Univerzita Palackého stoupá žebříčkem škol

Svého doposud nejlepšího výsledku dosáhla olomoucká Univerzita Palackého v prestižním mezinárodním žebříčku vysokých škol QS World University Ranking, ve kterém se jí podařilo proniknout do první poloviny sedmé stovky. Mezi českými zástupci jednoho konkurenta setřásla, ovšem jiný ji předskočil. Olomoucká univerzita se v jednom ze tří nejprestižnějších světových žebříčků vysokých škol doposud dostala nejvýše na sdílené 651. až 700. místo, v nejnovějším šestnáctém ročníku se jí ale podařilo proniknout o jeden padesátimístný stupeň výše.

"Výsledky opět potvrzují, že Univerzita Palackého si stále drží pozici mezi pěti nejúspěšnějšími vysokými školami v zemi a že postupné nastavování systému hodnocení kvality na naší univerzitě, v rámci kterého podrobně analyzujeme jednotlivé výkonové ukazatele naší činnosti, přináší viditelné výsledky," komentoval výsledky rektor Jaroslav Miller.

Olomoucké vysoké škole se oproti loňskému ročníku podařilo odskočit Vysokému učení technickému v Brně, s nímž sdílelo stejnou pozici, v rámci českých zástupců si ale nakonec nepolepšila, protože ji předskočila pražská Vysoká škola chemickotechnologická, která v minulém žebříčku vůbec nebyla. Kromě ní si vydobyla lepší umístění ještě Masarykova univerzita a České vysoké učení technické, vůbec nejlepšího výsledku z České republiky dosáhla Karlova univerzita na 291. místě.

QS World University Rankings, kterému už poosmé za sebou vévodí americký Massachusettský technologický institut (MIT) následovaný Stanfordskou univerzitou a Harvardovou univerzitou, srovnává vysoké školy na základě šesti kritérií. Hodnotí se jejich reputace u akademiků i zaměstnavatelů, poměr mezi počtem akademických pracovníků a studentů, normovaný počet publikovaných citací akademiků, podíl zahraničních studentů a podíl zahraničních akademických pracovníků. V posledně jmenovaném ukazateli dosáhla olomoucká škola nejlepšího výsledku z českých zástupců.

Univerzita Palackého si podle prorektorky pro strategické plánování a kvalitu Hany Marešové kvůli udržení či dokonce vylepšení pozice v tomto a dalších žebříčcích zavedla systém porovnávání různých ukazatelů na mezinárodní i národní úrovni, aby lépe určila hodnocené oblasti, v nichž se může zlepšit. Rovněž mimo jiné zintenzivnila spolupráci s tuzemskými i zahraničními partnery a došlo také na návrhy úprav výkonnostních ukazatelů v oblasti vzdělávací či tvůrčí činnosti akademických pracovníků.

"Předpokládáme, že výsledky těchto analýz se projeví zejména v následujících letech," doplnila Marešová.