvětlil Saska. V budoucnu mají o poznání větší drony přepravovat i lidi, testuje to například čínská firma Ehang. „Teď se řeší, jak zabránit kolizi s překážkou, kterou dron nemůže vidět na mapě, například s balonem,“ dodal Saska. 

Reálnější je, že se drony začnou masově využívat v zemědělství. Brněnská firma SkyMaps nedávno začala s vývojem systému, který i díky datům z dronů dokáže říct, v jakém stavu jsou pole. Zemědělci tak zjistí, za jak dlouho které plodiny vyrostou nebo kde se skrývá plevel.