V Paříži, Londýně a Berlíně bylo 42 stupňů

Petr ŠIMŮNEK, moderátor 

V Paříži, v Londýně v Berlíně bylo jako v Africe. Teploty dosahovaly přes 42 °C. Rekordy padaly v Belgii, Holandsku. V Itálii byl vyhlášen třetí nejvyšší stupeň ohrožení vedrem. Vysoké teploty zastavily vlaky, poškodily koleje, elektrické vedení. Současná červencová vlna extrémního vedra by měla sice postupně slábnout, je dobré ale připomenout, že podobná vlna zachvátila Evropu, včetně Česka ani ne před měsícem, kdy byl, například v Doksanech naměřen rekord 38,9 °C. A máme se připravit na to, že se takové vedro bude opakovat častěji. A že to bude nová norma. V Praze má být za 30 let tak, jako je dnes v Tbilisi, jak se dá v těchhle teplotách zejména ve městech ale žít, jak se dá připravit a jak města ochladit. To je otázka pro Lukáše Ferkla, ředitele Univerzitního centra energetiky efektivních budov ČVUT V PRAZE, dobrý den přeju. 

Lukáš FERKL, ředitel, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze 

Dobrý den. 

Petr ŠIMŮNEK, moderátor 

Lukáši, máme takové 2 vlivy, klima venku ve městě a klima uvnitř budov, jak účinně se dají chladit města i budovy v tom vedru, které nás teď všechny čeká, máme se připravit, že se to bude opakovat každý rok. 

Lukáš FERKL, ředitel, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze  

To je bohužel těžko řešitelný problém, protože nás uvádí do těžko řešitelné dilematu. Opravdu účinné chlazení měst a budov je totiž energeticky náročné a představuje podstatnou zátěž pro životní prostředí. Musíme tedy postupovat opatrně, abychom vyřešením jednoho problému, nezpůsobili ještě něco horšího. Naštěstí dnes ale existují technologie, které relativně šetrné k životnímu prostředí jsou. 

Petr ŠIMŮNEK, moderátor 

Jako jaké například. 

Lukáš FERKL, ředitel, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze 

Můžeme, například chladit kombinací aktivního betonového jádra, to znamená, do stropu třeba dáme trubky s vodou studenou a pro chlazení té vody použijeme tepelné čerpadlo s geotermálními vrty. 

Petr ŠIMŮNEK, moderátor 

Já jsem dnes četl zajímavý článek na New York Times, kde se podivovali, že v Evropě se nebojuje proti těm vedrům klimatizací, tak jak je to zvykem třeba ve Spojených státech a Evropané namítali, my tu klimatizaci zas tak moc nechceme, protože vlastně škodí životnímu prostředí víc než to vedro. 

Lukáš FERKL, ředitel, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze 

To je pravda, my se úplně nemůžeme srovnávat se Spojenými státy, protože Spojené státy mají úplně jinou kulturu stavení a mají levnou energii, takže nehledí tolik na úspory. A co se týče energetické náročnosti, tak vlastně i v moderních bytových domech jsou stále u nás ještě vyšší náklady na topení než na chlazení, v Evropě jsme prostě dlouho klimatizaci nepotřebovali, proto u nás není stále ještě tolik rozšířená. 

Petr ŠIMŮNEK, moderátor 

Jak se teď, ale v tom vedru dá ve městech řešit, jedním z receptů je sázet stromy. Ale to je strašně dlouhodobá záležitost, dá se něco udělat rychleji. 

Lukáš FERKL, ředitel, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze 

Je, ale asi se to řadě lidí nebude líbit, protože já myslím, že jediným rychlým řešením je zvyknout si na to, že v létě bude vedro a přizpůsobit tomu denní režim, pracovní režim. Pít více tekutin, odpočívat přes poledne, kdy je větší teplo, najet vlastně takový jakoby středomořský styl života. Na delším horizontu samozřejmě ta řešení existují, je potřeba budovy stavět, renovovat s ohledem na vyšší letní teploty, ale znovu bych zopakoval, že je potřeba mít na zřeteli i environmentální šetrnosti opatření. 

Petr ŠIMŮNEK, moderátor 

Ono je to asi zajímavá zajímavý návrh, aby v Česku byla siesta, jako je ve Španělsku, ale ono to asi úplně tak neprojde, třeba v práci, tak co máme dělat teď. 

Lukáš FERKL, ředitel, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze 

No tady je každá rada drahá asi. Buďto teda pracujeme v místě, kde je klimatizace a potom ten problém není. Tady bych asi měl upozornit na to, že není ale dobré klimatizovat na úplně nízké teploty, říkáte, že teplota klimatizace by měla být nastavená 6 stupňů pod okolní teplotu. 

Petr ŠIMŮNEK, moderátor 

Takže dneska na plus minus nad 30. 

Lukáš FERKL, ředitel, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze 

No je to tak, no tak, bohužel. Je potřeba hodně pít, spíš udržovat ten zdravotní režim, aby člověk jako se nějak neuhnal, nebylo dehydratované. Nedostal úpal nebo úžeh a já se obávám, že je potřeba se smířit s tím, že když je venku velké horko a nemáme klimatizaci, tak prostě efektivita práce bude nižší. 

Petr ŠIMŮNEK, moderátor 

Lukáši vy jste v jednom rozhovoru pro Idnes řekl, že města jako Praha nejsou na tyhle klimatické výkyvy vůbec připravené, a že by se mohly ale inspirovat ve městech právě kolem toho Středomoří jak. 

Lukáš FERKL, ředitel, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze 

No určitě se máme inspirovat na 100 %, protože ten urbanismus, a to jak jsou města stavěná, to není jenom otázka energetiky, ale i třeba kultury a mi vlastně dneska se těmi principy některými inspirujeme, například dnešní době jsou skoro neprodejné budovy bez vnějších žaluzií nebo jiného vnějšího stínění, a to je právě inspirace Středomořím, když se projdete středověkým centrem kteréhokoliv italského města, tak každé okno téma okenice, které právě chrání místnosti v létě před přímým sluncem. 

Petr ŠIMŮNEK, moderátor 

To je jedna z těch inspirací, jsou ještě nějaké další, které se dají zavést relativně rychle, protože třeba žaluzie nebo okenice se asi dají udělat rychleji. 

Lukáš FERKL, ředitel, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze 

V Jižní Evropě samozřejmě daleko dříve než střední nebo severní Evropě začaly používat klimatizace, na druhou stranu zase ta stavební kultura paradoxně v těch jižních státech není tak vysoká, jako na severu. My v severnějších zemích jsme vždycky se snažili naše budovy pečlivě izolovat proti tep proti chladu v zimě, ale ta izolace samozřejmě působí v létě, takže ty naše budovy se tak dramaticky neohřívají, ale z urbanistických opatření, středomořská města jsou například které nás úzkými ulicemi, takže je tam hodně stínu, můžeme se inspirovat tím, že budeme sázet více zeleně, používat více vody zase ve středověkých městech už ve Středomoří věděli, že mají mít hodně kašen, hodně volné vodní plochy, která město také ochlazuje. 

Petr ŠIMŮNEK, moderátor 

Je pravda, to, že stromy a zeleň skutečně tomu městu ochlazení pomůže. 

Lukáš FERKL, ředitel, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze 

Je to pravda, ale není to samospásné opatření, není, to, že když vysadíme určité množství stromů, takže tím vyřešíme úplně ten problém, ale například vzrostlý strom má v létě chladící výkon, řekněme, 20 až 30 kW, to znamená jako klimatizace pro 10 místností nebo pro 2 rodinné domky. 

Petr ŠIMŮNEK, moderátor 

A dá, dá se tolik stromů do města, které už existuje dostat. 

Lukáš FERKL, ředitel, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze 

Právě že nedá. 

Petr ŠIMŮNEK, moderátor 

To není úplně optimistický závěr toho našeho povídání o vedru, v každém případě děkuju Lukášovi Ferklovi, řediteli Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze, díky pěkně, ať máme to vedro trochu menší. 

Lukáš FERKL, ředitel, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze 

Taky děkuji, na shledanou.