Když Jiří Matas začal v 80. letech studovat umělou inteligenci na ČVUT v Praze, měl jen hodně vágní představu o tom, co se za tímto pojmem skrývá. Narazil tehdy na slavnou knihu Gödel, Escher, Bach amerického vědce Douglase Hofstadtera, která propojuje témata jako umělá inteligence, vědomí či formální logické systémy. Toto mimořádné dílo mu ukázalo souvislosti s jinými obory a hloubku některých problémů.
"Lákalo mě, že v oblasti umělé inteligence byla řada problémů, kde nikdo neměl tušení, jak na to," vzpomíná špičkový světový výzkumník v oblasti umělé inteligence, přesněji strojového učení a zpracování vizuálních dat, jak se dostal ke "svému" oboru.
V roce 1987 se přidal k malé skupině výzkumníků a doktorandů na katedře kybernetiky, a když se po Listopadu otevřela možnost udělat si doktorát na univerzitě v Surrey ve Velké Británii, bylo o další dráze profesora Matase rozhodnuto.