Praha má ještě stále v paměti roky 2002 a 2013, kdy hlavní město ničily povodně. Také proto magistrát investuje do protipovodňové ochrany peníze, aby předešel daleko větším výdajům kvůli rozsáhlým škodám. Za zhruba 11,4 milionu korun nechá město opravit zábrany na Malé Straně a na Kampě.
Podél Vltavy se začalo s vybudováním bariér proti velké vodě v devadesátých letech minulého století. Po jedné z nejtěžších přírodních katastrof moderní české historie před sedmnácti lety Praha protipovodňová opatření ještě zvýšila. Kolem řeky byly vystavěny mobilní zábrany a valy. Celkem se do roku 2012 utratilo kolem čtyř a půl miliard korun.
Délka mobilních stěn je okolo dvaceti kilometrů a pravidelně jednou za rok se jejich instalace procvičuje. Společnost Green project, která uspěla ve výběrovém řízení, nyní v centru města odstraní nedostatky technického stavu v několika úsecích. Ty se táhnou od mobilních zábran v Říční ulici kolem Lichtenštejnského paláce ke Karlovu mostu a dále až k Mánesovu mostu.
Jak uvedl v březnu server E15.cz, hlavní město chystá další kroky k vyšší ochraně proti povodním. „Nejdříve dojde k prodloužení linie na Františku a na Výtoni, v budoucnu by měla vzniknout protipovodňová opatření v Trojské kotlině,“ řekl před dvěma měsíci primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN), který má na starosti v radě města životní prostředí i bezpečnost.
Jak ochránit Trojskou kotlinu?
Právě zoologická zahrada byla v obou zmíněných letopočtech citelně poškozena. V roce 2002 uhynulo 150 zvířat včetně lachtana Gastona, který doplul přes Labe až do Německa. Vedení Zoo Praha i proto chce vybudovat nový pavilon goril mimo záplavové území a jednotlivé expozice raději umísťuje do vyšších míst.
Podle E15.cz však stále nebyly dokončeny studie, jak a kde Trojskou kotlinu ochránit. „Zvýšení protipovodňové ochrany zoo může vyvolat mírné snížení míry ochrany v úseku proti proudu v oblasti Libně, Holešovic nebo Karlína,“ cituje server Aleše Havlíka z ČVUT, který se podílel na několika studiích protipovodňové ochrany Prahy.
Nový digitální povodňový plán
Pražští radní v dubnu alespoň souhlasili s vytvořením analýzy povodí Botiče a Rokytky, která má zmapovat situaci v povodí obou potoku a zároveň navrhnout možná protipovodňová opatření. Při posledních bleskových povodních totiž právě menší toky na území metropole napáchaly miliardové škody.
Jenže tady je složitější ochrana z důvodu toho, že říčky a potoky se třeba při bouřkách či přívalovém dešti velmi rychle vzedmou. Město proto dělalo suché poldry, které jsou schopny zadržet vodu. Praha také nechala původně narovnaná koryta opět zklikatit. Potoky a říčky tak jsou schopny déle zadržet vodu, než se rozlije do krajiny.
Letos byly schváleny i protipovodňové úpravy na Kopaninském potoce v Přední Kopanině, uvažuje se o zvýšení kapacity čerpadla Rokytky. E15.cz píše, že Praha a její městské části nyní pracují na digitálním povodňovém plánu za 19 milionů korun, většina nákladů je přitom pokryta evropskou dotací. Plán by měl být hotov do konce roku a měl by zlepšit krizovou komunikaci.