Od března bylo k pilířům Palackého mostu uskutečněno několik potápěčských sond. Ty mají za cíl odhalit stav pilířů s ohledem na sezónní výkyvy teplot i řadu povodní, které most během jeho existence zastihly. Základní kámen byl položen v roce 1876, Vltavu postihly povodně už v roce 1890 či 1893. Mnohem stěžejnější však z hlediska diagnostiky byly povodně v letech 2002 a 2013.„Jsme prakticky na začátku diagnostiky. S ohledem na stáří mostu i jeho památkovou hodnotu je zapotřebí provést podrobnou diagnostiku včetně podvodní kontroly pilířů, při které se budou hledat nepřesnosti či praskliny,“ uvedl generální ředitel TSK Petr Smolka.
Škůdci mostů: Mrazy a vedra
Potápěči zároveň instalovali 24 podvodních čidel, které budou po celý rok zaznamenávat údaje mostu s ohledem na výkyvy teplot během různıch ročních období. V posledních letech totiž trápí Prahu neúměrně mrazivé zimy a přehnaně horká léta. Venkovní teploty mají přitom nemalý vliv na stav mostů.
Během března započaly diagnostické práce na Palackého mostě. Potápěči zkoumali stav pilířů pod vodou. Prvotní zjištění vypadají optimisticky.
„Podle prvotních zjištění lze říci, že obložení pilířů jsou v pořádku a jsou dlouhodobě použitelná,“ uvedl po měsíci průzkumných ponorů jednatel společnosti Inset, která diagnostiku provádí, Ludvík Hegrlík. „Zhruba v letních měsících bychom měli mít k dispozici základní vyhodnocení získanıch dat, koncem roku pak i podrobnější,“ uvedl s tím, že ponory diagnostika rozhodně nekončí. Z útrob mostu se budou vyzvedávat vzorky, které pak budou zkoumat odborníci z Kloknerova ústavu ČVUT.
Cestující metra mohou být klidní
Následovat budou zátěžové zkoušky mostu. Budou se odehrávat o dvou víkendech v květnu a červnu za omezení tramvajové a automobilové dopravy, podle mluvčí TSK Barbory Liškové vždy v noci.V plánu je také zhruba 60 průzkumných vrtů do podloží v místech pilířů, které by měly být hluboké až 30 metrů.
„Je to z důvodu toho, že Palackého most není oproti jiným založenı na skále, ale na štěrkovém ložisku,“ vysvětlil Hegrlík. „Proto musíme provrtat štěrk až k nalezení skály, která by se podle archivních pramenů měla nalézat právě v hloubce 30 metrů.“Cestující metra na trase mezi Andělem a Karlovım náměstím nicméně mohou zůstat v klidu. „Trasa metra přímo pod mostem nevede. Navíc metro se nachází ve větší hloubce, než je 30 metrů,“ uklidňuje Hegrlík. „I přesto budeme při vrtaných sondách obezřetní.“
Dvouhodinový průzkum
„Pod vodou se snažím sbírat informace, které předám odborníkům. Na nich je potom vyhodnocení, zda je či není most v pořádku,“ uvedl pro Blesk potápěč Petr Mulač na dotaz, v jakém stavu most je. Zaznamenává především videodokumentaci a provádí vizuální kontrolu. „Žádné viditelné závady ale vidět nejsou.“
Hloubka Vltavy okolo jeho pilířů se pohybuje od dvou do šesti metrů. Nejhlubší je pochopitelně ve středu řeky. Nejvíce mu práci ztěžuje horší viditelnost v důsledku zakalení vody či rychlejší proud vody, který je právě u mostních pilířů. Pod hladinu Vltavy se on nebo některý z jeho kolegů potápí při diagnostických pracích zhruba hodinu až dvě. „Často se u dna potýkáme s odpadem v podobě šrotu nebo skla, toho je ve Vltavě asi nejvíce,“ připouští. Větší kusy nepořádku přitom s kolegy raději vyzvedávají na břeh.
Rekonstrukce v příštím desetiletí?
S ohledem na výsledky diagnostiky a zjištění skutečného stavu Palackého mostu pak bude naplánována jeho rekonstrukce. Podle mluvčí TSK Barbory Liškové se tak mohlo stát nejdříve v roce 2021 nebo 2022. Záležet bude také na postupu rekonstrukčních prací ohledně jinıch pražských mostů, i na rychlosti výběrového řízení projektanta stavby.