Ubývají, ale jsou tu i unikáty

Jak z obyčejného 40metrového komína na okraji České Skalice udělat cíl turistických výletů, a neinvestovat kvůli tomu statisíce?
Stačí nápad, hromada truhlíků, asi kilometr zavlažovací hadice, parta horolezců a stovky muškátů nebo surfinií. Takhle nějak před šesti lety poprvé vznikl rozkvetlý komín, který si s návštěvností nezadal třeba s nedalekým Muzeem Boženy Němcové.
Některé komíny nenávratně zmizely, ale i v Královéhradeckém kraji stále ještě stojí unikáty. Několik nej má třeba 80metrový komín bývalé tkalcovny a tiskárny látek ve Dvoře Králové z roku 1941. Je nejvyšším stojícím s vodojemem, který má s 300 kubíky největší objem nádrže. Z někdejší fabriky Tiba sice zbylo jen zbořeniště, avšak dominanta stále stojí a její příznivci už několik usilují o to, aby byla prohlášena za kulturní památku.
"Velice zajímavý soubor průmyslových budov a dvou továrních komínů můžeme vidět v Meziměstí v bývalé přádelně továrníka Schrolla. Současný majitel architektonicky propracované komíny sice nevyužívá, ale udržuje je jako nedílnou součást své továrny," chválí vlastníka Martin Vonka, vedoucí projektu Tovární komíny: dokumentace -ochrana - nová využití na Fakultě stavební ČVUT v Praze.
Některé komíny zůstávají stát pouze díky ekonomickému potenciálu, tedy kvůli umístění nejrůznějších antén a vysílačů, další však jejich majitelé chrání bez nároku na odměnu z pronájmu.
"Jelikož demolice stojí nemalé prostředky, komín často stojí a chátrá a dokud z něj obrazně řečeno nepadají cihly, majitel ho nechává být a čeká se na rozhodný okamžik. Tím třeba mohou být dotace na sanaci území po dřívější průmyslové výrobě nebo plán na novou výstavbu. Za celou řadou demolic také stojí předsudky a strach z vysoké konstrukce, jakou komín je. Tovární komíny jako dominantní stavby však mohou nabídnout mnoho zajímavých řešení při jejich zachování. Třeba jako orientační body, památníky průmyslu, ikony dodávající nové výstavbě netradiční atmosféru," říká Vonka.