Na slavnostním večeru v Betlémské kapli převzalo 26 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů ocenění ve 21. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense. Byly oceněny projekty z oblasti technických a přírodovědných oborů ve čtyřech kategoriích. Rovněž byla udělena zvláštní ocenění za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventskou práci na téma Průmysl 4.0. Kromě ocenění v podobě bronzové medaile z dílny Zdeňka Kolářského si vítězové rozdělili finanční odměny v celkové výši 860 000 korun. Ceny Wernera von Siemense byly poprvé uděleny v roce 1998, od té doby bylo oceněno 369 vítězů a na odměnách firma Siemens rozdělila téměř 12 milionů korun. Cenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Záštitu nad udílením cen 21. ročníku poskytlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a předseda vlády České republiky Andrej Babiš. Do 21. ročníku soutěže, která oceňuje práce z oblasti technických a přírodovědných oborů, se přihlásilo rekordních 645 soutěžících.
„Obrovskou radost mám ze stoupajícího počtu přihlášek do soutěže, které dokazují, že zájem mladých lidí o technické a přírodovědné obory roste. Roste však nejen počet, ale i kvalita soutěžních prací a projektů, z nichž řada dosahuje vynikající mezinárodní úrovně. Mnoho prací letošního ročníku pokrývá více oborů, což vnímám jako důkaz toho, že čeští mladí vědci a technici mohou uspět v globální konkurenci, kde je znalost několika oborů nezbytnost,“ řekl generální ředitel Siemens ČR, Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA.
Předsedkyně Akademie věd České republiky, prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc. dodala: „Jsme hrdí na to, s jakým záběrem a tvůrčím způsobem se letošní vítěz kategorie nejvýznamnější výsledek základního výzkumu vrhnul na téma depozice ochranných vrstev z kapalin vodou stabilizovaného plazmatu a jakých dosáhl výsledků. Potvrzuje se, že mladí badatelé vědí, že nové myšlenky a objevy základního výzkumu jsou nezbytným základem nejen pro veškeré inovace, ale i pro řešení složitých celospolečenských problémů.“
Vítězové jednotlivých kategorií
Jako již tradičně se nejvíce soutěžících přihlásilo v kategoriích o nejlepší diplomovou a disertační práci. Ocenění si zde odnesla Martina Doubková z Univerzity Karlovy za nejlepší diplomovou práci. Svou prací se podílela na vylepšení povrchové úpravy materiálu používaného k výrobě kostních implantátů. Těžiště diplomové práce spočívalo ve sledování a objasnění chování kostních buněk při kontaktu s mechanicky opracovanou titanovou slitinou, na níž byla vytvořena oxidická vrstva. Nejlepší dizertační práci, která se zabývala studiem antiferomagnetů, předložil Vít Saidl z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Nejdůležitějším výsledkem práce je vyvinutí metody, která dokáže určit polohu magnetických momentů i v nanometrových vrstvách z kompenzovaných antiferomagnetických kovů. K ocenění za diplomovou a dizertační práci náleží odměna 50 000 Kč pro studenta a stejná částka i pro vedoucího práce.
V kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu zvítězil tým Radka Mušálka z Akademie věd, který vyvinul novou technologii plazmového nástřiku z kapalin, která umožňuje připravovat zcela nové typy vrstev. Technologie vítězného týmu je připravena k praktickému použití v řadě průmyslových odvětví. Tým získal odměnu 300 000 Kč.
Jako nejlepší pedagogický pracovník byl oceněn doc. MUDr. Mgr. Zbyněk Tonar, PhD. z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Docent Tonar založil a vede Laboratoř kvantitativní histologie, kde se zaměřuje na otázku prokrvení normálních i nádorových vzorků a hojení tkání s využitím biomateriálů. Je autorem a editorem 15 učebních textů a rozvíjí originální vyučovací metodu histologie a embryologie, která je založena na kreslení výukových schémat v reálném čase. Spolupracuje se studentskými spolky, účinkuje ve studentské kapele, přednáší na Univerzitě třetího věku. Velmi rozsáhlá je i jeho vědecká práce. K ceně náleží odměna 100 00 Kč.
Zvláštní ocenění
Ocenění za překonání překážek při studiu získal Ondřej Mach z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Ondřej Mach trpí velmi vzácným onemocněním, Robertsovým syndromem. Tato choroba způsobuje prenatální zpomalení, které působí deformace rukou i nohou. Ondřej je trvale upoután na elektrický invalidní vozík, při studiu se neobejde bez asistenta. Akademickým pracovníkům dokázal, že jeho postižení nemá vliv na studijní výsledky a vypořádal se tak s předsudky, které vůči němu někteří měli. Jako dobrovolník působí v řadě organizací, jeho snem je využít znalosti získané studiem logistiky v pozici dispečera hasičského záchranného sboru.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala Ksenia Illková z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd, která je členkou vítězného týmu v kategorii základní výzkum. Na Akademii věd se zaměřuje na studium tepelných vlastností keramických nástřiků, wolframových slitin a jiných materiálů. Jejím snem je zavést použití fúzních reaktorů do běžného života a tím jednou provždy vyřešit energetické potřeby lidstva.
Zvláštní ocenění za absolventskou práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 získal Libor Bukata z CIIRC při ČVUT, který se zaměřil na oblast optimalizace, plánování a rozvrhování výroby. Navrhl algoritmy, které naleznou efektivní posloupnost operací výroby tak, aby bylo dosaženo maximální efektivity. Na základě ověření algoritmů v praxi bylo potvrzeno, že je možné uspořit až 20 % energie. Zvláštní ocenění jsou honorována odměnami 20000 Kč.
Jednadvacátý ročník Ceny Wernera von Siemense obohatila také společnost Porsche Česká republika s.r.o. Univerzitě Karlově, na které vystudovala autorka nejlepší diplomové práce, na 10 měsíců bezplatně zapůjčí elektromobil Volkswagen e-golf. Vozidlo bude k dispozici studentům i pracovníkům školy, Siemens v prostorách školy nainstaluje nabíjecí zařízení.
Slavnostní večer, výborně moderovaný Jiřím Vejvodou, doplnilo vystoupení několika mladých umělců. Osmiletá Klára Gibišová, která hraje na piano od 3 let, s bravurou zahrála zpaměti široké spektrum skladeb od Bacha, Mendelsohna, Liszta až po Sibelia. Skupina Run OpeRun představila arie ze světových oper netradičně nikoliv z podia ale přímo mezi návštěvníky. Na závěr vystoupila zpěvačka Dannie Ella.
Siemens patří mezi největší technologické firmy v České republice a již více než 125 let je nedílnou součástí českého průmyslu a zárukou inovativních technologií. Se svými téměř 11 000 zaměstnanci se řadí mezi největší zaměstnavatele v Česku. Portfolio Siemens pokrývá řešení pro průmysl, energetiku, dopravu a veřejnou infrastrukturu, technologie budov a zdravotnictví. Český Siemens je průkopníkem v oblasti Průmyslu 4.0 a Smart Cities, v rámci, kterých přináší zákazníkům komplexní digitální produkty a služby.