BYSTROZRACÍ

Co spojuje NASA, Vincenta van Gogha a laboratorní myši? Hi-tech rentgenový detektor, který vyvinula česká firma Advacam.

Jejich domy v Hýskově na Berounsku od sebe dělí jen pár set metrů. Jan Sohar a Jan Jakůbek spolu sousedí už 20 let. Jejich děti chodily do stejné školky i školy. A při oblíbených sousedských setkáních se Jakůbek se Soharem – jak to tak bývá – bavili často i o práci. Jeden špičkový vědec z ČVUT, druhý zkušený podnikatel zabývající se výrobou PET obalů.
Na jednom takovém setkání v zimě před šesti lety, když se Jakůbek chlubil supermoderním detektorem, je napadlo, že by mohli spojit své síly a posunout vědu do byznysu. Tak vznikla firma Advacam, mezi jejíž klienty dnes patří takové hvězdy, jako je americká NASA, a která chce svou revoluční technologií posunout i světový trh s uměním. Jak? K tomu se dostaneme za chviličku.
Na samotném začátku tohohle příběhu je letitá vědecká práce ve švýcarském CERN, ve kterém mezinárodní tým odborníků, včetně vědců z Ústavu technické a experimentální techniky ČVUT (pozor, na scénu přichází Jan Jakůbek), vyvíjel čipy, které by dokázaly zobrazit částice v největším urychlovači částic světa. "Viděl jsem, že by bylo zajímavé využít to i komerčně, ale ve vědeckém ústavu to nešlo posunout tímhle směrem," vysvětluje Jakůbek, proč s Janem Soharem vytvořili v roce 2013 Advacam coby spin-off ČVUT. Do rozjezdu firmy investovali ze svých úspor, a jak říkají, v začátcích jim hodně pomohl právě Ústav technické a experimentální fyziky, s nímž firma dodnes úzce spolupracuje. "Než jsme si vytvořili vlastní infrastrukturu, mohli jsme využívat pronájem některých přístrojů v ústavu," vysvětluje Sohar s tím, že s ČVUT i CERN má Advacam licenční smlouvu. Mladá pražská firma se v CERN dál přímo podílí na vývoji nových čipů a detektorů a má několik vlastních patentů.
"Přiznávám, že naše představy při rozjezdu firmy byly hodně optimistické," usmívá se Sohar. Za jeho zády je velkým oknem vidět na holešovické nádraží a Trojský most. Sedíme v zasedačce v pátém patře budovy, která patří Jablotronu. S ním mimochodem také spolupracují na vývoji čipů pro vzdělávací účely.
Klíčová část technologie Advacamu spočívá ve vývoji čipů pro zobrazovací detektory ionizujícího záření. V principu fungují podobně jako klasické rentgeny, které pomáhají v medicíně už přes 120 let. Na rozdíl od nich je ale technologie Advacamu preciznější, s vysokým rozlišením (až 55 mikrometrů), je plně digitální a zvládá i barevné zobrazení. "Naše senzory změří vlnovou délku každé jednotlivé částice záření, která na detektor dopadne. Díky tomu lze zjistit materiálové složení vzorku. A je jedno, jestli je to ruka, letadlo, nebo třeba namalovaný obraz.
Princip je pořád stejný," vysvětluje Sohar. Je to podobné, jako když obyčejné světlo prochází sklenicí s nápojem na stole, podle barvy člověk pozná limonádu od piva nebo vína. "Tím ale schopnosti naší technologie zdaleka nekončí. Dokážeme od sebe odlišit různé typy částic, směr jejich letu nebo jejich rychlost. To využíváme při měřeních ve vesmíru," doplňuje Jakůbek.
Možnosti, jak takový detektor využít, jsou takřka neomezené. Od zdravotnictví přes dopravu, průmysl, umění až po zkoumání života ve vesmíru. Jenže právě v tak širokém rozstřelu byl na začátku zároveň největší problém. "Dlouho jsme hledali, na co se soustředit a kde přinesou naše čipy přidanou hodnotu, za kterou budou firmy ochotné platit," popisuje Jakůbek. První dva roky tak objížděli celý svět a zjišťovali, komu by svou technologii mohli prodat.
Během Velké ceny Španělska navštívili v Barceloně týmy F1 a strávili s nimi celý den. Několikrát prováděli zkušební měření v USA v koncernu GE i v Boeingu, jednali i s americkými výrobci větrných elektráren a s řadou dalších společností z nejrůznějších oborů. Aby firma jela a vydělávala (od samotného vzniku je v plusu), soustřeďovali se zkraje hlavně na spolupráci s vědeckými ústavy a univerzitami, kterým Advacam dodával své částicové detektory a kde měl díky vědecké reputaci Jakůbka a celého týmu otevřené dveře. Mezi jeho klienty tak patří například univerzity v Berkeley a v Houstonu, Frauenhoferův institut v Německu nebo Dubna v Rusku.
Úspěšný byl a je Advacam i v mezinárodních projektech, před dvěma lety ho podpořil například inkubátor Evropské vesmírné agentury (ESA BIC). "Názorně dokazují, že kosmické technologie je možné využít opravdu kreativně ve všech možných oborech lidské činnosti, od zdravotnictví přes dopravu až k umění," říká Kristina Svobodová z ESA BIC, proč se právě tahle firma dostala mezi první české projekty podpořené Vesmírnou agenturou.
Právě posun od prodeje vědcům k běžnému byznysu byl nejtěžším úkolem. "Od začátku nám ale bylo jasné, že se musíme dostat do komerční sféry a k průmyslu," říká Sohar. Dneska už se to firmě se 40 zaměstnanci, loňským obratem lehce přes 50 milionů korun a pobočkou ve Finsku daří.
Spolupracuje například se světovým výrobcem elektronových mikroskopů Thermo Fisher Scientific, začíná dodávat pro rakouskou firmu Anton Paar, která vyrábí analyzátory pro průmysl. "Naše detektory zabudují do svých zařízení. Je to podobné, jako když máte v telefonu kameru. Náš detektor taky snímá obrázky, jen v mnohem vyšší kvalitě," popisuje Sohar. Využívá to například i norská ropná společnost Equinor (tak se loni přejmenoval Statoil), která hledala způsob, jak zkontrolovat stav potrubí a tlakových nádob v rafineriích, aniž by je musela za velké peníze a úsilí načas odstavovat. "Přišli jsme na to, jak můžou naše detektory zobrazit přítomnost koroze nebo jiného poškození, a to i uvnitř potrubí nebo pod izolací," říká Sohar. Jednoduše řečeno na nádobu nebo potrubí vysílá rentgen záření. V objemu potrubí se část záření rozptýlí zpátky, detektory toto zpětné záření zachytí a vytvoří z něj obraz objektu. Firma nyní dokončuje prototyp zařízení, které už loni v Norsku úspěšně otestovala.
Nejlepší zvuk ale má spolupráce s americkou NASA, s níž Advacam pracuje už čtyři roky. "Naše detektory létají na Mezinárodní vesmírné stanici a detekují vesmírné záření," říká Sohar s tím, že Advacam je dnes už certifikovaným dodavatelem NASA a úzce s ní spolupracuje na vývoji a výrobě nových detektorů, které mají letět za tři roky do vesmíru v rámci nové mise. Detektory by pak měli mít astronauti na vestách, které budou mít oblečené a které budou měřit dopadající vesmírné záření. "NASA je skvělá reference.
Dostali jsme se do ní díky tomu, že máme nejvíc zkušeností s touto technologií vyvinutou v CERN," říká Sohar s tím, že Advacam také navázal na vědeckou spolupráci mezi NASA a Jakůbkovým týmem v ČVUT, který vedl profesor a vizionář Stanislav Pospíšil.
Nemusí se ale hned létat do vesmíru.
V Advacamu vidí největší potenciál pro svou technologii v leteckém průmyslu, kde mohou detektory odhalovat třeba mikroskopické trhliny v trupech letadel. Firma už se domluvila na spolupráci s českým výrobcem ultralightů Orličan, kde budou speciální robotické skenery testovat, jestli nejsou v materiálech nějaké skryté vady. "Musíme se přímo na místě naučit, co výrobci letadel potřebují zachytit, co jim přinese největší hodnotu," říká Sohar. Jakmile tohle v malém provozu zjistí, chce Advacam oslovit velké výrobce letadel, jako jsou Airbus a Boeing.
Slíbila jsem vám příběh o tom, jak moderní technologie, které létají ve vesmíru, můžou přinést revoluci i do světového trhu s uměním. Tak tady je. V suterénu budovy, kde sídlí Advacam, je místnost s řadou různě velkých obrazů nejrůznějších autorů i stylů, jsou pověšené na zdech i opřené na zemi. Ve vzduchu jsou cítit barvy a lepidla. Právě tady je pracovna restaurátora a malíře Jiřího Lauterkrance, který spoluzakládal InsightArt, dceřinou firmu Advacamu, jež odhaluje pravost (nebo padělky) uměleckých děl.
Pomocí speciálního skeneru RToo (název je poklonou oblíbenému robotovi R2D2 ze Star Wars), který na první pohled připomíná velkou plechovou skříň, uvnitř je ale nabitý moderními roboty se zmiňovanou rentgenovou technologií, umí "prokouknout" obrazy a zkoumat různé vrstvy malby včetně těch, které nejsou běžným pohledem vůbec vidět. Právě to se tady podařilo u obrazu francouzské venkovské krajiny signovaného jménem Vincent, u něhož odborníci řeší, zda se jedná o originální dílo od Vincenta van Gogha. "Umíme odlišit jednotlivé materiály a vrstvy na plátně nebo je můžeme v našem digitálním zobrazení úplně odstranit. Díky tomu jsme zjistili, že pod vrchní olejomalbou krajiny se skrývá kresba ženské postavy," vysvětluje Jiří Lauterkranc. Ta je nápadně podobná skice z Paříže, kterou skutečně nakreslil van Gogh.
Indicie tak ukazují, že InsightArt objevil dosud neznámé dílo Vincenta van Gogha za stovky milionů korun. Konečný verdikt o pravosti obrazu ale bude záviset až na kunsthistoricích z Nadace Vincenta van Gogha.
InsightArt spolupracuje například s českou Národní galerií a má zakázky
od soukromých majitelů uměleckých děl. Jeden z klientů například zjistil, že obraz od slavného českého malíře, který koupil za více než milion korun, není pravý. Bohužel na to přišel pozdě.
Cílem malé firmy je zavést ověřování pravosti obrazů pomocí speciálního
rentgenu jako běžnou součást praxe v galeriích i aukčních síních.
Mimochodem, náklady na skenování jednoho metru čtverečního pomocí technologie Advacamu jsou 1500 eur.
Sky is the limit, říkáme rádi ve Forbesu, a i v InsightArtu to vidí podobně. V tomhle duchu už rozjeli slibná jednání s jednou z největších aukčních síní na světě, Sotheby’s. "Domlouváme se na technické spolupráci, zároveň pracujeme na instalaci našeho skeneru v Londýně pro dalšího zákazníka, který se zabývá analýzou umění," říká Sohar. Víc nyní prozradit nemůže. Jisté je ale to, že podobné instalace by si v InsightArtu přáli mít všude po světě. Převoz drahých uměleckých děl na skenování do zahraničí je totiž složitý, drahý a nebezpečný. Byznys s uměním, ve kterém se chce InsightArt prosadit, je obrovský (podle Art Basel a UBS se předloni prodala umělecká díla za 63 miliard dolarů) a Sohar se svým týmem věří, že se jim podaří se v něm etablovat. "Je to velmi specifický obor. Ještě důležitější než v průmyslu tady jsou reference od známých jmen a odborníků, kteří jsou v galeriích a kteří řeknou: Ano, díky InsightArtu se mi podařilo lépe dílo analyzovat nebo restaurovat," vysvětluje Sohar.
Za chvíli stojí u bílé tabule a modrým fixem kreslí, jak je jeho firma
teď rozkročená. Mimo InsightArt má Advacam ještě jeden spin-off – Radalyticu, která propojuje skenery se speciálními detektory a moderními roboty a podílí se na vývoji RToo. Díky tomu může své "superrentgenování" zobrazovat v reálném čase, a navíc ve 3D. Cíloví zákazníci jsou z průmyslu, zatím míří hlavně na již zmíněné letectví. "Ale půjdeme dál, tohle je jen začátek," říká Sohar. Slibnou budoucnost vidí i v medicíně. Už dnes se podílejí na preklinické studii 1. lékařské fakulty UK, kde zkoumají tkáňové zobrazení nádorů u laboratorních myší. Další obrovský obor.
Samotný Advacam funguje jako vývojové a výzkumné srdce celé skupiny. Pracuje v něm desítka vědců, kteří patří ve svém oboru ke světové elitě.
Vesmírnou technologii přitom Advacam nabízí napřímo dalším firmám, které pro svá zařízení potřebují detektory. "Víte, jak je na počítačích nálepka s nápisem IntelInside? Tak to chceme být my. Detektor, který je schovaný v nějakém zařízení, nikdo ho nevidí, ale všichni ho znají a používají," usmívá se Sohar. Jednou tak možná bude běžné logo s nápisem AdvacamInside.