Datum zveřejnění: 
6. 6. 2019

Televizní žebříčky dnes válcuje Černobyl – seriál z koprodukce společností HBO a Sky, představující příběh jedné z nejhorších jaderných katastrof v historii. V roce 1986 však nešlo o žádný film, ale o jednu velkou, nezměrnou tragédii…

Co prozradila studie OSN

První den nehody 26. 4. 1986 byli takřka všichni pracovníci elektrárny vystaveni vysokému stupni radiace.

- Odhaduje se, že v současné době žije v oblastech Běloruska, Ruska a Ukrajiny pět milionů lidí, kteří jsou kvůli havárii kontaminováni radionuklidy. Přibližně 100 000 z nich žije v oblastech, klasifi kovaných v minulosti vládními orgány jako místa "přísné kontroly".

- Důsledkem havárie je asi 4000 případů rakoviny štítné žlázy, zejména u dětí a dospívajících. * Přemístění se ukázalo jako "hluboce traumatická zkušenost" pro přibližně 350 000 lidí, evakuovaných z přilehlých oblastí.

- Od doby havárie se na 600 000 lidí zapojilo do nebezpečných prací okolo likvidace jejích následků, nicméně jen málo z nich bylo vystaveno nebezpečným úrovním radiace. Město na severu Ukrajiny, nedaleko běloruských hranic. Dříve významné obchodní středisko s převahou židovských obyvatel začalo v 70. letech s výstavbou jaderné elektrárny. V roce 1977 byl nedaleko města vybudován 1. reaktor jaderné elektrárny Černobyl. O 11 let později tu došlo k havárii a následnému výbuchu. Radioaktivní částice zamořily oblast široko daleko. Více než 130 000 lidí bylo evakuováno, nicméně nebyli seznámeni se situací a většinou netušili, že jsou po celou dobu velmi silně ozařováni. Zkázonosné radioaktivitě byli vystaveni i členové armády a další lidé, kteří pomáhali bojovat s následky havárie.

Oběti Radioaktivní mrak podle odborníků postupoval od místa havárie Sovětským svazem a Východní Evropou do celé severní polokoule. Kontaminováno bylo i mnoho oblastí Běloruska a Ruska. Přímo během havárie údajně zemřelo 31 lidí, ale některé odvážné odhady celkového počtu nepřímých obětí se pohybují i okolo milionu. Podle Světové zdravotnické organizace mohlo přímo na následky radiace zemřít cca 4000 lidí.

Nejen Černobyl Jaderné havárie elektráren postihly v minulosti i další oblasti Pro jejich kategorizaci se používá Mezinárodní stupnice jaderných událostí neboli INES. Skládá se celkem z osmi stupňů od 0 do 7. Nula značí odchylku, která nemá vliv na bezpečnost, stupně 1–3 se označují za nehody a 4–7 za havárie. Události 7. stupně, tedy velmi těžké havárie, zažilo lidstvo pouze dvakrát.

1957 Windscale, Velká Británie – stupeň 5 1957 Kyštym, Sovětský svaz – stupeň 6 1961 Experimentální armádní reaktor SL1, USA – stupeň 4 1977 Jaslovské Bohunice, Československo – stupeň 4 1979 Three Mile Island, USA – stupeň 5 1986 Černobyl, Sovětský svaz – stupeň 7 2011 Fukušima, Japonsko – stupeň 7

Hrozba v Československu V jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice došlo za jejího provozu ke dvěma závažným jaderným haváriím. 1. havárie v lednu 1976 sice nezpůsobila vážný únik radioaktivity, ale uniklý oxid uhličitý zabil dvě osoby. 2. havárie v únoru 1977 se odehrála při zavážení čerstvého paliva za provozu reaktoru a byla na Mezinárodní stupnici jaderných událostí ohodnocena stupněm 4. V průběhu havárie došlo k poškození jaderného paliva, jeho korozi a úniku radiace do prostoru elektrárny.

9 našich reaktorů Na území České republiky je v současné době instalováno devět jaderných reaktorů. JADERNÁ ELEKTRÁRNA DUKOVANY 4 reaktory VVER 440, od roku 2012 se celkový instalovaný elektrický výkon zvýšil z původních 1760 MW na 2040 MW. JADERNÁ ELEKTRÁRNA TEMELÍN 2 reaktory VVER 1000, od 9/2012 se celkový instalovaný elektrický výkon zvýšil z původních 2000 MW na 2110 MW. CENTRUM VÝZKUMU ŘEŽ 2 reaktory: LVR-15 s tepelným výkonem 10 MW a LR-0 s výkonem 1kW (dříve součást ÚJV Řež). FAKULTA JADERNÁ A FYZIKÁLNĚ INŽENÝRSKÁ ČVUT V PRAZE Školní jaderný reaktor VR-1 Vrabec s výkonem 1kW.

Ozáření Ionizující záření způsobené rozpadem jader atomů zastavuje dělení buněk, způsobuje mutace a při delším vystavení rakovinu. Náhlé poškození zářením se nazývá akutní radiační syndrom. Způsobuje neplodnost a k jeho příznakům patří mimo jiné zvracení, vnitřní krvácení a snížení počtu červených i bílých krvinek, což má za následek anémii a oslabený imunitní systém. Ničivý dopad záření na živé tkáně si ale našel i lékařské využití - radioterapie, při níž se ozařují nádory.        
 

Autor: 
Teodor Česák
Zdroj: 
Týdeník Květy