Datum zveřejnění: 
10. 7. 2019

Historie je zná, zarostlé střechy měli už Vikingové. Čas zelených střech nyní nastává znovu, především kvůli globální změně klimatu a nutnosti lépe hospodařit s vodou. Pozadu nechce být ani Česko. Ministerstvo životního prostředí plánuje, že by vzrostlou svrchní vrstvu měly průmyslové areály nebo obchodní centra. "Zejména ve městech mohou zelené střechy výrazně pomoci s mikroklimatem a tím snižovat i projevy efektu tepelného ostrova," řekl LN ministr Richard Brabec (ANO). Dodal, že resort nyní analyzuje legislativní úpravy v okolních státech, zejména v Německu.

V případě bytových domů by i nadále záleželo na investorovi. Stát již ale nyní nabízí na zelené krovy dotaci v rámci programu Nová zelená úsporám. A to jak na bytové, tak rodinné domy.

"Zelená střecha zvládne zadržet a vrátit do ovzduší 60 až 80 procent vody, která na ni spadne. To je výrazné číslo," vyčísluje David Stránský z Českého vysokého učení technického, který je spoluautorem Koncepce hospodaření se srážkovými vodami v urbanizovaných územích. Ta popisuje, jak zadržet vodu tam, kde to jde nejhůř, tedy ve městech. Pro ministerstvo životního prostředí ji zpracovala Asociace pro vodu ČR.

Zelená střecha má hned několik benefitů. Zpomaluje odtok vody, redukuje výkyvy teplot mezi dnem a nocí, zabraňuje víření prachu a odlehčuje kanalizaci, která při přívalových srážkách nestíhá všechnu vodu pobrat.

Fungující projekt v Hamburku ukazuje, že zelená střecha může mít teplotu až o neuvěřitelných třicet stupňů Celsia nižší než ta klasická. Důležitá je i z hlediska biodiverzity, protože vytváří nový životní prostor pro hmyz. To je v době, kdy se mluví o šestém masovém vymírání hmyzu, nezanedbatelná funkce.

Zelená střecha zároveň neznamená trávník. Primárně by na ní měla být taková vegetace, jež nepotřebuje příliš údržby, hnojení a především další závlahu. Existují ovšem i takové, na kterých se pěstují keře nebo stromy.         

Zelené střechy se rozlišují primárně na extenzivní a intenzivní. První typ má nízkou vrstvu substrátu v jednotkách centimetrů, zhruba mezi osmi až dvaceti. Neměl by potřebovat zalévat. Ideální je proto mít zde suchomilné traviny, byliny nebo rozchodníky, což je druh rostliny z čeledi tlusticovitých. "Trávník, vyšší keře nebo i stromy zvyšují z vodohospodářského pohledu výpar a chladí prostředí, ale potřebují dodat další vodu," upozorňuje Stránský. Existují i takzvané produkční střechy, na kterých lze pěstovat ovoce nebo zeleninu.

"S vodou lze dělat spoustu věcí, nejméně vhodné je, aby skončila v kanalizaci, která ji úplně odvede pryč. Můžete ji například přivést k zeleni v ulicích nebo zadržet v akumulační nádrži a použít, když je potřeba," říká Stránský.

Vodu v kanálu nechceme

Od roku 2010 platí povinnost, že každá stavba se musí vypořádat se srážkovou vodou na svém pozemku, kde by se měla vsáknout do půdy. Pokud to nejde, měla by aspoň odtéct pryč co nejpomaleji. Není ale specifikováno jak. Vyhláška ke stavebnímu zákonu pak udává priority, přičemž odtok vody do kanalizace je poslední možnost, jak se se srážkovou vodou vypořádat.

Se zelenými střechami pracují někteří developeři už nyní. Central Group je použil například v bytovém projektu v pražských Stodůlkách, na Žižkově nebo Zličíně a počítá s nimi minimálně u šesti dalších. "Zelené střechy mají zejména výborné tepelně izolační vlastnosti. To znamená, že v létě dokáží ochránit byty před horkem a v zimě před chladem. Zároveň ochlazují a zvlhčují vzduch v okolí domů, pohlcují prach či snižují hlučnost," vyjmenovává výhody mluvčí developera Radek Ježdík.

U bytových domů instaluje zelené střechy i Trigema. K tomu, že by existovala povinnost instalovat je povinně, mluvčí společnosti Radek Polák říká: "Zájemce o bydlení, stejně tak nájemci komerčních ploch, by měli mít nárok na výběr prostor, které budou užívat. Otázka je, zda každý takový projekt musí mít přesně daný podíl zelených střech. Je to do značné míry kontroverzní a diskutabilní."

Inspirativní Německo

Česko není jediná země, která by v případě, že návrh projde, měla povinnost zelených střech. Ta už teď platí ve Francii, konkrétně u nové komerční výstavby, která má mít buď zelené, nebo solární střechy, případně kombinaci obou. V Kodani musejí mít zelené střechy všechny nové budovy se sklonem krovů do 30 stupňů. V rakouském Linci má zelenou střechu již nyní mnoho budov na soukromých pozemcích. Obdobné je to také v San Francisku, Torontu a řadě německých měst včetně Hamburku. Právě tam chce Brabec čerpat inspiraci. V německém velkoměstě hodlají během příštích deseti let vybudovat zelené krovy o rozloze sto hektarů. Město tak chce podporovat i obnovitelné energie, účinnost solárních panelů se totiž díky chladnějšímu prostředí zvyšuje prý až o šest procent.

Němci si od novinky slibují také zvýšení biodiverzity a nové rekreační prostory, tedy nejen pro pracovní porady, ale i na zahradničení. Povinnost mít zelenou střechu a solární panely budou mít po roce 2020 všechny hamburské novostavby s více než devadesáti procenty zpevněných ploch.

Město na to bude poskytovat dotaci, a to až do šedesáti procent nákladů na instalaci. Majitelům zároveň o polovinu sníží platbu za odvádění srážkové vody. Náklady na zelenou střechu se při čtyřiceti letech využívání prý srovnají s těmi na běžnou.

Jak vše funguje, ukazuje například projekt v areálu místního úřadu pro městský rozvoj a životní prostředí. Na garážích jsou zelené střechy s půlmetrovou vrstvou substrátu, který zadržuje velké množství vody a zároveň je lehký. Voda nastřádaná z krovu je odváděná do podzemní nádrže a slouží jak k závlaze, tak ke splachování toalet. Aby se lidé nedivili, že používaná voda je mírně nahnědlá, uklidňují je infotabulky.         

Autor: 
ELIŠKA NOVÁ
Zdroj: 
Lidové noviny