Tendenci k selhávání lidí v práci má pomoci identifikovat nový způsob sledování jejich očních pohybů. Stojí za ním firma z Poličky.
Unikátní metoda, která pomůže snížit rizika selhání lidského faktoru při běžných pracovních činnostech, je společným projektem výzkumníků Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) a společnosti Medicton Group z Poličky. Experti v nové technologii využívají spojení virtuální reality, sledování očních pohybů pomocí oční kamery včetně znalostí z personalistiky a psychologie. Projekt finančně podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR).
Jedinečnost projektu spočívá v originálním spojení virtuální reality, sledování pohybu očí, tzv. eye-trackingu a znalostí z personalistiky a psychologie. Výzkumníci ho využijí pro identifikaci a trénink klíčových kompetencí zaměstnanců vztahujících se k jejich selhání a případnému rizikovému chování. „Eye-tracking nám umožní detailněji nahlédnout do emocionálních procesů, vnitřních stavů, pohnutek a vnímání člověka, ze kterých vychází pozorovatelné chování. Tím můžeme lépe porozumět přirozeným reakcím testovaných osob. Virtuální realita pak dodá autentičnost modelových situací a nasimuluje prostředí reálného provozu,“ vysvětlil Ing. Richard Grünes, Ph.D., technický ředitel poličské společnosti Medicton Group, jež se zdravotnickou technikou zabývá téměř patnáct let. Hlavním cílem týmu je vytvořit a otestovat řešení složené z virtuální reality, oční kamery a související „psychodiagnostické“ aplikace, která umožní tyto dvě technologie propojit a použít je pro testování nebo pro trénink lidí. Projekt výzkumníci postavili na předchozí vědecko-výzkumné činnosti.
Výzkum odstartoval již v loňském roce a dokončit jej experti plánují v roce 2020. „Podíl rizik způsobený selháním technologií se daří postupně snižovat díky automatizaci procesů, a proto je potřeba věnovat maximální pozornost lidskému faktoru,“ uvedl Petr Konvalinka, předseda TA ČR. Ta do projektu vložila více než 9,7 milionu korun z programu EPSILON. Právě selhání lidského činitele přitom dnes patří mezi nejběžnější příčiny ohrožující bezpečnost pracovních procesů. „Novou technologii bude možné přizpůsobit na míru konkrétním potřebám uživatelů a požadavkům trhu, a sice návrhem a tvorbou dalších a dalších modelových situací,“ dodal Petr Konvalinka.