MAXIMALIZOVAT LIDSKÝ POTENCIÁL

Strojové učení se již natrvalo usídlilo takřka ve všech oblastech lidského života. Naopak stvoření robota, který vypadá jako člověk, je stále ještě v nedohlednu. Odhaduje se, že v roce 2020 dosáhne celosvětový obchodní přínos umělé inteligence 1,2 bilionu dolarů . "HASTA LA VISTA, BABY". Touto hláškou se proslavil kyborg ve filmech Terminátor, který se z roku 2029 vrátil do minulosti, aby zabránil válce lidí proti strojům. Ačkoli je zřejmé, že do deseti let po světě nebudou pobíhat roboti s podobou Arnolda Schwarzeneggera, film nepochybně nastínil, jakým směrem se bude vývoj informačních technologií a počítačů v následujících letech ubírat.
Svět výpočetní techniky se v posledních pěti dekádách intenzivně držel takzvaného Moorova zákona, který v roce 1965 vyslovil spoluzakladatel počítačového gigantu Intel Gordon Moore. Hypotéza uvádí, že "počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný obvod, se při zachování stejné ceny zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí". Toto pravidlo víceméně platí dodnes, což překonalo očekávání samotného autora hypotézy, který byl k nárůstu výpočetního výkonu v dalších dekádách skeptický. Podle odborníků narazí myšlenka na své limity až v následující dekádě, a to kvůli prosté fyzice – počítačové čipy už nebude možné dále zmenšovat.
Vývoj počítačů v posledních dekádách je zřejmější při pohledu na konkrétní čísla. Například předposlední generace mobilního telefonu iPhone je 170krát výkonnější než superpočítač Cray-2 z roku 1985. První generace téhož stroje pocházející z roku 1975 disponovala 64bitovým procesorem s 80 MHz. V přímém srovnání jde o nižší výpočetní výkon, než mají mnohé dnešní mikrovlnné trouby nebo toustovače. Jak připomíná magazín Forbes, právě prudký vývoj počítačů a jejich výpočetní kapacity stojí za fenomenálním úspěchem dnešních technologických gigantů.
PŘEMÝŠLET SVÝMI OBVODY. Nejde ale pouze o peníze. Z technického hlediska je důležité, že výkonnější počítače rozšířily možnosti použití a zbouraly mnohé bariéry. Myšlenky, které by ještě před patnácti lety neměli programátoři odvahu přenést do tisíců řádků kódovacího jazyka, dnes představují běžnou agendu vývojářů.
Řeč je především o umělé inteligenci.
Ta – také díky filmovým trhákům, jako je Terminátor nebo Číslo 5 žije – sice na konci osmdesátých let vypadala jako blízká budoucnost, do praxe se ale dostává až v posledních letech. Nahrazuje tak komplikované algoritmy, které pro práci se stále větším množstvím dat přestávají stačit. "Strojové učení se aktuálně přesouvá do fáze, kdy se stává standardní součástí nejrůznějších řešení a etabluje v nich svou produktivitu," říká bezpečnostní expert Petr Černohorský ze společnosti Cisco, která v pražské pobočce právě umělou inteligenci vyvíjí.
To potvrzuje také Ondřej Vlček, nový šéf české společnosti Avast, která vyvíjí také vlastní systémy umělé inteligence.
"Dříve jsme zde měli armádu analytiků, kteří ale data nedokázali zpracovávat ručně. Postupně se tyto procesy začaly automatizovat s tím, jak přicházely, čímž se začala prosazovat umělá inteligence a strojové učení. Důvodem bylo, že tato technologie vzhledem k množství dat začala dávat smysl," uvedl nedávno Vlček pro deník E15.
Partner ve společnosti Deloitte Štěpán Húsek zároveň dodává, že kromě hardwaru pomohlo rozvoji umělé inteligence rovněž širší využívání cloudových služeb, tedy výpočetních technik dostupných z internetu. Ty podle něho stojí také za úsporou nákladů na programování.
"Při použití služeb umělé inteligence je ale potřeba také věnovat více času přípravě trénovacích dat, kterých bude řádově více než pro běžné testování. Naprogramováním a nasazením řešení do provozu životní cyklus nekončí, ale začíná etapa kontinuálního zdokonalování," vysvětluje Húsek.
EVOLUCE BEZ REVOLUCE. Právě Avast patří mezi nejvýznamnější hráče na poli umělé inteligence v České republice. Běžné algoritmy totiž na stále sofistikovanější hrozby přestávají stačit také proto, že i hackeři začali technologii umělé inteligence využívat. Je tedy nutné, aby se systémy dokázaly samy učit a rozpoznávat, jaké chování je podezřelé a jaké naopak ne. V globálním měřítku je však Avast spíše kapkou v oceánu.
Různými formami umělé inteligence se v Česku zabývají i další asi čtyři desítky firem, zpravidla jde ale o start-upy s jednotkami nebo nižšími desítkami zaměstnanců. Zaměřují se především na vývoj produktů a služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií, více než na finální řešení se pak soustředí na dílčí aplikace.
Právě v tom může být problém. "České firmy realizují převážně evoluční výzkum, ne revoluční. Týká se to i start-upů a celého ekosystému, do kterého plynou inovace," vysvětluje Luboš Král z centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT. I proto mají podle něho v Česku problém prosadit se revoluční myšlenky.
Vývoj umělé inteligence přitom trpí také kvůli samé podstatě české ekonomiky, dodává Král. "Většina firem v Česku je na konci globálních hodnotových řetězců. Realizujeme především výrobu a s tím spojenou logistiku. Je u nás málo českých nadnárodních firem, které by dokázaly financovat velký výzkum a vývoj. Takových společností jsou jednotky," dodává s tím, že některé zahraniční firmy sice v Česku pracují na dílčím vývoji umělé inteligence, klíčové technologie však zůstávají v mateřských společnostech.
ČESKÁ ŠANCE. Také proto, že se umělá inteligence intenzivněji používá pouze několik posledních let, jde o velmi otevřený a neprobádaný trh, který ale skrývá obrovský potenciál. "Odhaduje se, že v roce 2020 dosáhne celosvětový obchodní přínos umělé inteligence 1,2 bilionu lionu dolarů ," říká Húsek z Deloitte.
Ve vládě proto vznikl materiál, který má vyjasnit pozici České republiky ky právě v oblasti výzkumu a vývoje umělé inteligence.
é intelie Kromě expertů z ČVUT se na něm podílejí také odborníci z Akademie ie věd, kteří řeší i etické a právní rámce umělé mělé inteligence. Jedním ze zásadních závěrů je skutečnost, že technologie gie míjejí malé české a střední podniky, y, které by mohly mít potenciál stát se důležitými hráči na trhu.
Stejným problémem se zabývá nová platforma na Svazu průmyslu dopravy u a doznikaly ČR. "Nyní je důležité, aby vznikaly aplikace, které i menším a středním rmám m firpřinesou hmatatelný užitek. druhé Na drut straně firma musí umět pracovat s daty, sbírat je a ukládat tak, aby s nimi mohla umělá inteligence pracovat," upozorňuje orňuje člen představenstva svazu Jiří Holoubek. ubek. POLITICKÁ HRA MOZKŮ. Dílčí strategie, kterou v současnosti vytváří Česko, připravují i další země Evropské unie.
Zároveň v Bruselu vzniká ucelená taktika, s jejíž pomocí by se starý kontinent mohl udržet mezi technologickou elitou. Souboj o dominanci na poli umělé inteligence nicméně zůstává výsadou Spojených států a Číny.
Právě nejlidnatější stát světa se chce stát jedničkou ve vývoji umělé inteligence do roku 2030. Na vývoji se mohutně podílí především stát, což je rozdílná strategie, než kterou volí Spojené státy. Úřady v USA vytvářejí především strategický a legislativní rámec a do samotného vývoje se zapojuje hlavně soukromý sektor. V Evropě patří mezi nejsilnější hráče Velká Británie, ve které společně s Německem a Francií sídlí polovina firem zabývajících se umělou inteligencí, uvádí česká vládní analýza.
Právě Čína se nicméně snaží konkurence v oboru zbavit pomocí mohutných investic do vývoje, tamní vědci v posledních letech publikují stále více odborných prací. V minulém roce jich komunistická velmoc vyprodukovala 26,5 procenta.
Spojené státy mají 29procentní podíl, ještě v roce 1982 to ale byla téměř polovina, uvádí Allenův institut pro umělou inteligenci.
Ačkoli počet publikací roste i v českém prostředí, problémem je, že akademická sféra nedokáže konkurovat soukromým firmám, do kterých mnozí studenti utíkají. "Absolventi, kteří by dříve pokračovali ve výzkumu, odcházejí do soukromé sféry. Tam jsou pro ně zajímavější nejen finanční podmínky, ale s rozvojem nových technologií také aplikační problémy, které řeší," uvádí Luboš Král z ČVUT, které patří mezi lídry vývoje umělé inteligence v Česku.
Právě proto by měly české univerzity s firmami více spolupracovat. "Pokud ve výzkumu a vzdělávání budeme na špičce, máme potenciál nejenom budovat silnou startupovou scénu, ale také přitáhnout investice ze zahraničí a udělat z České republiky lídra technologického pokroku," dodává Černohorský. Jak ukazují data svazu průmyslu, nejčastěji totiž firmy vývoj umělé inteligence financují z vlastních zdrojů, zahraniční kapitál získávají jen v osmi procentech případů.
ČLOVĚK A ELEKTRONIKA. Rostoucí výpočetní výkon současných počítačů otvírá i další možnosti pro technologie, které byly dříve nemyslitelné. Jde například o virtuální a rozšířenou realitu, která v Česku staví především na tradici vývoje her a trojrozměrných grafických systémů. Dokazuje to například úspěch české hry Beat Saber, která patří mezi nejpopulárnější aplikace pro systémy virtuální reality. "Stojíme si velmi dobře. Je fantastické, kolik toho v Česku vzniká, přestože firmy konkurují obrovským nadnárodním konglomerátům s takřka neomezenými rozpočty," uvedl pro deník E15 Martin Kotek z Asociace virtuální a rozšířené reality.
Jeho slova potvrzuje i Roman Werner z pražské společnosti DEV:GUERILLA, která se zabývá kombinací rozšířené reality a umělé inteligence v oblastech, jako je zdravotnictví nebo inženýrství.
"Máme predispozice k tomu být dobří, ne nutně však lepší než ostatní státy," krotí přehnaný optimismus Werner. Na trhu se totiž snaží prosadit firmy z celého světa, především kvůli rostoucímu potenciálu trhu. Zatímco v roce 2018 tržby ze softwaru pro virtuální realitu činily asi 1,8 miliardy dolarů, v roce 2022 mají dosahovat 6,4 miliardy.
V Česku se rozšířené a virtuální realitě mohou dveře otvírat především v oblasti průmyslu a výroby, Werner se však neobává ani odvážnějších předpovědí. "Propojení lidské nervové soustavy a technologie je tématem, které má v dnešní době punc postapokalyptického patosu, ale je budoucností, která nám pomůže maximalizovat lidský potenciál," dodává s tím, že právě firmy zabývající se rozšířenou realitou se mohou stát důležitým hráčem v připojení lidského těla k elektronickým zařízením.

DLOUHÁ CESTA KE KYBORGŮM.

Přestože tyto indicie naznačují brzký příchod Terminátorů a dalších pokročilých robotů, skutečnost je poněkud jiná. "Obecně se dlouhodobě nedaří vývoj robotů lidského typu," naznačuje možnou technologickou slepou uličku Luboš Král z ČVUT. Zatímco schopnost informačních technologií přemýšlet nebo vizuálně vnímat své okolí je již reálná, pro člověka tak snadný úkol, jako je chůze, bývá pro roboty značně komplikovaný.
"Kola jsou pro přesun nejefektivnějším nástrojem, jejich použití je velmi snadné a nepotřebují složitý hardware ani software," uvádějí ve své studii například vědci ze švédské univerzity Mälardalen. Přesto jeden z nejvýznamnějších výrobců robotů, americký Boston Dynamics, ve vývoji robotů s nohama pokračuje.
Důvod je prostý – firma intenzivně spolupracuje s armádou, která humanoidní roboty vyžaduje. Při pohybu v náročném terénu jsou prostě nohy proti párům kol praktičtější.

170× VÝKONNĚJŠÍ je předposlední generace telefonu iPhone než superpočítač Cray-2 z roku 1985. VÍTĚZOVÉ

INTEL, APPLE A TECHNOLOGIČTÍ GIGANTI V době představení prvního telefonu iPhone v roce 2007 se akcie Applu obchodovaly za méně než 20 dolarů, nyní je částka více než desetinásobná. Také akcie největšího výrobce počítačových čipů Intel, který se začátkem tisíciletí potýkal s potížemi, svou hodnotu od roku 2007 zdvojnásobily. Nejen tyto dvě společnosti jsou důkazem, z jakého oboru se budou rekrutovat nejúspěšnější firmy následujících let. Právě Intel pak patří mezi hlavní strůjce současného technologického vývoje. Díky stále výkonnějším počítačovým čipům je možné koketovat s umělou inteligencí, která v současném světě počítačů patří mezi hlavní trendy.

PORAŽENÝ

ASIMO Legendární humanoidní robot Asimo, produkt japonské společnosti Honda, byl první vlaštovkou budoucnosti osobních robotických služebníků, kteří usnadňují život každé domácnosti. První generaci představila společnost už v roce 2000, přes očekávání mnohých fanoušků se však zatím další robotí pokolení nezrodilo. Zařízení sice dokázalo využívat revoluční funkce, jako je schopnost rozpoznávání obličejů nebo autonomní navigace, omní navig praktické využití ale Asimo nenašel. nen Honda projekt ukončila uk v roce 2018 a rozhodla se roz zaměřit na dílčí oblasti, jako je doprava nebo péče o nemocné. nem Na plnohodnotného plnoho nástupce Asima si bude lidstvo muset ještě počka počkat. 1,2 BILIONU DOLARŮ dosáhne v roce 2020 celosvětový obchodní přínos umělé inteligence. VZPOURA ROBOTŮ ZATÍM NEHROZÍ

Ačkoli se technologie umělé inteligence za poslední roky výrazně zdokonalila, nadvlády robotů – jako ve filmu Vzpoura strojů – se zatím odborníci nebojí. "Laická veřejnost si pod umělou inteligencí může představit například stroj, který plně nahradí lidský mozek, lidské uvažování a rozumové schopnosti, což vytváří nereálná očekávání," vysvětluje Petr Černohorský ze společnosti Cisco, podle kterého je pojem umělá inteligence příliš obecný. V současné době technologie slouží především jako doplněk práce člověka, zatím totiž neumějí fungovat univerzálně a komplexně. Mezi českými firmami je nejpoužívanější metodou umělé inteligence takzvané strojové učení, následuje práce s daty a počítačové vidění, případně zpracování lidské řeči.