Pro dispečery z Řízení letového provozu začnou zanedlouho nejpernější měsíce roku. Mezi červnem a srpnem je provoz ve vzdušném prostoru nejrušnější. Nad Českem proletí skoro 100 tisíc letadel měsíčně. S nárůstem se potýká celý kontinent. Evropští letoví dispečeři proto řeší, jak vzdušný prostor přeplánovat. Tak, aby lety mohli organizovat lépe.
centrále Řízení letového provozu v Jenči u Prahy je rušno i v polovině května – tedy v době, kdy letový provoz nad Českem ještě zdaleka není na vrcholu vytíženosti. Monitory tu kontroluje zhruba padesátka lidí.
„Má před sebou kompletní radarové zobrazení sektoru, za který je zodpovědný, barevně odfiltrovaná tam má letadla, která řídí na trase, dává jim pokyny. Nejdůležitějším aspektem jeho práce je, aby letadla měla bezpečné rozestupy, které jsou předepsány,“ popisuje pro Radiožurnál práci jednoho z řídicích Richard Klíma z Řízení letového provozu. centrále Řízení letového provozu v Jenči u Prahy je rušno i v polovině května – tedy v době, kdy letový provoz nad Českem ještě zdaleka není na vrcholu vytíženosti. Monitory tu kontroluje zhruba padesátka lidí.
„Má před sebou kompletní radarové zobrazení sektoru, za který je zodpovědný, barevně odfiltrovaná tam má letadla, která řídí na trase, dává jim pokyny. Nejdůležitějším aspektem jeho práce je, aby letadla měla bezpečné rozestupy, které jsou předepsány,“ popisuje pro Radiožurnál práci jednoho z řídicích Richard Klíma z Řízení letového provozu.
V Jenči u Prahy sídlí přibližovací stanoviště k ruzyňskému letišti – tedy dispečeři, kteří komunikují s piloty, kteří v Praze přistávají, nebo odsud vzlétají – i oblastní dispečink. To je řídicí středisko, které kontroluje vzdušný prostor nad celým Českem. S řídicími komunikují piloti několikrát za celý let.
„Když překročím hranice oblasti, tak mi dispečer, který mě má pod kontrolou, dá příkaz k přechodu na jinou oblast. Řekne volací znak a frekvenci. Posádka to potvrdí,“ líčí bývalý dopravní pilot a dnes přednášející na ČVUT Ladislav Keller.
„Všechno je v angličtině tak, aby všichni piloti bez ohledu na to, z jaké jsou země, měli přehled, měli informace a byli schopni identifikovat na svůj volací znak,“ doplňuje Richard Klíma.
Přeplánování vzdušného prostoru
Letecký provoz ale dlouhodobě houstne. Jen nad Českem loni přeletělo přes 912 tisíc letadel, což je o sedm procent víc než předloni. Letoví dispečeři proto řeší, jak omezenou kapacitu zvládnout.
Podle ředitele Řízení letového provozu Jana Klase je klíčové vzdušný prostor přeplánovat, aby nebyl omezený hranicemi států.
„Teď máme paradoxně hranice ve vzduchu, což je trochu problém. Všechno to směřuje k tomu, aby systémy byly více propojené, aby vznikaly větší celky, aby řízení letového provozu v Evropě nebylo jenom na národní bázi států, které jsou v řadě případů velmi malé na to, aby se dal efektivně uspořádat letový provoz v rámci vzdušného prostoru,“ popisuje Klas Radiožurnálu.
Bývalý pilot Ladislav Keller míní, že by centrální organizace zjednodušila práci jak pilotům, tak dispečerům: „Když se letí nad Evropou, všichni musí mít, jak se říká, našpicované uši, aby nepřeslechli svůj volací znak, že je někdo volá. Aby to i dispečer nemusel opakovat několikrát. Musí se dávat pozor i na to, aby posádka nereagovala na příkaz jinému letadlu, i to se stává. Celkově to bude nižší pracovní vytížení, jak pro piloty, tak pro dispečery.“
O změnách se podle Řízení letového provozu debatuje na celoevropské úrovni. Kdy se ale vzdušný prostor skutečně přeplánuje, není jisté.