Budoucnost letecké dopravy

Tomáš ŠPONAR, moderátor
Nárůst letecké dopravy a její cenová dostupnost nezpůsobuje pouze radost cestujícím. Letecký provoz s sebou nese taky řadu negativních dopadů na životní prostředí. Znečištění způsobené leteckými společnostmi se od roku 2005 zvýšilo zhruba o 2/3 a i nadále by mělo růst. Největší dopad odborníci přisuzují emisím skleníkových plynů.

Jan KOCOUREK, redaktor
Třetí motor. Novinka, která může změnit podobu současného letectví a zajistit efektivnější a méně ekologicky náročný způsob dopravy. Zcela nový konstrukční model odborníci pečlivě testují ve větrném tunelu.

Gangoli RAO Arwind, vědec, Technická univerzita Delft
Návrh vypadá tak, že letadlo by mělo mít tři motory místo dvou. Jeden vzadu a dva tady. Ty budou poskytovat elektrickou energii, která je nutná pro pohon elektromotoru a rotoru zde.

Jan KOCOUREK, redaktor
Hlavní vylepšení spočívá v proudění podél trupu letadla, rotor na zádi by měl vzduch akcelerovat a tím zvýšit tah motoru.

Arne SELTZ, koordinátor projektu Centreline
Vzduch, který proudí podél trupu, je nasměrován vzhůru a díky dodané energii umožňuje dosáhnout požadované síly tahu i při nižší vstupní energii, čímž se zvyšuje účinnost.

Jan KOCOUREK, redaktor
Aerodynamické vlastnosti letadel přímo ovlivňují i spotřebu paliva. Třetí motor by mohl snížit emise skleníkových plynů, především oxidu uhličitého. Konstruktéři z Cambridgeské univerzity se nyní musí vypořádat s vývojem rotoru, jehož lopatky musí vydržet ohromný tlak.

Castillo PARDO Alejandro, výzkumní pracovník, Cabridgeská univerzita
Vzduch proudí do motoru nerovnoměrně a má různou rychlost. Motor má pak sklon se zastavit. Musíme proto zlepšit konstrukci našich lopatek, abychom selhání zabránili.

Jan KOCOUREK, redaktor
Inženýři se domnívají, že úpravy by mohly při dálkových letech ušetřit až 11 % současné spotřeby paliva a tedy i emise skleníkových plynů. Ty se v letectví od 90. let jen v Evropě více než zdvojnásobily. První letadlo se třetím motorem by se podle odhadů mohlo vznést po roce 2030. Jan Kocourek, Česká televize.

Tomáš ŠPONAR, moderátor
Úspory v letecké dopravě a Daniel Hanus, vedoucí Ústavu letecké dopravy Fakulty dopravní ČVUT. Dobrý večer.

Daniel HANUS, emeritní vedoucí, Ústav letecké dopravy, ČVUT
Dobrý večer.

Tomáš ŠPONAR, moderátor
Pane Hanusi, chci se zeptat, to, co jsme viděli v reportáži, to znamená projekt, který má implementovat nebo nasadit třetí motor, nebo chceme-li agregát na dopravní letadla a taky ten termín 2030, považujete za efektivní a reálný?

Daniel HANUS, emeritní vedoucí, Ústav letecké dopravy, ČVUT
Tak ten rok 2030, to je přece jenom poměrně ještě vzdálený horizont, abych to uvedl na pravou míru, jde o klasické letadlo s turbínovými motory, které je doplněno o jeden další pohonný agregát. A tím agregátem je ten, ventilátorová jednotka poháněná elektromotorem, která se umístí v zádi toho letadla, v tomto případě a samozřejmě dodá další tah, přičemž ten elektrický pohon je mnohem efektivnější, než je ten pohon tou turbínou spalovací.

Tomáš ŠPONAR, moderátor
Takže cestu můžeme označit nebo nápad, ideu za nadějnou?

Daniel HANUS, emeritní vedoucí, Ústav letecké dopravy, ČVUT
Je to, prosím Vás, trend, který je téměř všude ve světě, to znamená v Evropě a ve Spojených státech amerických. NASA na tom pracuje například, ale pracují na tom i jiné řekněme velké firmy ve světě, které by měly do budoucna nahradit nebo aspoň z části nahradit pohon letadel turbínovými motory, ventilátorovým pohonem s elektrickými motory.

Tomáš ŠPONAR, moderátor
A je tohle jediná cesta nebo jediný směr uvažování konstruktérů a firem v úsporách?

Daniel HANUS, emeritní vedoucí, Ústav letecké dopravy, ČVUT
Ono prakticky nic jiného nezbývá, protože pohon letadla je založen na tom, že vzduch z atmosféry se urychlí ve ventilátoru na trochu větší rychlost, než je rychlost letu a ten ventilátor buď pohání a to doposud je ve 100 % turbínový motor a nebo do budoucna by to mohl být elektromotor. Elektromotor má mnohem větší účinnost, zhruba dvojnásobnou než je ten.

Tomáš ŠPONAR, moderátor
Na zemi, promiňte, že vám do toho toho vstupuji, na zemi jsou zdá se, elektromotory jednoznačnou alternativou ke spalovacím motorům, jsou zdá se, budoucností u letadel, to si všichni dokážeme představit, tam to bude daleko složitější, přes to, je elektrický pohon budoucností i pro nejenom třeba pro drobnou leteckou přepravu, ale i pro tu velkou, objemovou?

Daniel HANUS, emeritní vedoucí, Ústav letecké dopravy, ČVUT
Ve vzdálené budoucnosti, já teď nedovedu říct, kdy to bude, protože to bude hodně záviset na schopnosti akumulace elektrické energie v akumulátorech, které doposud zdaleka nedostačují a jsou tak asi na jedné pětině, možná jedné, ještě méně té kapacity, kterou má kapalné palivo.

Tomáš ŠPONAR, moderátor
Inženýři konstruktéři mají k dispozici obrovský výpočetní potenciál nebo kapacitu současných konstrukčních počítačů. K dispozici také samozřejmě jsou nástroje třeba umělé inteligence, dostane nás to někam na hranu možností aerodynamiky a všech těhle věcí, které jsou klíčové pro leteckou přepravu?

Daniel HANUS, emeritní vedoucí, Ústav letecké dopravy, ČVUT
No, samozřejmě všechno má své meze v té fyzice. Ta aerodynamika, ta se stále ještě zlepšuje a je tady jakási šance nové koncepce letadla, které se říká létající křídlo česky, neboli blended wing body, což je takové letadlo, které vlastně má jedno velké křídlo a to samozřejmě vede k mnohem lepší aerodynamice. Další možností je samozřejmě použití lehkých materiálů, to jsou dneska kompozitní materiály na bázi uhlíkových vláken, které sníží hmotnost letadla třeba na jednu polovinu nebo i méně a samozřejmě hmotnost letadla a spotřeba paliva spolu úzce souvisí.

Tomáš ŠPONAR, moderátor
Uzavírá v Horizontu Daniel Hanus z Ústavu letecké dopravy ČVUT, děkujeme a přejeme hezký večer.

Daniel HANUS, emeritní vedoucí, Ústav letecké dopravy, ČVUT
Děkkuju, hezký večer.