Datum zveřejnění: 
26. 3. 2019

Veronika KABÁTOVÁ, moderátorka
Je to právě 10 let, kdy začala demolice obchodního domu v centru Liberce. Ještěd, později přejmenovaný na Tesco, od počátku budil emoce. Stavba slavných architektů Hubáčka a Masáka byla jedním ze symbolů města, na seznam kulturních památek se ale nedostala. Fungovala 30 let. Na jaře roku 2009 ji srovnali se zemí.

Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka
Unikátní, jedinečná, provokativní, a také nepochopená, taková byla stavba obchodního domu, za kterou stál stejný tým architektů, jako za hotelem Ještěd.

Jiří SUCHOMEL, architekt, jeden ze zakladatelů Fakulty architektury TUL
To byla jedna ze vzácných ukázek strukturalistické architektury v Čechách. Zajímavé byly ty exteriéry, opláštění tím řízeně rezavějícím ocelovým plechem, byly tam výrazně barevné keramické obklady.

Jiří KŘÍŽEK, ředitel Severočeského muzea Liberec
Byl to skutečně vrchol tehdejší architektonické tvorby 60. a 70. let
a je velká škoda, že Liberec si nezachoval tuto stavbu, která měla velký potenciál stát se památkou.

Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka
O její zachování architekti bojovali od roku 2005. Nepomohly ani stovky podpisů pod peticí. Zvítězily ekonomické zájmy. Ve stejném místě vyrostla moderní stavba se 120 obchody. Sklo a beton, podobný gigant má každé větší město.

obyvatel Jablonce nad Nisou
My staří se s tím si moc neztotožníme, ale je to tady, no.

Dagmar FERUSOVÁ, obyvatelka Liberce
Ten Ještěd byl hezčí a zkrátka takový, šel na ruku zákazníkovi. Tady jste vešla, měla jste bufet.

Vladimír MICHÁLEK, obyvatel Liberce
Si ho pamatuju, jak ho stavěli pomalu.

Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka
Ještěd tvořily tři oddělené budovy. První pavilon otevřel v roce 1978. Zbylé o rok později. Že nevyhovuje požadavkům moderního prodeje. Vyhřívané terasy nenašly využití.

Jiří JIROUITEK, fotograf, Liberec
To bylo jenom nepochopení toho záměru a neschopnost spolumajitelů se dohodnout.

Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka
Fotograf Jiří Jiroutek připomněl slavnou éru i bourání obchodního domu na výstavě v roce 2010. Teď připravuje knihu, která vyjde na podzim.

Jiří JIROUITEK, fotograf, Liberec
Mě zaujal především svojí barevností, nápaditostí, členitostí a tím,
že to bylo místo setkávání se.

Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka
Jana Šrámková, Česká televize, Liberec.

Veronika KABÁTOVÁ, moderátorka
A bourá se taky Transgas na pražské Vinohradské třídě. Dělníci z budov odstraňují střešní krytinu. Z objektů už zůstaly pouze nosné zdi, všechny vnitřní příčky jsou vybourané. Demolice má skončit na podzim. Zastánci budovy ze 70. let se ji snažili zachránit a usilovali o to, aby byla prohlášena za památku. Ministerstvo kultury návrh ale zamítlo. A my se teď vracíme za Ondřejem Benešem. Jak jsme viděli v reportáži, některé ze symbolů své doby mizí. Co ale zanecháme budoucím generacím my? Teď aktuálně z hlavního města. Experti z UNESCO zkoumají například panorama Prahy, a to hlavně kvůli výškovým budovám na Pankráci. Podle vašeho názoru, a poprosím o stručnou odpověď. Patří sem?

Ondřej BENEŠ, architekt, pedagog ČVUT
Když budou kvalitní, tak ano.

Veronika KABÁTOVÁ, moderátorka
To byla velmi stručná odpověď.

Ondřej BENEŠ, architekt, pedagog ČVUT
Jako dlouhá odpověď by byla, že Manhattan v New Yorku vznikal kontinuálně 200 let, kdy se vytahoval do výšky. My se o toto období snažíme zkrátit na nějakých 20 - 30 let. Takže během této krátké doby musíme vlastně provádět spoustu velice náročných společenských rozhodnutí, které, jak říkám, že v New Yorku to bylo 200 let, musíme jako zkracovat a musí ta debata bejt velice intenzivně, velice otevřená. A zase, myslím si, že současný přístup pražského Ipru, který ve spolupráci s jedním developerem tam navrhnul nějak vlastně rozšíření toho horizontu těch mrakodrapů, těch výškových domů na horizontu Prahy, tak myslím, že to je jako správným směrem.

Veronika KABÁTOVÁ, moderátorka
Pane architekte, děkuji za váš čas, a že jste byl hostem Událostí v regionech. Na shledanou.      

Zdroj: 
ČT 1