Vědci z Českého vysokého učení technického ve spolupráci s Českou tiskovou kanceláří a dvěma univerzitami budou zkoumat, kterak zapojit Průmysl 4.0 do žurnalistiky. Doposud platilo, alespoň mezi ajťáky, že počítačové systémy mohou nahradit v žurnalistice práci člověka pouze u sportovního zpravodajství. Výzkum ČVUT to může změnit. Ovšem nikterak radikálně.
Hned dopředu předesílám, že prakticky všichni velcí hráči ve vývoji počítačových věd a umělé inteligence stojí dosud bezradně nad jedním zásadním problémem. Jak naučit plechem otlučenou diodu rozumět jazyku. Naučit počítač používat jazyk je totiž zatím nad lidské síly. ČVUT a spol tak nestojí před tím, jak by mohl vzniknout mylný předpoklad, že počítačový algoritmus bude psát zprávy a tím odstřihne lidský faktor od koryta, ale nad něčím trochu jiným.
Pomoc pro žurnalisty a klacek na dezinformátory
Vědci z ČVUT se pokusí vygenerovat „udělátko“, které bude schopné během okamžiku projít všechny statistiky, grafy, historii zpráv a údaje, které se budou dotýkat informací zmíněných i například při přímém televizním přenosu. To znamená, že před kamerami stane politik a jme se prolhat do parlamentu. Zároveň s plynutím jeho lží bude algoritmus vyhazovat upřesňující informace, které se na diváka pohrnou zároveň se záplavou lží z obrazovky.
Dr. Luboš Král, který projekt řeší v Centru umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, uvedl: „Naším cílem a ambicí je nejen pomoci k automatizaci vytváření shrnujících žurnalistických zpráv, ale také vytvořit systém pro kontrolu tvrzení, a to na základě dostupných zdrojů, jako je historie zpráv, statistické údaje a další. Tak by například divák mohl v přímém přenosu sledovat doplňující textové informace k pronášeným tvrzením a také by bylo možné vytvářet hypotézy o dalším vývoji zaznamenaných událostí, a to srovnáním s obdobnými, již proběhlými, událostmi. V každém případě se pohybujeme v oblasti, která v ČR není ještě pokryta, a podobné nástroje se zde nevyužívají.“
Pro novináře to bude zároveň výborný nástroj k ověřování informací a hledání souvislostí. Ona ta transparentnost do politiky vlivem technologií prostě přijde. A pánbu za to zaplať. Protože státní rozpočet tak bude ušetřen plateb za dlouhé a dlouhé hodiny hádek typu: Babiš lže… Ne, Kalousek lže... Protože algoritmus odhalí během okamžiku, kdo ze zmíněných lže a v čem přesně. Divák, čtenář a potenciální volič tak bude ihned vědět, kdo z diskutujících a křičících vaří z vody. Z pozice současných politiků bych se podobný výzkum snažil sabotovat, protože jde po korytech a chce do politiky zapojit jen Mirky Dušíny. Žádná Dlouhá bidla v našem parlamentu už nebudou.
Ale…
Kde bude algoritmus brát údaje pro své výstupy? Pokud bude pojíždět celý internet, skončí jako chatbot Tay, který Microsoft vypustil na zkušenou před dvěma roky na Twitter. Do několika hodin se z chatovacího bota stal nacista. Pokud ovšem bude čerpat informace a data a výstupy pouze z jakéhosi schváleného zdroje, databáze vlády nebo Evropské unie, bude systém ihned napaden pro podjatost a jednostrannost. A to i v případě, pokud vědci použijí systém České tiskové kanceláře jako zdroje informací, která ani vzdáleně neobsáhne všechna témata a rozhodně u ní v mnoha případech nejde uvažovat jako o nestranném pozorovateli. U podobného projektu by měla být nenapadnutelná nestrannost první zásadou, protože jinak se dostaneme do toho samého, v čem jsme nyní. Jen k tomu budeme světoví v použití UI.