Datum zveřejnění: 
28. 5. 2019

TEN SEN JE STEJNĚ STARÝ JAKO AUTO SAMO. CO KDYBYCH HO NEMUSEL ŘÍDIT? CO KDYBYCH AUTU JEN ŘEKL, KAM SE POTŘEBUJU DOSTAT, A VŠE OSTATNÍ BY UŽ OBSTARALO SAMO? NEJDŘÍV TO BYLA SCIENCE FICTION, POTÉ NEOVĚŘENÉ VĚDECKÉ TEORIE A DNES UŽ BLÍZKÁ BUDOUCNOST. ALE KDY NASTANE TEN ČAS A AUTONOMNÍ AUTO BUDETE MÍT DOMA V GARÁŽI?

Každý zná pár aut, která nepotřebovala řidiče. A nemusí jít hned o extrémní samostatnost, kterou předvádějí autoboti v sérii Transformers. Například K. I. T. T., který lovil zločince v seriálu Knight Rider, není z dnešního technologického pohledu jen výplodem chorého mozku, jak to mohlo vypadat v 80. letech.

Auto bez řidiče, to je v automobilismu asi největší revoluce od vynálezu spalovacího motoru. Taková blbost, nic takového přece nemůže vzniknout! řekne zkušený pražský taxikář. Jenže se plete, taková auta už po silnicích jezdí! Kde? Možná právě teď jedno projíždí kolem vás. Jen o tom nevíte.

Na jejich vývoji pracují intenzivně nejen všechny významné automobilky, ale i další firmy, jako jsou například Bosch, Google, Apple, nebo třeba Uber. A právě Google je ze všech pravděpodobně nejdál, pro vývoj autonomních technologií vyčlenil speciální divizi Waymo. Její autonomní auta v jejích barvách nakroužila za víc než 10 let už 16 milionů kilometrů.

Testovací provoz probíhá po celém světě. V USA je to už docela běžná věc, první byly státy Nevada a Kalifornie, dnes mohou auta bez řidiče (ovšem pod dozorem) jezdit pro potřeby testování ve více oblastech. A jsou i v Evropě. I když zde jejich provoz brzdí legislativa. Za miliony testovacích kilometrů měla autonomní auta pouze pár nehod, ale zákony mají problém s tím, koho označit za viníka. Vždyť vývojář ani výrobce nebourali. A jak stroji napařit pokutu? Automobilka Volvo, která platí s vývojem technologií autonomního řízení za lídry, to vyřešila prohlášením, že za řidiče jejich autonomních vozů přebírá při nehodách veškerou zodpovědnost.

Jak takový testovací provoz vypadá? Auto sice jede samo, ale za palubní deskou dohlíží na jeho provoz vyškolený technik, který může v případě potřeby zasáhnout.

Vybraní lidé, kteří samozřejmě musí předem podepsat souhlas, využívají v USA například služeb taxislužby s autonomními vozy. Písemný souhlas je stále potřeba, právě kvůli těm pár nehodám. Ty potkaly i vozy Tesla, které podle původního plánu Elona Muska měly už dnes jezdit bez řidiče v běžném režimu. I když firma není úplně na vině. Ne snad že by jejich autopilot byl tak špatný, ale na vině byli řidiči – hlídači, kteří nedodržovali pokyny, a až příliš se spolehli na schopnosti techniky. Proto také už neplatí, že pasažér v autonomním voze Tesly nemusí držet volant, který je jinak ovládaný čidly. Prostě potom jeho reakce nebyly dostatečně brzké.

Kromě Spojených států a samozřejmě Číny se testování rozbíhá i v Evropě.

Auta vývojářů z francouzského Valeo už několikrát objela starý kontinent a jezdí i po Česku. Není to náhoda, Česko jako automobilová velmoc (alespoň co se počtu vyrobených vozů na obyvatele týká), rozhodně nezaspalo. Už nyní se pracuje na testovacích polygonech a několik pracovních skupin na ministerstvu dopravy pracuje na plánu autonomního řízení. A bylo načase, na západ od českých hranic již testovací polygony fungují a na východě se staví. Na vývoji autonomních a asistenčních systémů se podílejí i firmy působící v Česku, jsou to například TÜV SÜD, společnost zabývající se testováním emisí v Roztokách u Prahy, firma Valeo, která má v Praze obří vývojové centrum, nebo MB Tech. Na prvcích autonomního řízení pracuje také Škoda. K testování využívá vlastní testovací okruh v Úhelnici u Mladé Boleslavi a infrastrukturu mateřského Volkswagenu v německém Wolfsburgu. Na učení aut jezdit bez řidiče pracuje také ČVUT. V rámci projektu podporovaného Volkswagenem to je tým profesora Václava Hlaváče, vedoucího oddělení robotiky a strojového vnímání nebo na katedře kybernetiky vede dlouhodobý projekt vývoje autonomních řídících jednotek pro automobilku Toyota profesor Jiří Matas. Také jeho zásluhou by měl příští rok vyrazit do ulic první vůz značky Lexus schopný autonomní jízdy. Mělo by jít o limuzínu LS, a protože je Toyota hlavním partnerem Olympijských her v Tokiu 2020, měl by se vůz představit právě na nich.

Jak vůbec taková auta fungují?

Řízení autonomních automobilů se opírá o systém kamer, senzorů, čidel a laserového radaru, které monitorují 360° okolí auta. Americká Tesla využívá klasický radar, Volvo, Audi nebo BMW více využívají laserový radar, tedy lidar, a asijské automobilky, jako jsou Subaru či Nissan, pracují primárně s analýzou obrazu.

Zatím není jisté, že budou zcela autonomní auta někdy jezdit v plném provozu. Ale všechny firmy investují do vývoje asistentů miliony. Proč? Ty mohou být využity i jinak, třeba pro systémy, které usnadní práci řidiči a zvýší bezpečnost. Takovým případem je automatický bezpečnostní systém Toyota Guardian. Nebo vzniknou zcela nezávislé vozy využitelné na určité úkoly, kdy budou dopravovat lidi či věci po předem určených trasách. Například v Arizoně zkouší supermarket Kroger s upravenými Toyotami Prius rozvážet zákazníkům nákupy, v Miami podepsal smlouvu o spolupráci s Walmartem Ford.

"Autonomie bude mít vždy své limity," říká šéf společnosti Google pro projekt autonomních aut. Podle něj nelze čekat, že v budoucnu bude lidstvo existovat zcela bez potřeby člověka za volantem. Ale třeba česká vědecká hvězda Jan Lukačevič říká, že systémy autonomního řízení nemusí být stoprocentně bezpečné, stačí, aby byly bezpečnější než lidé. Aby snížily počet mrtvých na silnicích. Nehodám nezabrání žádná technologie. Nicméně podle statistik může lidská chyba až za 95 procent nehod.

Podle mnohých jsou autonomní auta už technologicky připravena.

Problémem jsou ale silnice, které jsou stavěné nedokonalými lidmi a nejsou pro provoz takových aut ideální. "Nedokážu si představit, jak si autonomní vůz poradí v uličkách staré Prahy. Podle mě není možné, aby zde auta bez řidiče jezdila. V USA je na ně infrastruktura mnohem lépe připravena," říká profesor Matas z ČVUT. Co se ale stane, až se taková auta budou potkávat v provozu s těmi konvenčními? Nejpravděpodobnější variantou je, že "lidský" řidič bude muset ustoupit. Bezpečnost výrazně zvýší, když se autonomní auta budou na silnici potkávat pouze s jinými autonomními auty. Otázkou zůstává, zda bude mít každý své, nebo budou lidé využívat služby typu Uber a dalších komunitních způsobů dopravy. Těch by potom bylo tolik a za takovou cenu, že by lidé vlastní vozy nepotřebovali. Vždyť na klasickém taxi je zdaleka nejdražší a nejrizikovější faktor ten chlápek za volantem. Možná proto nechce o autonomních autech ani slyšet.         

Autor: 
MAREK HLAVA
Zdroj: 
Esquire