Podaná ruka na žebří(č)ku

ŠINKANSEN

Minulý týden byla představena sedmnáctka pilotních aliancí takzvaného projektu Evropských univerzit, které dostanou finanční injekci k propojování škol na pomyslné ose Západ–Východ (píšeme na straně 4).

Ať už si o dotacích či Evropské unii myslíte cokoliv, tohle je dobrá zpráva. V jedné alianci se Praha i Varšava můžou – co si budeme nalhávat – v lecčems přiučit od německého Heidelbergu, znovusjednocené Sorbonny nebo od Kodaně. Ve druhém konsorciu si know-how povyměňuje Brno, Pécs s jinými Němci a Francouzi.

Četní akademici nemají zrovna v lásce univerzitní žebříčky, neboť mají různou metodologii, vyzdvihují výzkum nad výuku, jsou prý šity na míru anglosaským školám, posun nahoru stojí nejen úsilí, ale i hodně vložených peněz (jak nově ukazují zejména čínské univerzity) a tak dále. Jiní se zase čertí, že naše "staroslavná" Univerzita Karlova je až kdesi ve třetí či čtvrté světové stovce... Buď jak buď, žebříčky jsou již realitou, na niž se rádi dívají nejen čtenáři novin, ale též uchazeči o studium – ideálně z ciziny a na globálním trhu.

Nedávno proletěly médii zprávy o novém rankingu QS. "Úkáčko" si meziročně polepšilo na 291. místo, pražská VŠCHT vyletěla na 355. příčku (blahopřejeme!), ČVUT se vměstnalo do první pětistovky (jako 498.) a Masarykova univerzita za ní jen těsně zaostala (551. až 560. v pořadí).

Bez výmluv a nářků se teď podívejme, jak si v témže srovnání vedou noví partneři naší největší sedmnáctifakultové univerzity. Tak zjistíme, že Heidelberg – škola s famózním mottem Zukunft seit 1386 ("Budoucnost od roku 1386") – je nyní 66. nejlepší na světě (třetí v Německu), restartované Sorbonně patří už 77. místo (třetí ve Francii) a Kodani 72. globální pozice (první v zemi). Záměr s názvem 4EU+ je tudíž příležitostí, jak za pomoci vnějších vazeb pozvednout UK výše, opravdu více ji internacionalizovat (pro vědce i studenty) a přiučit se tam, kde to dělají zkrátka o dost lépe... Pokud toho nevyužijeme, bude to naše chyba. Nikoho jiného; a zvláště ne toho "zlotřilého" Bruselu.

Mimochodem: venku je další žebříček, takzvaný Nature Index za rok 2018, který měří výkonnost institucí v přírodních vědách. Jak dopadli Češi tam? Akademie věd ČR je 172. na světě se ziskem 84,1 přepočítaného bodu za špičkové publikace a na 432. místě následuje Univerzita Karlova za získaných 29,03 bodu. A to je v první pětistovce z České republiky všechno, prosím...

Pro srovnání opět uveďme, že Heidelbergu patří 101. místo (117,06 bodu), donedávna roztříštěná Sorbonna není v žebříčku ještě "zcelena", ale taková Kodaňská univerzita je na 71. světovém místě (za 155,7 bodu), což je pětinásobek výkonu nynější UK. Takže? Spolupráci zdar!

Aliance s názvem 4EU+ je příležitostí, jak za pomoci vnějších vazeb pozvednout Univerzitu Karlovu výše, opravdu více ji internacionalizovat pro vědce i studenty a učit se tam, kde to dělají – bez vytáček – zkrátka o dost lépe...