Dnes je to 55 let od chvíle, kdy tehdejší československá vláda rozhodla o likvidaci původního města Most. Staré památky šly k zemi a na jejich místě se začalo těžit hnědé uhlí. Nová výstavba na úplně jiném místě lidi lákala.
Článek
„První zmínky o Mostu jsou už v jedenáctém století a kdybychom ho na dnešní poměry měli s něčím srovnávat, tak možná s Kutnou Horou. V okamžiku, kdy byl starý Most bourán, tam byly desítky zachovalých gotických domů. Bylo to mimořádně cenné a bohaté město,“ říká pedagog ČVUT a architekt města Děčína Ondřej Beneš.
Proč se Most tedy boural?
Starý Most byl ve velmi špatném stavu. V té době ještě nebyl trend zachraňování památek, ty se začaly výrazněji opravovat až v šedesátých letech. „Jiná možnost nebyla, nešlo nic dělat. A také občané se do nového těšili, těšili se, že budou mít teplou vodu, nebudou se muset starat o vytápění,“ vysvětluje Ondřej Beneš.
Tehdejší československá vláda byla ze zahraničí kritizována za likvidaci takových památek. „Ale musíme si uvědomit, že v té době byla moderna opravdu vnímána, jakože je to kvalitní. Nebylo to tak, že to, co je staré, co dnes vnímáme jako úžasné a koho by dnes napadlo bourat úžasné historické jádro města, tak v té době to bylo posunuto a bylo to opravdu jinak,“ vysvětluje Ondřej Beneš.
Stěhování kostela je dodnes fascinující
Jedna památka se přeci jen zachovala, a to kostel, který se z původního místa musel přestěhovat. „I dnes kdybychom chtěli stěhovat kostel, který váží se vším všudy 10 tisíc tun, tak by to nebylo nic jednoduchého. To byl obrovský výkon,“ dodává Ondřej Beneš. Pro srovnání – stěhování takového velkého objektu bylo až do roku 2004 obrovské unikum, teprve až tento rok stěhovali o něco těžší objekt v Číně.