V kapli mistra Jana Husa

Betlémská kaple znamená pro nás Čechy především místo, kde kázal jeden z velikánů našeho národa - mistr Jan Hus. Historická autenticita této kaple je ovšem pouze částečná, za Josefa II. byla zbourána a po druhé světové válce vestavěna do torza původních zdí.

"Tato kaple vznikla jako takzvaná soukromá kaple pražské univerzity. A právě to, že to byla kaple soukromá, je velice důležité," vypráví mi průvodkyně Květa Havlíčková, "protože jen díky tomu se v ní mohlo kázat česky. Ve všech kostelích se tehdy totiž muselo kázat latinsky. Univerzita si proto nechala vystavět soukromou kapli, do které se vešlo dva a půl tisíce lidí."

KAPLE SYTÉHO DUCHA

O výstavbu kaple se prý zasloužili zejména dva muži: "Byl to jednak šlechtic a dvořan Hanuš z Mihlheimu, který dal peníze na stavbu, jednak obchodník a staroměstský radní Jan Kříž. Ten vlastnil několik domů, a jeden z nich, s velkou zahradou, se nacházel tady u dnešního Betlémského náměstí. Tuto zahradu radní věnoval na stavbu kaple. Stavba začala roku 1391, hotová byla roku 1394."

A proč se jmenuje Betlémská? "Byla zasvěcena betlémským neviňátkům," říká průvodkyně, "a Betlém byl místem sytosti, byly tam ve starověku pekárny. I tato kaple měla být místem sytosti, byť to bylo myšleno v přeneseném slova smyslu, jako sytost ducha."

Mistra Jana Husa oslovili, aby zde kázal, roku 1402, poté co zaujal svými kázáními v kostele svatého Michala, který se nacházel kousek od Staroměstského náměstí. "Jeho kázání v Betlémské kapli byla velmi navštěvovaná. Kritizoval totiž zlořády v církvi a vystupoval proti odpustkům. Navíc prý měl velice příjemný projev a dokázal tento velký prostor i,umluvit'. Jeho kázání se na oratoři účastnila i královna Žofie, druhá manželka Václava IV. Mistr Jan prý v Betlémské kapli někdy kázal třeba sedmkrát denně. Naposledy v únoru 1413," vypráví dál Květa Havlíčková.

Současná Betlémská kaple je replikou té středověké. "Zbourána měla být podle papežského příkazu už za Husova života, když byl Jan Hus dán do klatby," dozvídám se. "K tomu pochopitelně, vzhledem ke vztahu Čechů k papežské kurii, nedošlo. Později se stala modlitebnou Jednoty bratrské. V té době dostala podobu gotického kostela. Někdejší dřevěný trámový strop byl nahrazen pozdně gotickou síťovou klenbou a byly zde postaveny i dvě řady osmibokých kamenných sloupů. Po Bílé hoře sloužila kaple jezuitům. Za Josefa II. byla ovšem odsvěcena, zbourána a v jejích zdech vznikl obytný dům."

VE SLUŽBĚ VYSOKÝM ŠKOLÁM

O obnovu Betlémské kaple se po druhé světové válce zasadil Zdeněk Nejedlý, nechvalně, ale v některých případech i pozitivně proslulý historik, muzikolog a komunistický kulturní činovník, jenž vyzdvihoval roli husitství v historii českého státu. Na místě obytného domu byla tedy opět vystavěna kaple zhruba v té podobě, jakou měla za mistra Jana Husa, podle historicky citlivého projektu architekta Jaroslava Fragnera.

"Kaple je nyní stejně vysoká i veliká," říká Květa Havlíčková. "Původní zde jsou východní, západní a částečně i severní stěna. Originální jsou i ostění některých oken anebo vstup na kazatelnu. Stejně tak tu bývala studna. Najdeme zde dnes i pozůstatky původních nápisů z doby Husovy. Kazatelna, oratoř anebo strop jsou už pouze replikami těch někdejších. A stěny zdobí nástěnné malby inspirované Jenským kodexem, českým rukopisem z konce středověku, ve kterém se píše i o husitských válkách. Betlémská kaple dnes naplňuje své původní poslání, opět slouží vysokým školám. Pro České vysoké učení technické a některé další školy má stejný význam jako pro Univerzitu Karlovu Karolinum. Konají se zde i promoce."