Virtuální realita pomůže firmám s výběrem zaměstnanců

Vedle sebe stojí tři dráhy, po každé z nich jezdí různé předměty rozličných tvarů. Je potřeba sbírat pouze čtverce z dráhy 2, na jiné předměty se nesmí sahat. Změna. Nyní je potřeba sbírat trojúhelníky z dráhy 3 a ignorovat čtverce z "dvojky". Je přitom důležité to nepoplést. Ve hře je pracovní místo.

Podobný úkol se bude uchazečům o zaměstnání promítat ve virtuální realitě. Firmy tak zjistí, jestli se daný člověk hodí pro práci, o kterou se uchází. Software, který vyvíjí společnost Medicton Group společně s Českým vysokým učením technickým (ČVUT) a společností Motiv P, dokáže ve virtuální realitě simulovat reálné pracovní situace. Následně vyhodnotí, jak se v nich uchazeč zachoval.

Program také dokáže pomocí kamery ukryté v brýlích na virtuální realitu vyčíst řadu informací z očních pohybů. "Podle pohybů očí zjistíme, zda člověk objekt zaregistroval, ale nevzal ho z výrobní linky, nebo mu naopak propadl, protože ho neviděl. Z očí jsme ale také schopni například vyčíst míru stresu při daném úkolu," říká psycholog a ředitel společnosti Motiv P František Hroník.

Personalisté však tento program v kombinaci s virtuální realitou budou moct využívat až za pár let. "Nyní se chystáme testovat program ve firmách, což zabere přibližÚloha ně rok. Následně ho nabídneme pro komerční využití," dodal Hroník.

Praxe je dnes taková, že uchazeč dostane při pohovoru dotazník, kde má vyplnit mimo jiné třeba i svoje silné stránky nebo odpovědět na to, zda se umí rychle a samostatně rozhodovat. To, že uchazeč zalhal a ve skutečnosti třeba nezvládá práci v týmu, se však často ukáže až po jeho nástupu do práce. Metoda českých výzkumníků na to přijde hned. Ukáže, jak by se uchazeč v provozu skutečně choval. "Jsme schopni odkrýt některé vlastnosti, které se lidé snaží při pohovoru zatajit," říká Martin Dobiáš z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Firma si tak bude moct vybrat svého uchazeče na míru.

Software dokáže vyhodnotit nejen to, jak je člověk odolný vůči stresu. Odhalí i jeho schopnost udržet pozornost či to, zda je dostatečně flexibilní nebo zda se na něj dá spolehnout.

"Testovaný člověk uvidí, jak kolega vedle něj podvádí, a má proto lepší výsledky. Ukáže se, zda se bude držet pravidel, nebo ho to zláká a bude podvádět také," uvedl Hroník. Zároveň firmy budou moct program využít pro trénink svých zaměstnanců. Budou díky němu moct odhalit jejich slabé stránky a zaměřit se na ně. Zařízení pro sledování očí Martin Dobiáš vyvinul společně s kolegy z ČVUT již před dvěma roky. Už tehdy přitom přemýšlel nad jeho využitím v personalistice. Primárně je přístroj určen pro diagnostiku psychických a vývojových poruch učení, například dyslexie. "Děti mají sledovat puntík, který se hýbe. My posléze vyhodnotíme, jak jim to šlo a při jaké rychlosti selhaly," vysvětlil Dobiáš. Právě zrak je podle něj ze všech smyslů největším zdrojem informací. Zařízení už tak dnes využívají například pedagogicko-psychologické poradny při diagnostice.

Jsme schopni odkrýt některé vlastnosti, které se lidé snaží při pohovoru zatajit. Martin Dobiáš Fakulta elektrotechnická ČVUT

Foto: na testování kompetencí Firma může při pracovním pohovoru pozorovat, jak se uchazeč chová v nečekané situaci a jak se s ní dokáže vyrovnat. Jeho úkolem je projít bludištěm plným překážek. Program vznikl na ČVUT a deseti miliony korun ho podpořila státní Technologická agentura.