Security magazínu poskytl rozhovor jeden z tvůrců nového systému Eagle.one, spoluzakladatel Centra pro robotiku a autonomní systémy a pedagog ČVUT dr. Martin Saska. V čem je dron převratný, jaké má schopnosti a je o nový systém již zájem ze strany ozbrojených složek ČR? Nejen o tom se rozhovořil Saska pro náš magazín.
Pane doktore, v současné době pracujete na systému Eagle.one, který má eliminovat ,,lotrovské" či nepřátelské drony. V jaké fázi je nyní vývoj dronu?
My jsme nedávno ukončili hospodářskou smlouvu, kterou měla uzavřenou ČVUT s firmou 601 s.r.o a předali jsme systém Eagle.one ve stavu prototypu. V současné době probíhá v této společnosti transfer technologie do finálního produktu. Já mám takové informace, že momentálně již existuje první verze systému, který už má parametry funkčního prototypu a nyní se jedná o testovacím nasazení v reálném prostředí.
Jaká byla prvotní myšlenka, s níž jste vstupovali do tohoto projektu? Budoucí možná ,,nadvláda" nepřátelských dronů ve vzduchu, či v tom byly ještě jiné aspekty?
My jsme vyvíjeli v první fázi systém pro autonomní přistání na jedoucím vozidle pro soutěž konanou v Abú Dhabí, kde jsme výrazně uspěli a dosáhli nejrychlejšího času. Náš systém se tak ukázal jako spolehlivý a dobrý. Dostali jsme informaci, že v příštím kole zmíněné soutěže, které se má konat v roce 2020, bude jednou z úloh ne již autonomní přistání na jedoucím automobilu, ale dosažení cíle, který se pohybuje a letí. Ty úkoly tedy budou prakticky totožné jako v případě dronu Eagle.one – detekovat cizí letící dron, naplánovat pohyb našeho systému, aby dosáhl cíle v určitém prostoru a času a pokud možno odchytit nepřátelský dron.
Eagle.one byl přítomen i na podzimním veletrhu Future Forces Forum. Jaký zájem vzbudil dron?
Zájem byl o dron velký. Uvědomujeme si, že to je v současné době ,,horké téma”. Registrujeme již zájem o náš systém, například z českých věznic, které chtějí zabránit tomu, aby se do těchto zařízení nekontrolovaně dostávaly věci, které tam nepatří, jako například mobilní telephony, zbraně či výbušniny. Ta hrozba je totiž reálná. Jednáme i o možném nasazení Eagle.one kolem pražského letiště, kde probíhá v současnosti tendr na dodávku detekčního systému.
Jednou z hlavních předností Eagle.one má být především umělá inteligence. Jak bude v praxi fungovat?
Pro náš systém jsou klíčové tři věci – tou první je spolehlivá detekce objektu, na což se používají neuronové sítě, které naučíte, jak by měl váš cíl vypadat. To je kombinováno s daty pořízenými z 3D kamery, kdy získáte hloubkovou mapu, v níž je možné nepřátelský dron detekovat. Existují i možnosti to kombinovat s radarem. Dále je třeba, aby systém sám naplánoval trajektorii, která povede nakonec k odchycení nepřátelského dronu. Hovoříme o určitém prediktivním řízení, které optimalizuje pohyb Eagle.one tak, aby se ve správný moment dostal na správné místo. Je zde i další uvažování, zda jsou data validní, aby mohl dron skutečně střílet. Může se totiž stát, že dron najde cíl, který vypadá jako cíl, ale ve skutečnosti jím není. Snažíme se rovněž zabránit tomu, kdy do zorného úhlu našeho systému vběhne například dítě, které má na tričku nakreslený dron. V tu chvíli zafungují jiné sensory, které nahlásí, že to ve skutečnosti není dron. To je tedy ta třetí klíčová věc, kterou bych označil za bezpečnostní mechanismus.
Když se zastavíme právě u umělé inteligence,jak dlouho trval proces její samotné implementace tak, aby dron mohl plnit všechny úkoly?
My jsme začínali s drony v roce 2010. Od té doby systém stále vyvíjíme a stále stavíme na výsledcích předchozího výzkumu. Ale pokud byste chtěl začít nyní třeba vy s drony, tak nebudete třeba potřebovat osm let, protože technologie se posunují dopředu, ale bavíme se stále o řádu roků vývoje.
Je umělá inteligence dronu Vaším dílem (ČVUT), nebo vám ji někdo vytvořil na míru?
Pokud jsem hovořil jinde o třech klíčových parametrech dronu, tak to vše je naším dílem zde na ČVUT. Nějaké metody se používají z literatury, kdy určitou část vyvine jiná univerzita, ostatní to převezmou a přidají další ,,kousek” do mozaiky. My se snažíme publikovat i výzkum, který vedl k produktu Eagle.one. Některé věci přece jen nemůžeme zveřejnit, protože by je mohla převzít konkurence. Většinu základních komponent, které používáme ve všech systémech, tak publikujeme a tyto informace jsou k dispozici i dalším univerzitám.
Eagle.one je primárně vybaven nylonovou sítí, pomocí níž má eliminovat nepřátelské drony. Je právě síť v tomto případě nejúčinnějším prostředkem k eliminaci dronů? A zvažovali jste popřípadě vybavit dron i alternativní ,,zbraní”?
My si myslíme, že právě odchyt dronu dronem je prakticky jediným řešením, které je spolehlivé. Můžete zarušit signál GPS či Wi-Fi, ale to je nelegální. Mnoho systémů nepotřebuje Wi-Fi či jinak komunikovat. Příkladem budiž naše drony, které jsou schopné letět bez GPS, bez komunikace, jen na základě vizuální informace z kamery. Kromě odchytu pak spolehlivě fungují možná jen cvičení orli či sokoli, které odchytávají nepřátelské drony. Nicméně to zřejmě není řešením do budoucna, protože nemohu čekat, že bude celoročně klec u každé věznice. My bychom mohli i vybavit Eagle.one nějakým ochranným košíkem a nepřátelské drony sestřelovat nárazem. Vyzkoušeli jsme si v praxi,že to je možné. Nicméně potom riskujete, že padající dron může někoho zranit a že vás může majitel tohoto dronu žalovat za jeho zničení.
Jaké údaje dokáže Eagle.one one o nepřátelském dronu zjistit?
Eagle.one primárně využívá jiný lokalizační systém, který na trhu existuje. My spolupracujeme s firmou Dedrone, která dodává tyto systémy. Informace, jež dokáže Dedrone identifikovat, jsou u dronů, které jsou běžně k dostání na trhu, celkem jednoznačné. Víme tak, o jaký typ dronu se jedná, hmotnost, velikost a další údaje, a proto můžeme na základě těchto informací přizpůsobit scénář našeho útoku. Ten systém nám dává také odhad pozice nepřátelského dronu a zde už na základě palubní kamery jsme schopni rozlišit, zda je cíl opravdu dron, balon, pták či nějaké jiné těleso.
Registrujete již zájem ze strany policie či ozbrojených složek o dron, případně také ze zahraničí?
Kromě věznic a pražského letiště, což už jsem zmínil, registrujeme zájem i ze zahraničí. Vážnou poptávku máme z Vatikánu na ochranu Svatopetrského náměstí. Zajímavou nabídku máme i z Blízkého východu, konkrétně Ománu, ale zatím neproběhlo žádné konkrétní jednání. Armáda ČR projevila také zájem, s ní rovněž jednáme.
Jak vidíte ze svého pohledu obecně budoucnost dronů a jejich použití? Má se člověk připravit na to, že v blízké budoucnosti mu bude běžně nad hlavou kroužit dron, ať už ten nepřátelský či policejní?
Určitě bude dronů bude stále více a více. Tím pádem lze počítat také s tím, že se něco vážného stane, protože ta technologie je zneužitelná velmi jednoduše. Takže hrozba tady určitě bude a společnost na to bude muset reagovat. Myslím si, že není cestou vše zakázat, protože drony mohou být v řadě věcí užitečné. Určité omezení je ale namístě. Nejsem proti snahám Úřadu pro civilní letectví o omezení hlavně těžkých a nebezpečných dronů. Do budoucna však mají drony velký potenciál.