Akademie věd i jedné české firmy mají monitorovat "kosmické počasí" a radiační pole kolem Země. Vědeckou aparaturu už vynesla ruská raketa na oběžnou dráhu.
Jde o pozoruhodné zařízení, jež má detekovat kosmické záření. Jak vědci říkají, skládá se "z monolitických pixelových detektorů" a "diodového open-source dozimetru", které vyvinuli experti z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR.
V pátek ráno je – spolu se třemi desítkami dalších miniaparatur včetně české družice Lucky-7 (též s autorstvím pražského ČVUT) – vynesla na oběžnou dráhu ruská raketa Sojuz 2.1b, vypuštěná z kosmodromu Vostočnyj.
"Start samotné rakety proběhl velmi dobře – standardně. Pak probíhá commisioning, tedy oživování čili uvedení do provozu jednotlivých komponent. To se provádí samozřejmě na dálku, neboť v průběhu uvedení na oběžnou dráhu musí být přístroje vypnuty, aby zejména při startu nedošlo k jejich poškození," řekl LN Václav Vrba z Centra aplikované fyziky a pokročilých detekčních systémů při ČVUT.
Výjimečné detektory jsou součástí družice SOCRAT-R, již připravila Lomonosovova univerzita. "Primárním zadáním mise je monitorování kosmického počasí a radiačního pole v okolí Země," říká Vrba, dle něhož se komunikaci se satelitem podařilo navázat záhy a bez potíží. Nanosatelit SOCRAT-R má rozměry 30 krát 10 krát 10 centimetrů. Získané informace budou využity pro ověření modelů záření užívaných pro výpočet radiační zátěže družic a posádek lodí. "Po spuštění zařízení budou detektory detekovat různé složky kosmického záření: fotony, elektrony, protony, atomová jádra. Jedna z unikátních vlastností našich detektorů je, že umožňují tyto složky identifikovat. Navíc u nabitých částic umožňují stanovit směr, odkud přiletěly," říká Vrba. Češi se budou podílet na interpretaci dat týkajících se "kosmického počasí" – tedy procesů od erupcí na Slunci až po povrch Země. Očekává se, že družice bude posílat data asi 1,5 roku.
Hi-tech pro základní výzkum
Jeden cyklus vývoje detekčních čipů pro účely vesmírných misí trvá přibližně rok. České detektory a osazení pro SOCRAT-R vznikaly rychleji. "Bylo to možné jen díky tomu, že s (firmou) esc Aerospace spolupracujeme již řadu let a umíme efektivně komunikovat," doplňuje Michal Marčišovský, vedoucí fyzik řešitelského týmu z "jaderky" ČVUT.
Zkušenosti z aktuální mise chtějí vědci využít pro návrhy dalších sond i pochopení vesmírných zákonitostí, aby bylo možné ochránit život a zdraví vesmírných stanic. Výhledově se detektory uplatní i na meziplanetárních misích.
Foto: Unikátní detektory z ČR Minulý pátek ráno zamířilo na palubě ruské rakety Sojuz 2.1b do vesmíru i pár vědeckých přístrojů z Česka. Kromě družice Lucky-7 to jsou i detektory (na snímku) pro družici Socrat-R, na nichž se podíleli vědci z jaderné fakulty ČVUT a Ústavu jaderné fyziky AV ČR. Na konstrukci se podílela česká firma esc Aerospace.