Výhody a nevýhody pěstování řepky

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Řepka olejka je tak či onak rostlina, která má své zastánce, ale taky odpůrce. Ti první tvrdí, že je nenáročná na pěstování. Díky mohutnému kořenovému systému dokáže čerpat vodu a živiny i z větší hloubky, a je proto odolná vůči klimatickým vlivům a v období sucha trpí méně než jiné zemědělské plodiny. Po sklizni větší část biomasy zůstává na poli, takže se do půdy díky tomu vrací živiny. Podle obhájců řepka taky pomáhá zadržovat vodu, její pěstování přináší zemědělcům téměř jistý zisk. Sice na něj producenti se nemusí obávat o její odbyt. No, a teď argumenty kritiků. Ti tvrdí, že půdu vyčerpává a vysušuje právě tím, že vysává živiny i z hloubky. Navíc jí ohrožují desítky mikroorganismů a škůdců, kterým zemědělci čelí chemickými postřiky. Podle ochránců přírody představuje taky riziko pro srnčí zvěř, která vyhledává řepková pole hlavně na jaře. No, a konzumace řepky ale údajně vede v některých případech dokonce úhynu zvěře. Pane Kotecký, Emil Grünwald se ptá: "Ukázalo se, že přimíchávání biopaliv škodí životnímu prostředí, někdo ale kdysi rozhodl, že se biopaliva přimíchávat budou, protože to prý životnímu prostředí prospívá, to znamená, že tady někdo udělal chybu. Byla z této chyba vyvozena odpovědnost?" Ptá se.

Vojtěch KOTECKÝ, analytik, Glopolis
Tak tady především v této chvíli ten konsensus na tom, že stát chce podporovat biopaliva jako součást zemědělské dopravní politiky nadále trvá, takže pravděpodobně vláda tuto orientaci za chybu nepovažuje a naopak ve chvíli, kdy se jiné státy v Evropské unii snažily trochu přibrzdit, tak jim tu nohu z brzdy spíš zvedala.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A ta odpovědnost, kde byste ji hledal?

Vojtěch KOTECKÝ, analytik, Glopolis
Řada různých ministrů za posledních 20 let, já myslím, že nemá smysl pokoušet se najít jednoho člověka a říct, kterou s sebou říci desítky let. Já myslím, že nemá smysl pokoušet se najít jednoho člověka a říci, ty za to můžeš. Je to skutečně součást struktury našeho zemědělství kterou s sebou neseme už desítky let, a to, co potřebujeme vyřešit, je soustředění naší zemědělské výroby na velké zemědělské podniky, které v posledku poškozují svoji vlastní půdu a svoji vlastní budoucí prosperitu a které samozřejmě v situaci většího sucha v naší krajině začínají být více a více náchylné na přírodní podmínky. S tím si budeme poradit bez ohledu na to, kdo kdy před 10, 15, 20 lety udělal chybu.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Dobrá. Pane profesore, divák Anti se ptá, zda je dobré v tuto chvíli v Česku se soustředit na technologie vyrábějící biopaliva druhé generace. To, co už jsme tady vysvětlili, vy jste říkal, že není dobré sázet na jednu kartu. Je toto dobrá cesta?

Jan MACEK, Centrum vozidel udržitelné mobility, Fakulta strojní ČVUT v Praze
Rozhodně se touto cestou musíme vydat, ale to, co momentálně děláme a na čem se zúčastňuji i sám, je inventura zdrojů, ono nejde o to, že jsou známá řešení. Ono jde o to, jestli ta řešení lze nasadit v dostatečně masovém využívání a je mnoho dalších cest. Jsou syntetická paliva například, vyráběná zčásti z biomasy, ale využívající elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Zase je to investičně náročné, je to na papíře méně účinné než přímé nabíjení elektromobilů, ale umožňuje to využívat produkt automobil v tom jeho původním smyslu, takže tady opravdu jedna cesta neexistuje a je potřeba ty cesty hledat. Evropská komise se o to snaží tím, že právě v té zmíněné směrnici bonifikuje obsah biopaliv druhé generace, takže když se bavíme o procentech, tak často vznikají velká neporozumění, vyplývající z toho, že nemusí jít o faktická procenta biopaliv v palivu, ale o ta paliva přepočítaná s bonifikací, takže to je to, co jsem měl na mysli, že ta, že ta směrnice vnáší do věcí trochu zmatek.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A pane Kotecký, připustíte, že se může ukázat, že biopaliva druhé generace nejsou pro Česko řešení? Jednoduše proto, že chybí dostatek zdrojů?

Vojtěch KOTECKÝ, analytik, Glopolis
Já to nepřipustím. Já si to myslím. Biopaliva druhé generace nemohou vyřešit naši závislost na ropě, může to být jedna z mnoha součástí řešení, kterými, kterou přispějeme jedním malým dílkem, ale ve skutečnosti potřebujeme namíchat mnoho různých věcí. My se tady bavíme ve skutečnosti o tom, že biopalivy nahrazujeme několik procent naší spotřeby ropy v automobilech, ale přitom mezi roky 2009 a 2017 každý rok v průměru spotřeba nově prodávaných automobilů na českém trhu, osobních automobilů, klesala o 3 procenta. Rok po roku 3 procenta po 3 procentech v průměru, to znamená, že jenom tím vylepšováním efektivity automobilů jsme dosáhli podstatně větších výsledků než právě biopaliva první generace. Ty možnosti vylepšování spalovacích motorů se postupně budou vyčerpávat, ale to, co my potřebujeme udělat, je namíchat různá řešení, efektivnější motory, elektromobily, biopaliva druhé generace a další možnosti, které postupně složí tu skládanku snížení naší závislosti na dovážené ropě.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Tak a teď mi dovolte poslední otázku, tak trochu provokativní. Má to vůbec smysl, když vezmeme v potaz to, co nedávno říkal pan profesor pro server vvautomotive.cz: "Lidstvo produkuje zhruba 4 procenta celkových emisí CO2 na zemi. Z toho doprava osobními auty dělá něco kolem desetiny. I kdybychom tedy vyráběli auta, která nebudou mít žádné emise CO2, půjde o redukci v řádu několika promile. To je ale na jinou debatu." Řekl tehdy pan profesor. Má to vůbec význam, když dopad obrovských investic bude emisních řádů promile? Několika promile?

Vojtěch KOTECKÝ, analytik, Glopolis
Nebude, protože nám samozřejmě nejde o to, jaké množství oxidu uhličitého na planetě vzniká, ale jaké množství oxidu uhličitého se přesouvá z fosilních paliv, kde byl miliony, někdy stovky milionů let uložený hluboko pod zemí, se přesouvá do atmosféry a tím se zvyšuje koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. On samozřejmě vždycky přirozeně obíhal globálními cykly, ale teď zvětšujeme to množství, které zůstává v atmosféře tím, že ho přesouváme zpod země do vzduchu. To je to, co potřebujeme nahrazovat a v tomhle, v těch antropogenních emisích vznikajících spalováním uhlí, ropy a zemního plynu tvoří automobilová oprava něco kolem, řádově, jedné desetiny, pokud se díváme na globální čísla. U nás je to zhruba něco okolo 15 procent v osobních automobilech. To je to, co potřebujeme nahrazovat a zároveň samozřejmě chceme jako stát postupně snižovat naši závislost na dovozu ropy, za kterou utrácíme jako ekonomika každý rok desítky miliard korun, které plynou z našeho hospodářství pryč a ačkoliv by se mohli točit v naší ekonomice dál a mohly by posilovat domácí spotřebu, domácí ekonomiku.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Pane Kotecký, děkuju vám, přeju hezký večer.

Vojtěch KOTECKÝ, analytik, Glopolis
Také děkuji. Na shledanou.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Pane profesore, velmi kurzoricky. Přesvědčilo vás to, že má smysl tedy omezovat spotřebu fosilních paliv z těch dalších důvodů, které pan Kotecký uvedl?

Jan MACEK, Centrum vozidel udržitelné mobility, Fakulta strojní ČVUT v Praze
Ono je to, jak jsem tam v té větě řekl, na delší diskusi. Rozhodně smysl něco dělat má, protože pokud nebudeme nic dělat, může to skončit špatně. Jak moc to skončí špatně, to, troufám si říci s celou vahou svých zkušeností ze simulací z minulých let, z minulých skoro 50 let, to nikdo neví. Argumenty o tom, že se o tom dohodlo spousta vědců, je asi něco podobného, jako když se hlasuje v referendu. V podstatě jde o to, že kolujícího oxidu uhličitého na zemi je obrovské množství, ale on jenom protéká, proto se to nedá změřit. On se někde vytváří a na druhé straně v zelených rostlinách, v oceánech a tak dále se zachycuje. Tahle ta rovnováha se nastavovala po geologická období velmi dlouhou dobu a je skutečně riskantní do ní zasáhnout nějakým drsným způsobem. Takže něco dělat smysl má, na druhé straně je v tom strašná spousta pokrytectví. Já už mám chuť v mnoha případech vykřiknout, že král je nahý, jenom bych se nerad dostal do péče příslušných oddělení nemocnic, protože ono jde v podstatě o to, že my snižujeme evropské emise, aniž se bavíme o jiných globálních emisích, takže s tím myslíme, jak budeme dokonalí se zaváděním elektromobilů, které budou jezdit s čínskými akumulátory, protože tam ty akumulátory jsou léta bezkonkurenčně nejlevnější, které se vyrábějí s obrovskou energetickou spotřebou na výrobu lithia, z uhelného mixu čínských elektráren a CO2 na rozdíl od zdraví škodlivých emisí, které jsou lokální, tak CO2 je globální, takže je srdečně jedno, jestli to vypustí Česká republika nebo Čína, ono to ...

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Takže falešný dobrý pocit. Falešný dobrý pocit. Tím jste, troufám si tvrdit, vyvolal určitě velké reakce diváků, nechám vás s nimi chatovat.