Pět vertikálních ateliérů, dva základní, pět ročníků, nespočet kreativních řešení. Studenti Ústavu designu na Fakultě architektury ČVUT představili své klauzurní práce na výstavě Chléb a design. My jsme pro vás vybrali ty nejzajímavější z nich.
Největší zážitek z rozbalování
Zadání prvního ročníku se každoročně zaměřuje na rozvíjení základních schopností jako je kresba, modelování a tvorba základních předmětů. Zároveň se škola snaží již od počátku studia nabízet možnosti prezentace studentských prací v rámci veřejných soutěží. Jednou z těch již zavedených, jejíž zadání zároveň tvoří zadání semestrální práce, je Model Young Package, kterou každoročně vyhlašuje společnost Model Obaly a organizuje Czechdesign. Letošním tématem soutěže byl Zážitek z rozbalování a studenti měli za úkol představit kreativní řešení obalů, jejichž otevírání vás bude bavit stejně jako zabalený produkt. Studenti vycházeli ze svého bezprostředního okolí a vytvořili třeba krabici na dort, která po otevření vytvoří ideální scénu pro Instagramovou fotku, obaly na kapesní nože Rybička ve tvaru rybí konzervy nebo krabici, ze které vám boty vyjedou samy.
Zaměřit se na studii ruky a úchopu museli studenti kvůli dalšímu zadání. Tím byl otvírák na láhve a řešil se v Základním ateliéru I a II. S netradičním úkolem se pak museli popasovat v ateliéru Jaroš / Doucet – navrhnout nástěnné hodiny, ale s využitím technologie vakuování.
Ústav designu u svých studentů dbá na univerzálnost a schopnost zpracovat široké spektrum problémů. I proto dostávají každoročně studenti volnost ve výběru zadání v rámci pěti vertikálních ateliérů. Škála byla tentokrát rozkročená mezi čistě průmyslový design přes produktový design a mobiliář až po experimentální a volná zadání.
Pochvalu a potlesk zaslouží průmyslový ateliér Tvarůžek / Bláha. Studenti se systematicky věnovali návrhům medicínských přistrojů jako je například tonometr, dermatoskop nebo bilirubinometr. Specifické znalosti a schopnosti, které jsou pro design tohoto typu nutné, pak prokázali studenti vyšších ročníků, kteří navrhli řešení pro design Gamma nože, infuzní pumpy nebo pro výpočetní tomografii. Ústav designu je ve své dlouhodobé orientaci na užité předměty pro specifické obory českou výjimkou. Na rozdíl od jiných podobně zaměřených škol logicky sází na prolnutí funkce a estetiky a výstupy tak nejvíc odpovídají potřebám designu dneška. Nesázet jen na vzhled, ale využít chytrý nápad pro pomoc druhým.
Funkce následuje materiál
Ateliér produktového designu vedený dvojicí Jaroš a Bednář vsadil na dvě témata. Studenti přemýšleli jakou formu může mít ve 21. století obrazový rám a zároveň se pustili do vztahů dřeva a gumy. Tím nejzajímavějším objektem, kde funkce plně následuje vlastnosti materiálu, ale má také zdravotní i sociální přesah, byla práce Veroniky Leové. Studentka vytvořila sexuální pomůcku pro lidi s postižením míchy, kteří mají velmi omezené pohyblivé možnosti. Pomůcka, která připomíná malou houpací stoličku, je tvořena ze zaoblených dřevěných trubic propojených několika pásy černé gumy. Práce vznikala ve spolupráci s firmou TON a sdružením Paraple. Některé projekty sice neměly podobu finálního produktu, který by se mohl okamžitě v praxi využít, ale představovaly základ pro několik možných aplikací. Zásadní ovšem zůstává tlak na přesah, který je v ateliérech přítomný a zaslouží jednoznačně největší respekt. Působivou uměleckou instalaci Marka Šestáka pak připomínal objekt inspirovaný sférickými a geometrickými principy Buckminstera Fullera. Ty jsou tvořeny sítí z bukových kulatin a gumiček, jež je možné různě skládat a využít v interiéru například jako předělovou stěnu, podhled nebo samostatný kus nábytku. Funkce a estetika v souladu.
Studenti pro studenty
Další reakcí na konkrétní realizaci vypsanou Fakultou elektrotechniky byly návrhy na vytvoření sezení pro park ve vnitrobloku historické budovy na Karlově náměstí. Studenti ateliéru Fišer / Nezpěváková navrhovali pro jiné studenty prostor pro relaxaci na předurčeném půdorysu s danou geometricky tvarovanou travnatou plochou. Návrhy neskončily pouze u obyčejných laviček, ale relaxační plochy zahrnovaly například lehátko vycházející z corbusierovské ergonomické křivky s nastavitelnou stříškou proti slunci, kombinovatelné stoličky na vyvýšeném obrubníku nebo projekt, který reaguje na historickou budovu, jež ve vnitrobloku stávala. Nápaditý projekt Michala Zmeka tak kopíruje její siluetu pouze náznaky – boční železnou konstrukcí či částmi střechy, které jsou sporadicky rozmístěny tak, aby poskytovaly stín a zároveň osvětlení.
Ovládnutí virtuální reality
Ateliér Karel / Šafařík se pustil do hledání ideálního ovladače. Zadání pragmaticky sledovalo především oblast zdravotních nebo asistenčních pomůcek, kde je tlak na funkční ergonomii přirozeně největší. Studenti se spojili s kolegy z Fakulty elektrotechnické a i díky této synergii výsledky působily více než slibně. Výrazný projekt s přesahem do medicíny vytvořila talentovaná Tereza Vacková, která navrhla počítačovou myš pro ženy se syndromem karpálního tunelu či zánětem šlach. Toto postižení středního nervu v oblasti zápěstí vzniká právě při nevhodné ergonomii práce s počítačem a nejčastěji se projevuje u žen, které mají užší ruce. Po testování pětadvaceti druhů myší vytvořila funkční prototyp, který odpovídá velikosti ženské ruky a podporuje přirozený pohyb a proudění krve. Tereza je po svém nedávném úspěchu na mezinárodní designérské soutěži na Taiwanu momentálně jednou z největších hvězd Ústavu designu a její kariéru budeme pečlivě sledovat.
I přes různorodá zadání a formy zpracování nabídli studenti originální řešení a nebáli se přesahů do oblastí, ve kterých nejsou experty. Škola tento způsob myšlení podporuje právě možností spolupráce s jinými fakultami nebo partnerskými firmami a institucemi. Studenti tak mají již na škole velké možnosti získat kontakty z praxe a rozvíjet semestrální práce dál jako své diplomové projekty nebo na ně žádat granty a aplikovat jejich užití v běžném životě. Denní chleba studentů na ČVUT rozhodně není suchý ani obyčejný.