Datum zveřejnění: 
22. 7. 2019

Vesmírnou odyseu zažívají týmy pražských akademiků – podílejí se na výzkumu bouří na Jupiteru, studují kosmické počasí či přítomnost metanu na Marsu. A zdaleka to nejsou jediné programy, na nichž badatelé z Akademie věd ČR (AV ČR) aktuálně spolupracují.

K možnému návratu člověka na Měsíc mohou přispět i pražští vědci. Například tím, že pomohou zjistit, jaké dávce kosmického záření budou astronauti vystaveni. Vědci z různých oddělení Akademie věd se podílejí na řadě programů spjatých s výzkumem vesmíru.

"Akademie věd se významně angažuje ve výzkumech a kosmických programech spojených s objevováním vesmíru a jeho zákonitostí. Aktivity rozvíjejí nejen jednotlivá pracoviště AV ČR. Výzkum se odehrává i v rámci mezinárodní spolupráce, například s CERN nebo Evropskou kosmickou agenturou (ESA)," představila vesmírné aktivity Markéta Růžičková z AV ČR.

Na zapojení AV ČR do kosmického výzkumu včetně vazeb na průmysl je zaměřen výzkumný program Vesmír pro lidstvo. Akademici řeší například výzkum největší planety naší sluneční soustavy, Jupiteru, jemuž se věnují odborníci z Ústavu fyziky atmosféry AV.

Ti s americkými kolegy v červenci rozšifrovali data elektromagnetického měření sondy, zachyceného sondou Juno, vyslanou na vzdálenost pouhých pár tisícovek kilometrů k Jupiteru. I na tomto vesmírném obru, stejně jako na Zemi, existují podle výsledků bádání bouře.

"O tom, že se blýská nejen na Zemi, víme již 40 let. Hvízdavé signály poprvé zaznamenala v okolí Jupiteru sonda Voyager v roce 1979," vysvětlila Ivana Kolmašová z odboru fyziky AV ČR. Nyní vědci prokázali, že ionosféra Jupiteru je mnohem více variabilní, než dosud předpokládali. "Vzhledem k tomu, že jsme pro naši analýzu dat použili data jen z osmi prvních blízkých obletů planety Jupiter a že se sonda Juno má přiblížit k Jupiteru celkem 34krát za dobu trvání mise, můžeme očekávat v budoucnu další překvapivá zjištění," konstatoval Ondřej Santolík z oddělení kosmické fyziky.

Za vesmírným počasím

Výzkum vesmírného počasí a radiace v okolí Země náleží k úkolům družice Socrat-R, která se vydala do vesmíru na začátku července z ruského sibiřského kosmodromu Vostočnyj spolu s dalšími výzkumnými satelity. I na misi Socrat-R se podíleli experti z pražské AV ČR a Českého vysokého učení technického (ČVUT).

V Praze vznikla unikátní česká družice Lucky7. "Ta je vybavena dozimetrickým zařízením, které umožňuje detekovat částice kosmického záření," uvedl k misi vědecký tajemník Ústavu jaderné fyziky AV ČR Vladimír Wagner.

Zjistit úroveň kosmického záření představuje důležitý faktor pro chystaný návrat člověka na Měsíc a pilotované lety k Marsu. Přístroje pražských odborníků umožní zjistit, jaké dávce záření by lidé na daleké cestě vesmírem byli vystaveni. Družice je zajímavá také tím, že ji technici a vědci sestrojili z běžně dostupných součástek a materiálů a její cena nepřesáhla půl milionu korun. Výsledkem jejich práce není jen obyčejný satelit, ale miniaturní laboratoř. Lucky7 by měla fungovat alespoň 25 let.

Slunci vstříc

Pražští akademici se chystají také na cestu ke slunci. Zřejmě v únoru 2020 se na cestu k naší hvězdě vydá sonda Solar Orbiter v barvách ESA. Čeští badatelé se v rámci programu podílejí na vývoji a výrobě hlavních optických součástek koronografu – dalekohledu umožňujícího pozorovat sluneční korónu, jasně zářící okolí hvězdy.

Dopady slunečního větru na zemskou magnetosféru a analýza dat z několika družic vypuštěných organizací ESA náleží k dalším výzkumným úkolům Ústavu fyziky atmosféry AV. Jeho pracovníci vyvinuli i modul analyzátoru elektromagnetických vln, který ESA vybrala pro let na rudou planetu – Mars.

Nejde o jediný problém spojený s touto planetou, který řeší vědci z Prahy. Badatelé z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR nabídli například odpověď na otázku, proč na Marsu existuje metan. Tedy látka, která na Zemi má většinou biologický původ.

"Metan na Marsu vzniká fotochemickými pochody, které probíhají na povrchu kyselých minerálů. Při nich se oxid uhličitý, tvořící hlavní složku atmosféry Marsu, transformuje na metan reakcí s kyselinou, přičemž energie pro tuto reakci pochází z fotonů měkkého ultrafialového záření," zní odpověď vědců.

Vesmírná kolize

Dopad asteroidů se smrtonosnými následky pro život na Zemi patří k oblíbeným námětům sci-filiteratury. I na to, jak kolizi odvrátit, může odpovědět mise Hera. Ta je plánována k vzácnému takzvanému binárnímu asteroidu Didymos, složenému ze dvou vesmírných těles. Start organizace ESA plánuje na rok 2023. Do planetky by měla narazit americká sonda DART, Evropané mají následky střetu prozkoumat.

Na projektu se podílejí i badatelé z Geologického ústavu AV ČR. Češi vedou vývoj palubního softwaru a funkční autonomní 3D navigace. Akademici se budou podílet na podrobném spektrálním měření povrchu asteroidu Didymos a výzkumu, jenž by měl expertům poskytnout lepší představu o jeho vnitřní struktuře.         
 

Autor: 
Jan Bohata
Zdroj: 
Mladá fronta Dnes