Nadšení pro techniku u dívek mizí už mezi základní a střední školou. V Česku to je svět vyloženě mužský, říká děkan z ČVUT.
Podíl žen na Fakultě elektrotechnické pražského ČVUT je něco málo přes desetinu. Děkan fakulty Pavel Ripka tvrdí, že se to škola snaží změnit, je to ale práce velice zdlouhavá. Kromě nedostatku zájemkyň o studium elektrotechniky v Česku v současnosti dochází také k častým odchodům absolventek z oboru. Děkan spatřuje východisko v lepší propagaci oboru i možnostech následného uplatnění zájemkyň. Velkou roli hrají už základní a střední školy. Ty by podle Ripky měly u žáků a zejména žákyň udržet nadšení pro techniku, které mizí nejčastěji v období nastupující puberty.
HN: Mají podle vás dívky rozdílné předpoklady ke studiu elektrotechniky než chlapci?
Co se týká úspěšnosti u přijímacích zkoušek nebo poté ve studiu, rozdíl mezi muži a ženami neexistuje. Konkrétně na Fakultě elektrotechnické je ale mezi zájemci o studium jen patnáct procent žen. Velký problém je také v tom, že jen málo dívek zůstane po ukončení studia na škole, kde by dále působily jako vyučující. Mezi našimi kolegy je žen opravdu hodně málo. Vidím to i jako jednu z příčin toho, proč máme málo studentek. Je to jednoduše naše slabina.
HN: Která odvětví studentky nejvíce zajímají?
Tradičně jde o stavební, jadernou či dopravní fakultu a také architekturu. To samé platí o biomedicínském inženýrství, kde dívky tvoří skoro polovinu studentů. Problémy naopak nastávají na strojírenství či na elektrofakultě. U nás jsme se pokoušeli získat zájem zejména studentek z gymnázií, neboť právě lidé z tohoto typu škol jsou u nás dlouhodobě velice úspěšní. Zabodovali jsme ale jenom trochu. Kdybych mluvil optimisticky, tak bych řekl, že jsme za poslední dobu podíl studentek zvýšili o polovinu. V praxi je to ale narůst celkového průměru z deseti na zmíněných patnáct procent. Ano, máme sice studijní programy typu lékařské techniky nebo bioinformatiky, kde je 40 procent žen. Ale pak tu jsou takové, kde je podíl výrazně nižší.
HN: Odkud problém pochází?
Když ČVUT pořádá akce pro školy, tak mezi příchozími dětmi je třeba polovina dívek. Zdá se, že se ale zájem o techniku vytrácí někde mezi koncem základní a začátkem střední školy. Je to zčásti způsobem výuky informatiky nebo fyziky na těchto školách. Učitelé v humanitních a přírodovědných předmětech dokážou zjevně zapálit zájem lépe než v těch technických. Určitě to ale není vina jen samotných institucí. I my musíme pořád hledat recepty, jak to změnit.