Datum zveřejnění: 
7. 3. 2019

Vědci z pražského Českého vysokého učení technického se snaží vytvořit systém ovládání aut, který by mohl připomínat řízení letadla pomocí joysticku, jak ho známe dnes například z obřího Airbusu A380. Vyvíjejí elektronický systém zvaný "drive by wire", který by měl mít plnou kontrolu nad chováním vozidla na silnici. Už teď s tím řidičům pomáhají různé stabilizační systémy jako třeba ESP.
Zatímco nyní řidič kvůli změně směru točí volantem a při zrychlování či brzdění šlape na pedály, systém by tuto mechanickou činnost nahradil elektronickým ovládáním. Řidič by například při šlápnutí na brzdový pedál neovládal přímo brzdy, ale jen vyslal impulz jednotce, která by už na danou situaci na silnici reagovala sama.
"Dnes je to tak, že jsou řidiči zodpovědní za stabilizaci svého vozu, a když dostanou smyk na náledí, musí se s tím nějak popasovat. Pak to dopadá tak, jak to dopadá. A to my chceme změnit," říká Tomáš Haniš, vedoucí nově otevřeného výzkumného centra pod ČVUT nazvaného Smart Driving Solutions, jež se vývojem systému zabývá.
Elektronický systém řízení se už desítky let používá u letadel. První autopilot byl nasazen již v roce 1914, v autech však stále chybí. Letadla se ve způsobu využití tohoto systému liší, zatímco Boeing dovolí pilotovi přebrat úplnou kontrolu nad letadlem, Airbus už ne.
"Vezměte si například nějaký složitý letecký manévr, který lze udělat opakovaně, bezpečně, kontrolovaně. My chceme, aby to tak bylo i v autech. Chceme vyvinout elektronický mozek, který by zastával funkci stabilizace auta. Vy byste mu jen řekla, kam chcete jet, systém by za vás řešil, jak to má udělat. Řízení by tak řidiči poskytlo komfort i bezpečí," říká Haniš.
Auto si tak samo poradí v situaci, kdy se dostane například na náledí. Řidič nebude muset přemýšlet, na který pedál šlápnout nebo o kolik stupňů otočit volantem, aby zabránil smyku, to za něj vyřeší počítač. Dalším příkladem může být sjezd z dálnice, kdy auto začne samo brzdit v dostatečném předstihu. Systém také dokáže předejít tvorbě kolon.
"Na dálnici často bývá zácpa, aniž by se cokoliv stalo. Je to kvůli tomu, že můžete reagovat pouze na auto před sebou a začnete brzdit s určitým zpožděním, to samé udělají i auta za vámi a celý provoz se zastaví. To se dá vyřešit. Je k tomu ale nutná komunikace mezi auty," vysvětluje Haniš.
Vědci chtějí postupně začít komunikovat s automobilovými společnostmi, protože právě jejich postoj bude pro využití systému zásadní. Haniš se však obává, jestli elektronické ovládání nenarazí u řidičů: "Zatímco ženy to spíš vítají, muži nechtějí, aby jim někdo sahal do řízení, chtějí mít věci plně pod kontrolou."
Haniš centrum založil společně s bývalým školitelem své disertační práce Martinem Hromčíkem z katedry řídicí techniky ČVUT.
Společně se před několika lety rozhodli, že právě toto je směr, kterým by se jejich práce měla ubírat. Získali podporu ze strany ČVUT a právě pod záštitou univerzity před několika měsíci v Praze otevřeli Smart Driving Solutions. Dnes v něm pracuje 13 vědců, jejich práci financuje ČVUT a náklady se pohybují okolo osmi milionů korun za rok.

PRŮKOPNÍCI Z ČVUT Smart Driving Solutions Výzkumné centrum vzniklo teprve před několika měsíci při katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Zaměřuje se na koncept řízení aut zvaný drive by wire. Centrum bude usilovat o grantovou podporu z veřejných zdrojů ČR a Evropské unie. Drive by wire Vůz při použití této technologie ovládá řídicí jednotka. Tento systém se již několik desítek let používá u letadel pod označením fly by wire. U aut však stále chybí. Technologie nahrazuje mechanické ovládání, elektronika má nad vozem neustálou kontrolu. Mezi řidičem a koly tak není mechanické spojení, vše pracuje "po drátech", tedy "by wire".       

Autor: 
Michaela Endrštová
Zdroj: 
Hospodářské noviny