Soud se vrátil na začátek. Řeší rozpory v posudcích

U Okresního soudu v Novém Jičíně včera začalo opětovné projednávání železniční tragédie ve Studénce ze srpna 2008. Na prvním líčení vypovídali znalci a vysvětlovali rozpory v posudcích.

NOVÝ JIČÍN Deset a půl roku od nehody a takřka osm let soudních jednání. Jenže hledání spravedlnosti v železničním neštěstí, při kterém zemřelo osm lidí, se ocitlo takřka na začátku.
Stačilo, aby zprošťující rozsudky u deseti obžalovaných odvolací Krajský soud v Ostravě zrušil a věc vrátil do Nového Jičína. Včera tak začalo další posuzování nehody, při níž se mostní konstrukce sesula na železniční trať, když místem projížděl rychlík Comenius.
Soudní senát nejprve pozval všechny znalce, kteří zpracovávali posudky, aby vyjasnili některé zásadní rozpory.
Ještě předtím se soudce musel vypořádat s námitkami obhajoby. "Domnívám se, že po roce a čtvrt, co se líčení nekonalo, by měly být zopakovány všechny výsledky řízení," upozornil jeden z obhájců.
Soudce Jaromír Pšenica to odmítl s odůvodněním, že mezi jednotlivými líčeními byla prodleva i delší a obhajoba o čtení závěrů jednotlivých jednání nežádala.
Stejně tak rychle se vypořádal se žádostí o usnesení, zda mohou být k jednání připuštěni zástupci stavební společnosti Bögl a Krýsl.
Pak už vypovídal znalec Tomáš Rotter z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).
Ujistil, že na původním posudku nemusí nic měnit, může však vše podrobně vysvětlit, případně dále zpřesnit.
Zopakoval, co podle odborníků z ČVUT vedlo ke zřícení mostu. Uvedl například, že projekt zasouvání mostu nepočítal s vodorovnými silami nebo že vysouvané konstrukci chybělo na jedné straně ukotvení. Dva dny před nehodou se podle Rottera jeden z vozíků nesoucích mostní konstrukci zablokoval a konstrukce se naklonila. O den později byla přizdvižena a vyzkoušena, jestli se vozíky pohybují.
"Jenže už nikdo nezjistil, proč se vozík zablokoval, přitom to bylo zřejmé i pohledem," upozornil znalec Rotter.
Osudný pátek 8. srpna se pak po odbroušení kol vozíku a další manipulaci dala konstrukce do pohybu a sesula se na trať. "Vysouvací konstrukce byla v labilním stavu, až se dostala do nestabilního," konstatoval znalec.
Zdůraznil, že kdyby byl stavební dozor vykonáván správně, dalo se neštěstí zabránit. "Existovalo mnoho okamžiků, kdy se dal kritický vývoj zastavit." Jednání se zúčastnil i Richard Salamon, který rychlíkem cestoval a psychické následky trpí dodnes. Po zhruba hodině a půl od soudu odešel. "Nemám na to nervy. Cítím zlost, že se soud tak protahuje, vážně už ani nevěřím, že někdo bude odsouzen," povzdychl si.
Okresní soud se musí vypořádat se všemi námitkami, které po zrušení původních rozsudků vznesl krajský soud. Teprve poté bude možno ve věci znovu vynést rozsudek. Poprvé soud obžalované zprostil s tím, že se nepodařilo zjistit, kdo za pád mostu přesně může. Obhajoba poukazuje i na to, že neštěstí by se nestalo, kdyby pod mostem nejezdily vlaky plnou rychlostí.
Jednání je zatím naplánováno do čtvrtka, lze však předpokládat, že ještě bude odročeno. Není tak jisté, kdy bude ve věci opětovně rozhodnuto, natož aby se dalo alespoň odhadnout, kdy případ skončí pravomocným rozsudkem.
Navíc se objevila možnost, že po patnácti letech od události by mohl být případ promlčen. Liší se však právní názory, zda lze lhůtu uplatnit i u případu, který je soudně projednáván.