Ohlédnutí za Inženýrským dnem 2019

Dne 24. dubna 2019 se v příjemných prostorách historické auly VUT v Brně konal Inženýrský den 2019 pořádaný Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) a Českým svazem stavebních inženýrů (ČSSI). Tématem letošního ročníku bylo sucho, a proto nad konáním Inženýrského dne převzaly záštitu i takové osobnosti, jako jsou ministr zemědělství ČR Ing. Miroslav Toman, CSc., hejtman Jihomoravského kraje JUDr. Bohumil Šimek a generální ředitel Povodí Moravy, s.p., MVDr. Václav Gargulák. 

Na zvolené téma bylo vybráno osm zajímavých příspěvků přednesených vyzvanými odborníky a doplněných promítáním. 

Zástupce Ministerstva životního prostředí Ing. Jan Kříž ve své přednášce Podpora státu k řešení zmírnění následků sucha upozornil na nebezpečí zvýšeného výskytu extrémů, a to jak sucha, tak nadměrných srážek a představil dotační politiku ministerstva směřující k podpoře zadržování vody v krajině. 

V navazující přednášce Ing. Daniela Pokorného, ředitele odboru státní správy ve vodním hospodářství a správy povodí Ministerstva zemědělství, byly představeny připravované stavby, které mají napomoci právě při zvládání těchto extrémů. Jedná se například o nádrže Nové Heřminovy, Skalička i další a dále o vodohospodářské úpravy na Rakovnicku, spojené s výstavbou malých vodních nádrží Šanov a Senomaty, VD Kryry v povodí Blšanky a propojení povodí Vltavy a Ohře přivaděčem. Bylo konstatováno, že některé ze staveb se připravují již déle než dvacet let, a přesto se stále nedaří výstavbu prosadit. Příspěvek doc. Ing. Josefa Krásy, Ph. D., z Fakulty stavební ČVUT v Praze se věnoval nebezpečí, které hrozí nádržím při zahlcení retenčního prostoru splachy. Vyšší okamžité srážky dopadající na pozemky zemědělsky obhospodařované ve velkých plochách (a to od dob kolektivizace v padesátých letech) přinášejí do toků zvýšené splachy půdy. Splachy se pak prostřednictvím toků dostávají do nádrží či rybníků a způsobují jejich zanášení. Na jedné straně tedy půda a živiny na polích ubývají, plodiny je postrádají pro svou výživu a na druhé straně v tocích a nádržích způsobuje tento materiál kromě zanášení i zvýšenou eutrofizaci. Obojímu lze čelit kombinací technických a vegetačních opatření. Doc. Dr. Ing. Pavel Fošumpaur ve své přednášce připomněl významný koncepční i v zahraničí velmi uznávaný způsob plánování ve vodním hospodářství započatý Státním a posléze Směrným vodohospodářským plánem. Dále popsal vývoj v oblasti lokalit akumulace povrchových vod pro výstavbu víceúčelových vodních nádrží a stanovení podmínek jejich realizace. Jsou to stavby, které umožní zachytit vodu při zvýšených průtocích a hospodařit s ní v období nedostatečných srážek. V tuzemských geomorfologických podmínkách musíme vodu v území i v korytech zadržet a využít, neboť to je voda, která je již na cestě mimo území ČR. Přednáška rovněž podnětně informovala o dlouhodobě pozorovaných více a méně vodných cyklech souvisejících se slunečním cyklem a také o vlivu výstavby Vltavské kaskády na omezení deficitů průtoku na Vltavě a Labi pod Mělníkem. 

Ing. Adam Vokurka, Ph. D., z Fakulty stavební ČVUT v Praze ukázal na vliv meliorací pozemků na retenci vody v půdě na příkladech provedených revitalizací, které mohou pomoci zadržení vody v krajině a zvýšení infiltrace vody z koryt do okolí. Vliv lesů na zadržování vody v krajině pak popsal Ing. Robert Hruban z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů z Brandýsa nad Labem. Vodu zadrženou lesním porostem využijí lesy pro svůj vývoj a tím pro zlepšení mikroklimatu. Poukázal však i na vhodnost lesnických meliorací, které při kalamitním odlesnění lesních pozemků, např. při kůrovcové kalamitě, zabraňují zamokření pozemků a umožňují tedy rychlejší obnovu lesního porostu. 

V další přednášce Ing. Karel Plotěný z Asociace pro vodu ČR z.s. uvedl možnosti využití srážkových vod a šedých vod z objektů na přiléhajících pozemcích a v poslední přednášce Ing. Rostislav Dvořák z firmy LIKO-S, a.s., ukázal praktické využití dešťových šedých vod v kancelářské budově včetně znázornění snížení vyzařovaného tepla vzniklého ohříváním stavby v letních měsících. 

Přednášky ukázaly průřez různými možnými opatřeními pro zvládání srážkových extrémů a lze si z nich odnést závěr, že pouze vhodnou kombinací uváděných opatření je možno docílit kýženého efektu. Pro normální průtokové stavy jsou vhodné revitalizace toku, jež zpomalí odtok vody z území, pro ochranu území při vysokých srážkových úhrnech je nutno vhodně v krajině zemědělsky hospodařit a realizovat opatření pro omezení splachů ornice. Pro ochranu před vyššími průtoky a pro zadržení vody unikající z ČR při povodňových epizodách je nutno budovat víceúčelové nádrže i rybníky a pro nalepšování vody v tocích při snížených srážkách je možno využít právě vod zadržených ve víceúčelových nádržích. S tím vším souvisí potřeba využívat pro obyvatelstvo a průmysl hlavně povrchové vody, které jinak nenávratně odtékají z české krajiny, v objektech využívat srážkové a šedé vody, které by odtekly bez užitku do kanalizace, a tedy opět do povrchového toku, a v maximální míře šetřit a chránit podzemní vody jako komplexní zdroj vody pro krajinu. 

Inženýrský den byl opravdu poučný! A teď získané závěry použít v praxi.