Myslíte si, že jste v autě chráněni před škodlivinami z ovzduší? Nadýcháte méně nebezpečných látek než chodci nebo cyklisté? Omyl. Při cestě autem dýchá posádka až dvakrát více znečištěný vzduch, než při cestě pěšky a veřejnou dopravou. V hlavním městě na to při speciální akci upozornil Projekt Čistou stopou Prahou.
Dominantním zdrojem znečištění vzduchu v Praze je doprava, konkrétně je zdrojem 95 % prachových částic PM10 a PM2,5. Magistrát chtěl proto ukázat, jak moc se liší znečištění při jízdě osobním automobilem v porovnání s cestou ve vozidle MHD. Ze speciálního měření, které se uskutečnilo na trase Kačerov – Karlovo náměstí, vyplynulo, že cesta veřejnou dopravou může být až dvakrát příznivější variantou pro lidské zdraví než cesta autem.
“Mnoho lidí se mylně domnívá, že jsou v autě chráněni před škodlivými látkami více, než kdyby se po městě pohybovali bez auta. Studie ze zahraničí ale dokládají, že je tomu přesně naopak. Například v Kodani naměřili až čtyřikrát vyšší emise v kabině auta než při jízdě na kole. V rámci projektu Čistou stopou Prahou jsme proto uskutečnili ukázkové měření prachových částic v Praze,“ říká Lukáš Eršil, koordinátor projektu Čistou stopou Prahou.
V České republice kvůli znečištěnému ovzduší předčasně zemře až dvanáct tisíc lidí ročně (údaje WHO z roku 2016). Největší vliv na to má zejména mikroskopický prach, ale také oxidy dusíku a karcinogenní benzo(a)pyren.
“Částice ze spalovacích motorů jsou pro lidské zdraví oproti jiným částicím zvláště rizikové. Jsou vypouštěny uprostřed ulic, kde lidé dýchají. Obsahují rakovinotvorné, mutagenní a jinak škodlivé látky a jsou tak malé, že jsou okem neviditelné. Lidský organismus proti nim nemá účinné obranné mechanismy. Takové částice se s vysokou účinností usazují v plicních sklípcích, odkud pronikají do krevního oběhu. Mohou také pronikat podél čichového nervu z nosu rovnou do mozku,“ popisuje Michal Vojtíšek z Fakulty strojní ČVUT.
Při cestě autem bylo naměřeno průměrně 51 600 částic na cm3, naopak při cestě veřejnou dopravou to bylo pouze 27 600 částic na cm3. Rozhodující pro dané výsledky je v tomto případě vzdálenost od zdroje znečištění – tedy výfuků aut. V autě proto nadýcháme škodlivin více, v metru či při chůzi klidnými ulicemi zásadně méně.
V pražském metru byly naměřeny největší koncentrace ve stanicích pod magistrálou (například ve stanici Vyšehrad).
Při chůzi zase záleží na výběru ulic, kterými musí člověk projít. Logicky platí, že čím klidnější ulice, tím méně rakovinotvorných látek budeme dýchat.
“Znečištění ovzduší v Praze působí zejména hustá automobilová doprava. Jednou z cest, jak situaci zlepšit a umožnit Pražanům dýchat čistší vzduch, je přivést lidi k veřejné dopravě. Podporujeme proto hlavně elektrickou kolejovou dopravu a zlepšení přestupních vazeb,“ tvrdí Adam Scheinherr, náměstek primátora a pražský radní pro dopravu.
Projekt Čistou stopou Prahou je spolufinancován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.
Znečištěným ovzduším samozřejmě netrpí pouze Praha, ale také další česká města a evropské metropole. Jak vyplynulo ze zprávy Kvalita ovzduší v Evropě 2016, v porovnání koncentrace jemných prachových částic je však Česká republika třetí nejvíce postiženou zemí, hned za Polskem a Bulharskem.