Změny klimatu a ohrožení planety, to není žádné plané varování, ale reálná hrozba, které je potřeba okamžitě čelit. Na tom se shodli špičkoví vědci, technologičtí odborníci i vlivné postavy byznysu na konferenci Týden inovací, která se odehrála minulý týden v Praze.
„Ještě nedávno nás technologie zajímala sama o sobě, nepřemýšleli jsme o ní v širších souvislostech,“ prohlásil hned během první panelové diskuse izraelský profesor Michael Gozin. „Radovali jsme se z každé nové inovace a okouzlovaly nás možnosti, které nová doba přináší. S tím je konec. Dnes musíme u každého nového nápadu přemýšlet, jaký vliv bude mít na životní prostředí a zda je rozumné vůbec něco podobného uvádět v život. Inovace už nejde brát na lehkou váhu, není to žádné jednoduché účetnictví. Máme obrovskou zodpovědnost za budoucnost světa,“ pokračoval Gozin.
Hvězdná sestava zachránců
Samotný Michael Gozin jde v tomto ohledu příkladem – společně s kolegou Alexandrem Goldbergem z Univerzity Tel Aviv vyvinuli systém, jak vyrábět bioplasty z mořských řas. U diskusního pultu s nimi seděla fyzička Sabrina Gonzales Pasterski z Harvardské univerzity, jež patří k nejnadějnějším mladým vědkyním ve Spojených státech a kterou média nazývají „novým Einsteinem“. Dále světově uznávaný český odborník na umělou inteligenci Tomáš Mikolov, dlouholetý zaměstnanec Facebooku, a také „zázračné dítě“ Anna Du, která ve dvanácti letech vymyslela a sestavila robota schopného detekovat mikroplasty na oceánském dně.
Kdyby tuhle sestavu viděl hokejový komentátor, patrně by se nevyhnul hlášce o all star týmu. O současném technologickém vývoji se ovšem zúčastněné hvězdy vyjadřovaly spíše kriticky, a netýkalo se to jen planetárních otázek. Třeba Mikolov si nebral servítky, co se týče běžné praxe v Silicon Valley. „Tamější firmy svoje úspěchy často hodně nadsazují. Je nutné, aby se o vás mluvilo, takže pokud něco vymyslíte, a ono to zatím nefunguje, přichází taktika ‚fake it before you make it‘ (než to uděláš, tak to zfalšuj, pozn. red.). Do budoucna mi to připadá docela varovné.“
Pokud někomu náhodou ještě nedošlo, jak důležitým tématem dnes ekologie je, přesvědčila ho o tom hned druhá panelová diskuse, zaměřená přímo na ekologické inovace, respektive na cirkulární ekonomiku. Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky, hovořila o příkladech dobré praxe z celého světa – o výrobcích plastů z použitého kuchyňského oleje nebo o firmě Tierra Verde, která vyrábí čisticí prostředky a rozhodla se upravit výrobní postupy tak, aby neprodukovala žádné odpady. „Tyhle inovace mají jednoho společného jmenovatele: zprvu si pozorovatelé ťukali na čelo, že se takový nápad nemůže chytnout, ale nakonec se ukázalo, že je to nejen ekologické, ale také vysoce ziskové,“ prohlásila Jonášová.
Ekologicky uvědomělé second-handy
Té samé diskuse se účastnil i Morten Nordskag z radnice v Oslu, který hovořil především o problematice emisí z dopravy. „Samozřejmě je nutné masivně investovat do infrastruktury, ale z technického hlediska není problém snížit emise až o 65 procent,“ prohlásil. Klíčem k úspěchu je podle něj metoda „cukru a biče“ – vyšší zdanění neekologických řešení v kombinaci s nejrůznějšími pobídkami a dotacemi. „A samozřejmě je nutné zajistit dostatek informací – dlouholetá zkušenost nám říká, že lidem nejsou ekologická témata lhostejná, jen si často neuvědomují jejich důležitost.“
Trochu jinak pojala cirkulární ekonomiku švédská podnikatelka Carina Sundqvistová, která se zaměřila na spojení cirkulární ekonomiky a módy. „Naštěstí to nefunguje tak, že by se ekologické cítění vylučovalo s chutí vypadat hezky a pokud možno ne pořád stejně,“ prohlásila s úsměvem. Zajímavě podle ní funguje například firma Houdini, která hned při prodeji oblečení garantuje jeho následný odkup, a sama pak tyto odkoupené modely prodává ve své síti second-handů. „Většina kousků je nošená jen párkrát a nové majitelky s nimi za výrazně nižší cenu udělají spoustu parády, přitom i ty second-handy působí celkem luxusně,“ chválila si tuto praxi Sundqvistová. Podle ní ale na cirkulární praxi čím dál častěji přecházejí i velké řetězce. „Například v H&M spustili program výkupu starých džín, které následně rozkládají na celulózová vlákna a z nich vyrábějí další oblečení. To si zaslouží uznání, oblečení se obecně recykluje dost špatně.“
Inovace v byznysu
Odpolední program přinesl krátké přednášky na nejrůznější témata, obecně zaměřená hlavně na inovace v byznysu. Zajímavý příspěvek měla Renate Strazdina, ředitelka Lotyšské technologické, informační a komunikační asociace a zároveň šéfka tamějšího Microsoftu. Lotyšsko podle ní není tak známé a viditelné jako sousední Estonsko, světový šampion v digitalizaci a využití nových technologií, ale dělá rovněž značné pokroky. „Úspěšně se u nás rozjíždějí zejména PPP projekty, tedy spolupráce vlády a soukromého sektoru,“ uvedla Strazdina. „Největší univerzita v zemi díky tomu spustila program celoživotního vzdělávání v oblasti umělé inteligence, který si záhy získal značnou popularitu. Velký úspěch má i unikátní program predikce a včasné diagnostiky rakoviny, rovněž vzniklý formou PPP na univerzitní půdě.“
Mezi nejzajímavější tuzemské příspěvky patřila přednáška Filipa Zemana z České spořitelny o nových trendech v bankovnictví. Podle něj zákazníky zajímá hlavně bezpečnost digitálních operací, ale také digitální poradenství, kvůli němuž se dosud chodilo na pobočky. „Zákazníci by rádi digitální asistenci využívali, ale musí fungovat zcela bezchybně, což je pro umělou inteligenci velká výzva. Stačí, aby chatbot jednou poradil špatně nebo nesmyslně, a okamžitě pokazí celý dojem. Pak to nenapraví ani deset dobrých rad,“ uvedl Zeman. Elektronické bankovnictví bude podle něj nadále směřovat k jednoduššímu ovládání. „Místo vyplňování formulářů si budete s aplikací povídat. Řeknete ‚pošli tisíc korun tátovi‘, systém pozná, co chcete, a zahlásí ‚jasně, hotovo‘.“
Stánky: letos spíše chudší nabídka
Hlavní konferenční program jako vždy doplňovala spousta stánků v předsálí, letos ovšem v porovnání s loňským rokem nabídka působila trochu spartánsky. Ale i tak se tu dalo najít leccos zajímavého. Největší pozornost bezpochyby přitáhl stánek Asociace virtuální a rozšířené reality, kde probíhal regulérní turnaj ve videohře Beat Saber. A nehrálo se jen tak o nějaké suvenýry, ale o vstupenku na červnovou konferenci Czech VR v institutu CIIRC. Atraktivně působila i interaktivní prezentace bankovní aplikace Richee nebo stánek carsharingové firmy Hoppy Go. A spoustu návštěvníků pobavil i stánek ČVUT s inkubátorem InqBay, kde se prezentovaly nejrůznější kuriozity od speciálních kurzů programování až po USB flashdisky zalité v betonové kostce.