Vláda projedná jmenování 63 nových profesorů, tentokrát dominují technické obory

Mezi 63 lidmi navrženými na profesory je deset žen. Nejvíce kandidátů má tradičně Univerzita Karlova, a to 14. Osm návrhů předložila Masarykova univerzita, sedm nových titulů navrhlo České vysoké učení technické v Praze a po pěti Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava a Univerzita Palackého v Olomouci. Návrhy podalo i dalších 14 vysokých škol.
Zastoupeni jsou především odborníci v technických vědách, kterých jsou na seznamu zhruba dvě desítky. O něco méně je lékařů. Mezi kandidáty jsou dále biologové, zoologové, chemici, ekonomové, umělci či historici a další akademici, kteří se věnují humanitním vědám.
Profesorem by se měl stát například přírodovědec Jaromír Leichmann, který nedávno neúspěšně kandidoval na rektora Masarykovy univerzity v Brně, v jejímž čele letos skončí Mikuláš Bek. Leichmanna ve volbě porazil neurolog a děkan lékařské fakulty Martin Bareš.
Mezi dalšími kandidáty na profesora je mimo jiné dirigent Leoš Svárovský nebo přednosta Kliniky plastické chirurgie nemocnice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Andrej Sukop. Z žen navrhly vědecké rady třeba proděkanku Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity Andreu Pokornou nebo dramaturgyni Českého rozhlasu Brno Alenu Blažejovskou.
Zeman na jaře 2015 odmítl podepsat jmenovací dekrety tří tehdy navržených kandidátů, což zdůvodnil jejich prohřešky z minulosti. Na svém postoji trvá i po vynesení loňského verdiktu Městského soudu v Praze, podle kterého měl o návrzích rozhodnout znovu. Univerzita Karlova proto letos v únoru podala k pražskému městskému soudu dvě správní žaloby.
Od začátku kauzy se k Zemanovi dostalo několik seznamů kandidátů na profesorský titul, které schválila vláda. Nikoho dalšího neodmítl. Jmenovací dekrety po dohodě se Zemanem pravidelně předává ministr školství, i když to v minulosti někdy dělal prezident.