Datum zveřejnění: 
11. 5. 2019

Je to provizorium na osmdesát let, obhajoval kdysi komunistický režim výstavbu panelových domů. Šedivé stavby sice mnoho krásy nepobraly, z konstrukčního hlediska ale soudruzi chybu většinou neudělali. Životnost betonu je totiž téměř věčná, problém je však v neodborných zásazích, což je i případ pražských sídlišť.
Vážné poškození domů mohou způsobit už autoři projektů rekonstrukce. "Dokonce jsem se setkala s případem, kdy projektant navrhoval vybourání celé nosné stěny, protože ji při stopadesátimilimetrové tloušťce pokládal za nenosnou," říká expertka statiky panelových budov z ČVUT Hana Gattermayerová. Problém podle ní je například v tom, že některé práce vůbec nepodléhají stavebnímu řízení. U těch ostatních pak stavební úřad nezkoumá správnost technického řešení. Může tak teoreticky povolit úpravu, kterou projektant navrhl z neznalosti chybně.
Zodpovědnost je vždy na straně autora projektu. Bohužel takových případů je mnoho. "Mladší generace projektantů nemá patřičné znalosti a informace o nosných konstrukcích a panelové domy jsou v tomto směru trochu specifické," dodává Gattermayerová.
Problém je také v chaotickém provádění otvorů do nosných stěn bez komplexního posouzení dopadu na celkovou statiku. A velmi škodlivé je též frézování drážek do nosných stěn nebo stropních panelů pro nové vedení elektroinstalací. Všechna tato oslabení konstrukce vedou ke zkrácení životnosti panelových domů.
Odborníci doporučují, aby každý, kdo se chce pustit do úprav, všechny kroky konzultoval se specialisty, kteří mají zkušenosti s tímto typem budov. "Konstrukce byly navrhovány pro určité stavební řešení. V případě, že do nich bude zasahováno neodborně, může se v krajním případě dostat panelový dům za hranici životnosti," dodává Gattermayerová.

Kusy betonu padající z lodžií

Další nepříjemnosti mohou nastat v souvislosti se zanedbanou údržbou. Na Proseku například před časem odpadávaly kusy betonu z předsazených lodžií. Na Novodvorské asi před 10 lety také z lodžie spadlo betonové zábradlí.
Ale pokud k žádným neodborným zásahům nedojde, má konstrukce panelových domů prakticky neomezenou životnost. Tedy nenastaneli ještě jedna nepříjemnost, a to kvůli korozi kovových spojů mezi jednotlivými panely.
"Problémem je teplotní a vlhkostní namáhání spojů u obvodových plášťů. Příčina může být mimo jiné v kondenzaci vlhkosti pod izolací. Naopak zatečení z koupelny vliv na korozi spojovací výztuže nemá vůbec. V rámci projektů a realizace zateplení se ale riziko koroze ani kondenzace neprověřuje," říká Gattermayerová. Přesto i zdánlivě ztracené případy mají řešení. A když se objeví podezření, že panelové spoje jsou zkorodované, může být instalováno dodatečné přikotvení obvodových panelů. To by mělo být provedeno v rámci průzkumu stavu konstrukce před zateplením.

Izolace tepla i vzduchu

Další rizika souvisí s nesprávně použitým izolačním materiálem. Nejvíc problematický je neprodyšný a špatně recyklovatelný polystyren. V panelácích kvůli němu proto hrozí, že v kombinaci s téměř neprodyšnými plastovými okny nebude dům pořádně odvětraný a mohou vznikat plísně. Další riziko tkví v tom, že se materiál může časem rozdrobit. "Polystyrenové kuličky mají sice životnost až deset tisíc let, ale omezená životnost je u pojiva. Při nepříznivých podmínkách se odhaduje na 40 až 50 let, pak se desky mohou rozdrobit na miliony kuliček," říká architekt Jiří Ryšavý.
"Rychlejší destrukce u polystyrenu nastane, když je přímo vystaven UV záření nebo vyšším teplotám. Problémem například je, když stěna orientovaná na jih má navíc tmavý nátěr. Pak samozřejmě dochází k degradaci materiálu rychleji," pokračuje Jiří Ryšavý. Doporučuje spíše využívat minerální vatu či izolace na bázi přírodních materiálů.
Začátkem 90. let se pro izolaci využívala jen pěticentimetrová vrstva polystyrenu, která dnes už není dostatečná. Ryšavý doporučuje, aby se nová izolace nepřidávala na tu původní. Starý polystyren by měl být odstraněn, stejný postup je vhodný všude tam, kde jsou s materiálem problémy. Odpadní polystyren se pak používá jako příměs do odlehčeného betonu. Čisté kuličky mohou použít výrobci izolací.

Fakta Panelová nej * Nejstarší panelový dům byl v Praze postaven před 64 roky. Dům na pražské adrese U Prefy 771 má konstrukci, které se tehdy říkalo skeletopanel. Autorem projektu je Miloslav Wimmer. Domy z panelů však už stavěl ve 30. letech 20. století ve Zlíně také Tomáš Baťa. * Nejdelší panelový dům u nás postavený v jedné linii stojí na sídlišti Bohnice v Zelenohorské ulici. Je dlouhý 330 metrů a vstupuje se do něj osmnácti vchody. Přes čtyři sta bytů obývá okolo tisíce lidí. * Také nejvyšší panelový Dům Kupa je s 81 metry a 23 podlažími v hlavním městě. Dominanta pražského Jižního Města u konečné metra Háje byla postavena v roce 1980 jako ubytovna a hotel. V roce 2016 byl panelák zrekonstruován.       

Autor: 
Ivo Horváth
Zdroj: 
Mladá fronta Dnes