Miliardové investice, mimořádný počet studentů a lidí s vysokou kvalifikací i dosaženým vzděláním. To dělá z české metropole tuzemský "Silicon Valley" – nejúspěšnější domácí region v oblasti vědy, výzkumu a informačních technologií. Vyplývá to z aktuální analýzy Českého statistického úřadu (ČSÚ), který shrnuje údaje z roku 2017. S Prahou v tomto ohledu krok drží v ČR pouze Brno. "Výdaje na výzkum a vývoj byly v roce 2017 nejvyšší v Praze, kde dosáhly 32 miliard korun, což znamenalo 35 procent celorepublikových výdajů na tyto činnosti. Byly zároveň více než dvojnásobné oproti Jihomoravskému a Středočeskému kraji," uvedl Jan Honner z odboru informačních služeb ČSÚ.
Klíč k profesnímu úspěchu představuje podle expertů vzdělání. Plyne to také ze zmíněné analýzy podle trvalého bydliště a místa studia. Ta uvádí, že v Praze studovalo přírodovědné obory přibližně sedm tisíc posluchačů vysokých škol, technické takřka 14 tisíc. Vysoký podíl studentů v technické sféře v Praze je dán nemalou měrou přítomností významné školy, Českého vysokého učení technického.
V republice vysoké školy navštěvuje přes 300 tisíc studentů, třetina z nich v Praze. Na největší ze škol v hlavním městě, Univerzitě Karlově, vzdělání získává více než 40 tisíc osob.
Zájem o konkrétní obsah studia se liší podle místa bydliště studentů. V Praze je podle ČSÚ v kurzu stavařina.
"Z hlediska absolutních hodnot pocházelo nejvíce studentů architektury a stavebnictví z Prahy," uvádí statistici. Například z Plzeňska se rekrutuje nejvíce zájemců o inženýrství a strojařinu. Jižní Morava a Zlínsko představují doménu interdisciplinárních programů, zahrnující technické obory.
Absolventi do laboratoří
V zájmu o studium přírodních věd mezi Pražany žádný z konkrétních oborů, na rozdíl od techniky, zvlášť nevyniká. Věnují se hlavně interdisciplinárním programům. K takovým náleží například speciální chemickobiologické obory, které absolventům umožní uplatnit se mimo jiné ve vědecko-výzkumných laboratořích jak základního, tak aplikovaného výzkumu.
Naproti tomu kupříkladu studenti ze severočeského Ústecka dominují v odvětvích zaměřených na životní prostředí. Mezi studenty biologie převažovali Jihočeši, na Olomoucku převládali podle zmíněné studie zájemci o vědu o neživé přírodě, například zemském tělesu, nerostech a horninách. V Praze mělo trvalé bydliště nejvíce studentů informačních technologií (ICT). Největší zájem studenti projevili o obory zahrnující vývoj a analýzu softwaru a aplikací, interdisciplinární programy a oblast návrhů a správy databází a sítí.
S ohledem na počet škol a také přísun studentů a zaměstnanců z ostatních regionů i ciziny se hlavní město může vykázat největším poměrem zaměstnanců, kteří se zdarem dokončili vysokou školu. V Praze se vysokoškolským diplomem může pochlubit takřka polovina zaměstnanců, asi 200 tisíc. "V Praze bylo i nejvyšší zastoupení ICT specialistů na zaměstnané v populaci," vysvětlují statistici.
Na druhém místě se umístila jižní Morava, zde se jedná o třetinu pracovníků. Naopak nejhůře z tohoto pohledu dopadl Ústecký a Karlovarský kraj, zde vysokoškolské vzdělání nemá ani pětina zaměstnanců.
Peníze jsou hybnou silou také vědy a výzkumu. V metropoli "teče" do této sféry finančních prostředků nejvíce. "Na výzkum a vývoj se v Praze finance vynakládaly v podnicích zabývajících se informačními a komunikačními činnostmi. Ve všech ostatních krajích hrál hlavní roli zpracovatelský průmysl," uvedl Pavel Horký z ČSÚ.
Miliardy do výzkumu
Z evropských fondů i dalších zdrojů na vědu a výzkum v České republice před dvěma roky přišlo rekordních více než 90 miliard korun, třetina z toho do projektů v Praze. Na druhé pozici se umístil Jihomoravský kraj, který obdržel přes 15 miliard. Naopak nejméně peněz směřovalo na Karlovarsko a Ústecko, dohromady šlo o něco více než miliardu korun.
O deset let dříve, v roce 2007, na vědu a výzkum směřovalo v republice 50 miliard korun. Praha z toho dostala téměř polovinu, na jih Moravy šlo přes šest miliard.
Fakta Miliardy korun míří do vědy a výzkumu
32,03 miliardy korun – tato suma byla investována v roce 2017 do sféry vědy a výzkumu v hlavním městě. V rámci České republiky se jednalo o 90,4 miliardy korun, je to rekordní investice v této sféře. O deset let dříve Praha obdržela v této oblasti 22,28 miliardy korun. V celé České republice dosáhly investice 50,09 miliardy korun. 177,6 tisíce – tolik zaměstnanců specialistů v Praze dosáhlo vysokoškolského vzdělání. V tomto ohledu se metropoli nejvíce přibližuje Jihomoravský a Středočeský kraj s 90,6 a 82,9 tisíce pracovníků. Tito zaměstnanci v Praze mají proto i nejvyšší průměrnou hrubou mzdu, a to 52 807 korun. Republikový
průměr dosahuje 44 034 korun. V Praze statistici uvádějí také nejvíce technických a odborných pracovníků, 140,1 tisíce. Na druhém místě se v tomto ohledu zařadil Středočeský kraj s 119,8 tisíce zaměstnanců. V hlavním městě také zaměstnanci v této branži dosahují nejvyšší průměrné hrubé měsíční mzdy, 39 253 korun. Průměr v ČR činí 34 264 korun. 3,2 procenta – takové bylo v roce 2017 zastoupení ICT specialistů na zaměstnané v populaci v Praze. Jednalo se o největší poměr v ČR. 2,5 procenta prostředků z regionálního HDP Praha vydala na výzkum a vývoj. Jižní Morava 2,9 procenta.