Cena Wernera von Siemense: Mladí vědci chtějí z Česka dobýt svět

Inovace, věda, výzkum a kvalitní vzdělávání. To jsou věci, které mohou posunout Českou republiku mezi nejvyspělejší země světa. Již 21 let k tomu přispívá i vědecká soutěž Cena Wernera von Siemense. Kdo zvítězil letos? A mohou se nápady, které vznikly u nás, prosadit i na světové úrovni?

"Mnoho prací letošního ročníku pokrývá více oborů, což vnímám jako důkaz toho, že čeští mladí vědci a technici mohou uspět i v globální konkurenci, kde je dnes znalost několika oborů nezbytností," říká Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens Česká republika, který je pořadatelem prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense.
Do letošního 21. ročníku se přihlásilo rekordních 645 soutěžících. Podle komisí složených ze špičkových českých odborníků, byly ty nejlepší práce na světové úrovni a některé nápady a objevy mají šanci uspět v praxi. "Až technologie doběhnou poznání, které se pořád posouvá, pak se některé objevy mohou projevit v konkrétních a hmatatelných řešeních, patentech a následně inovacích. Navíc i něco, co se nepřetaví v reálný výsledek, může být inspirací, aby se vymyslelo něco dalšího," dodává k tomu, jak se to, co Siemens ocení, projeví v budoucnosti, ředitel Eduard Palíšek.

KDO BYL OCENĚN

V kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu zvítězil tým Radka Mušálka z Akademie věd, který vyvinul novou technologii plazmového nástřiku z kapalin, která umožňuje připravovat zcela nové typy vrstev.
Technologie vítězného týmu je připravena k praktickému použití v řadě průmyslových odvětví. Předsedkyně Akademie věd České republiky Eva Zažímalová k této ceně řekla: "Jsme hrdí na to, s jakým záběrem a tvůrčím způsobem se letošní vítěz této kategorie vrhnul na téma a jakých dosáhl výsledků. Potvrzuje se, že mladí badatelé vědí, že nové myšlenky a objevy základního výzkumu jsou nezbytným základem nejen pro veškeré inovace, ale i pro řešení složitých celospolečenských problémů." Společenská i politická poptávka po inovacích a nastupující digitalizace výroby i služeb se ostatně prolínala celými letošními Cenami Wernera von Siemense. Objevila se proto například kategorie prací, jež se zabývají konceptem takzvaného Průmyslu 4.0, který v souvislosti s robotizací a automatizací přinese zásadní změny i na českém trhu práce. Zvláštní ocenění za absolventskou práci zabývající se tímto tématem získal Libor Bukata z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky z pražského Českého vysokého učení technického. Navrhl algoritmy, které naleznou efektivní posloupnost operací ve výrobě tak, že bude možné ušetřit až 20 procent energie.
Vítězná dizertační práce, jejímž autorem je Vít Saidl z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, se pak zabývá studiem antiferomagnetů.
Jedná se o metodu, která dokáže určit polohu magnetických momentů i v nanometrových vrstvách. Martina Doubková z Univerzity Karlovy je vítězkou kategorie nejlepší diplomová práce. Touto prací se podílela na vylepšení povrchové úpravy materiálu používaného k výrobě kostních implantátů.
Vědecké výzkumy a bádání mají také nejrůznější úskalí. Přesto se na něm podílejí u nás i lidé, kteří mají fyzické handicapy. I na to mysleli pořadatelé v letošní soutěži. Ocenění za překonání překážek při studiu proto porota udělila Ondřeji Machovi z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Ondřej trpí vzácným onemocněním, Robertsovým syndromem. Tato choroba způsobuje prenatální zpomalení, které vedou k deformaci rukou i nohou. Ondřej je trvale upoután na elektrický invalidní vozík a při studiu se neobejde bez asistenta.
Přesto dokázal, že jeho postižení nemá vliv na studijní. Jako dobrovolník navíc působí v řadě organizací a jeho snem je využít znalosti získané studiem logistiky v pozici dispečera hasičského záchranného sboru.
Siemens také podporuje ženy-vědkyně. V letošním roce tvořily ženy zhruba třetinu hodnocených.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce obdržela Ksenia Illková z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd. Zaměřuje se na studium tepelných vlastností keramických nástřiků, wolframových slitin a jiných materiálů. Jejím snem je zavést použití fúzních reaktorů do běžného života a tím jednou provždy vyřešit energetické potřeby lidstva.
Žádné práce mladých vědců by ale neexistovaly, pokud bychom neměli kvalitní pedagogy. Jako nejlepší pedagogický pracovník byl letos oceněn Zbyněk Tonar z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Ten založil a vede Laboratoř kvantitativní histologie, kde se zaměřuje na otázku prokrvení normálních i nádorových vzorků a hojení tkání s využitím biomateriálů. Rozvíjí originální vyučovací metodu histologie a embryologie, která je založena na kreslení výukových schémat v reálném čase.
Za celou dobu pořádání soutěže již bylo oceněno 369 lidí a ti získali na svoji práci podporu téměř 12 milionů korun. Společnost Siemens, která pořádá prestižní oceňování českých vědců a studentů, patří mezi největší technologické firmy v zemi a se svými 12 000 zaměstnanci se řadí mezi největší zaměstnavatele. Portfolio firmy pokrývá řešení pro průmysl, energetiku, dopravu a veřejnou infrastrukturu, technologie budov a zdravotnictví.