Elon Musk míří na náš mozek

Petr ŠIMŮNEK, moderátor

Elon Musk míří na náš mozek. Firma Neuralink, do níž investoval 100 000 000 USD, je v plánech největšího vizionáře dnešního světa po cestách do kosmu, elektromobilech Tesla a podzemních tunelech příští velká věc. Jde v ní o propojení lidského mozku s počítačem. Malý computer za vaším uchem, nejspíš, by měl být propojen s mozkem ultratenkými vlákny, které by přinášely informace z mozku do počítače a taky obráceně. Využití by mohlo být například v medicíně teoreticky by nové cesty v mozku mohly umožnit slepým znovu vidět, hluchým slyšet, a postiženým ovládat třeba kybernetické končetiny. Jestli to tak je a jestli to je sci-fi, anebo realita, na to se zeptám Václava Hlaváče z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky z ČVUT. Dobrý den přeju.

Václav HLAVÁČ, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT

Tady Vašek Hlaváč, dobrý den.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor

Je to sci-fi, nebo je to blízko realitě?

Václav HLAVÁČ, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT

Ta zpráva od Elona Muska je taková, která se tváří, že to je něco naprosto objevného, ten výzkum na spojení mezi mozkem a počítačem se dělá už dlouho, zhruba 30 let, takže to není zas taková revoluce, jako by se zdálo, zajímavé na tom je, že investoval 100 000 000 USD do firmy, která se o to pokouší.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor

A 158 000 000 USD získala celkově a tento týden předvedla na laboratorní kryse a na 1500 elektrodách, které měla v hlavě, že informace z mozku a do mozku putují 15× rychleji, než to teď umíme. Je to tedy velký převrat, nebo není?

Václav HLAVÁČ, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT

Já zas na to nejsem úplně odborník, mým oborem je vnímání pro roboty, čili to spojení s mozkem není úplně stoprocentně moje parketa. Ale přesto ta věc se zkoumá dlouho a používá se léčebně, takže například na neurologické fakultě První lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze působí Prof. Robert Jech, který již, já nevím, skoro 10 let dává pacientům do hlavy elektrody pro hlubokou mozkovou stimulaci, která jim značně ulevuje od Parkinsonovy choroby. Čili ta technologie je dosti podobná, toho spojení mezi mozkem a okolím, jako je v tomhletom zavedeném případě.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor

Jenom připomeňme, že Elon Musk a jeho Neuralink chce vlastně se do mozku trochu navrtat, buďto laserem, anebo opravdu provrtat lebku, a potom různá místa v mozku propojit speciálními vlákny, které jsou 4× tenčí než lidský vlas. Tohle je přece jenom novinka. To není zvenku, ale zevnitř.

Václav HLAVÁČ, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT

No, ano, ale to, co dělá ten Robert Jech, je taky zevnitř. Ano, ještě popíšu, co on dělá, on taky vyvrtá do lebky 4 díry, použije velmi tenkou wolframovou elektrodu, která má průměr asi 0,3 mm a přitom je pevná, a tu zastrčí do míst v mozku, které jsou důležité pro Parkinsonovu chorobu, dělá to při vědomí toho pacienta, mozek nebolí, takže ten to necítí, poslouchá sluchátky ty šumy, které jsou v mozku, podle toho přesně zavede tu elektrodu. A jak potom se propojují ty výstupy těch elektrod, to už je druhá záležitost. A myslím si, že to propojení nebude pod povrchem šedé kůry mozkové.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor

Čili ale teoreticky se může stát to, co jsem naznačil na začátku, že když se všechno povede, že by slepí znovu mohli vidět, hluší slyšet, anebo postižení lidé hýbat třeba kybernetickými končetinami?

Václav HLAVÁČ, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT

Ano, to se samozřejmě už děje dneska, říká se tomu neuroprotetika, nejúspěšnější z toho jsou kochleární implantáty, to znamená, že se vlastně zavede do vnitřního ucha, vlastně tam se udělá to spojení a je mnoho lidí, řádově statisíce, kteří tuhletu operaci podstoupili, u nás se to dělá běžně, ta operace, a funguje to. Čili tohleto je něco tomu podobného. Další věc je to spojení mezi mozkem a nějakým vnějším zařízením, je důležité pro protetiku, to znamená, je možné se napojit na nervová vlákna třeba v paži nebo ve stehně a pomocí nich ovládat už nějakou robotickou protézu.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor

To jsou samé dobré zprávy, vy jste zmínil...

Václav HLAVÁČ, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT

Celé to spočívá v tom, že mozek je velmi plastický, ale nefunguje to pro všechny. Těch lidí, na kterých to výzkumníci demonstrují, kteří jsou to schopni se přeučit a naučit, je relativně málo, čili je to daleko do toho, aby to bylo pro každého pacienta.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor

Vy jste zmínil, že podobné věci se dějí i v Praze a ve vašem oboru a v těchhle oborech, jak na tom vlastně Česko je? Mluvíme o Elonu Muskovi a Americe, ale jak je na tom Česko v tomhle výzkumu?

Václav HLAVÁČ, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT

Pokud vím, tak ve spojení mozku s počítačem asi nejdále je Národní ústav duševního zdraví, což je nová instituce v Klecanech, tak tam se této záležitosti věnují a myslím si, že v této oblasti Česko nepatří mezi špičku. A což se dá říci, že patří v některých oblastech, pokud jde třeba o robotické vnímání, tak některých malých dílčích oblastech jsou u nás výzkumníci, kteří patří ke světové špičce.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor

Říká Václav Hlaváč z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky z ČVUT a mluvili jsme o tom, jak se mozek propojí s počítačem. Díky pěkně.

Václav HLAVÁČ, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT

Děkuju za pozvání.