Sen o vládní čtvrti

V Praze právě odstartovala debata o tom, jak by měl stát v budoucnu nakládat se svými budovami

Když člověk vystoupí z pražského metra na konečné stanici Letňany, rozprostře se před ním široká, holá pláň. Na začátku února je pokrytá sněhem, po bílém poli se honí zajíci a studený vítr. Tady, na okraji města, by jednou mohla vyrůst zbrusu nová čtvrť, ve které by pracovalo deset tisíc státních úředníků. Přeje si to alespoň premiér Andrej Babiš – a na začátku ledna tuhle vizi předestřel vedení hlavního města Prahy, do jehož majetku to širé pole patří.
Na severu Prahy by vyrostlo vládní městečko, do kterého by se přesunulo několik ministerstev a desítky státních úřadů, jež nyní sídlí v pronájmu nebo v nevyhovujících budovách jinde ve městě, vysvětlil Babiš svoji koncepci primátorovi Zdeňku Hřibovi a jeho kolegům. Vedení města na premiérův plán zareagovalo vlažně a přišlo s protinávrhem. Obří úřednické ghetto, které se s úderem páté odpoledne promění ve město duchů, na kraji Prahy určitě nechceme. Jsme však ochotni vyjednávat, oznámili Babišovi Hřib a spol.
V Letňanech by například mohla vyrůst nová městská čtvrť, v níž by kromě vládních budov vznikly i byty, obchody a nová nemocnice, kterou Praha potřebuje. Vše by hradil stát, který by vedle toho zaplatil ještě 60 miliard za dokončení pražského dálničního obchvatu a navrch by přidal několik nemovitostí, o něž má město zájem. Za těchto podmínek je Praha ochotná obří pozemek v Letňanech státu přenechat, oznámila na konci ledna magistrátní koalice. Babiš pražským politikům odpověděl, že mají přemrštěné požadavky, dodal však, že návrh zváží.
Mediální humbuk kolem celé věci otevírá spoustu otázek. Je rozumné umístit důležité úřady na městskou periferii? Deset tisíc lidí představuje čtvrtinu všech úředníků v Praze – co chce stát udělat s budovami, které se po nich uvolní? A potřebuje vůbec Praha nějakou vládní čtvrť? Odborníci jsou v soudech opatrní, Babišovy úmysly jsou podle nich zatím příliš vágní a neexistuje ani pevný seznam ministerstev a úřadů, jež se mají do městečka přesunout. Urbanisté a městští plánovači se rozhodně shodují na tom, že vize vládní čtvrti je zbytečně megalomanská a v úvodu popsaná bílá plocha na konci metra pro ni není vhodným místem. A na pozadí tohoto pohledu startuje debata o tom, jak by mohla vypadat funkční alternativa.

Rozpustit ve městě

"Nápad vytvořit vládní čtvrť není nový. Babiš o tom mluví už nejméně dva roky," říká ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč, který má posuzování podobných vizí v popisu práce. Prvotní impulz takovou čtvrť postavit přišel ještě dříve od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který má na starosti hospodaření se státními budovami. Tento úřad spočítal, že postavit vládní městečko na zelené louce by stát vyšlo levněji než opravovat staré budovy ministerstev a úřadů nebo platit v centru drahé pronájmy, což obojí ročně vychází na stovky milionů korun.
V roce 2016 úřad požádal tehdejší primátorku Adrianu Krnáčovou, aby pro stavbu vládních budov poskytla pozemek v Letňanech o rozloze, na kterou by se vešlo deset Václavských náměstí. Primátorka chtěla slyšet názor odborníků z IPR a ti ji varovali, že pole v Letňanech pro takový projekt není vhodným místem. "Vozit každé ráno velké množství lidí na kraj města a odpoledne zase zpátky by byla velká dopravní zátěž. My lidi potřebujeme spíš rozpouštět ve městě," vysvětluje Boháč. Plánovači z IPR primátorce místo Letňan navrhli pět jiných lokalit – pozemky v Holešovicích, na Opatově, na Smíchově, na Rohanském ostrově a poblíž Pražského hradu. Po několika jednáních nakonec padla volba na Holešovice, jež nabízely dost velký prostor a zároveň se nacházejí v širším centru Prahy.
Vytipovaná část Holešovic zvaná Bubny-Zátory se rozkládá blízko Vltavy kolem železničního nádraží a tvoří ji zanedbaný distrikt plný skladišť, různých hald, křovisek a parkovišť. Právě tahle zanedbanost podle Boháče místu nahrávala, významná investice by totiž místo pozvedla a začlenila jej do okolního města. "Takhle se to v moderních metropolích dělá. Typickým příkladem je londýnská galerie Tate Modern. Tamní politici galerii umístili do upadající části města a hned ji tím oživili," říká Boháč.
Úřad trval na tom, že raději než holešovický brownfield chce obří zelenou plochu v Letňanech, kde by stavba byla mnohem jednodušší, Krnáčová se však postavila za městské plánovače. IPR pak požádal pět architektonických ateliérů, aby načrtly, jak by se v Holešovicích dalo takové vládní městečko postavit. "Umístit tu čtvrť do Bubnů mi přišlo smysluplné," říká architekt Jaroslav Zima z ateliéru D3A, který pro IPR vytvořil jeden z pěti návrhů. "Letňany jsou pro mě jako architekta příliš vzdálená pozice, tam bych čekal spíš záchytné parkoviště. Vládní čtvrť by měla být součástí města," myslí si architekt.
Státnímu úřadu se ale Bubny nelíbí a argumentuje, že pozemek je zčásti zastavěný a také rozdělený mezi 40 vlastníků, se kterými by bylo složité se domluvit na prodeji. Podle Boháče by to však nebyl neřešitelný problém. "V první etapě by šlo stavět jen na pozemcích státu a Prahy. A možná by se ukázalo, že zas tolik budov nakonec není potřeba stavět," říká. Boháč se domnívá, že idea ÚZSVM stavět budovy pro deset tisíc lidí je přehnaně ambiciózní. "Já chápu, že potřebují nové kapacity. Lepším řešením by ale byla optimalizace. Ať něco starého opraví, pro ty, kdo teď sedí v nevyhovujícím umakartu, ať třeba něco nového postaví. Ale zbavit se desítek státních budov najednou a místo nich na periferii vybudovat nové, takhle se moderní město nestaví."

Symboly zůstanou

Zmíněný úřad však trvá na tom, že jeho plán má jasnou ekonomickou logiku. Pro přesun do Letňan vytipoval celkem 90 budov, mezi nimiž jsou ministerstva i státní úřady. Zhruba třetinu budov na svém seznamu hodlá ÚZSVM prodat, což má prý vynést asi 7,5 miliardy. V podstatné části dnes využívaných budov pak chce úřad ukončit nájem, za který ročně platí 400 milionů. V nájmu sídlí zhruba pět tisíc úředníků. Dalších 500 milionů plánuje úřad uspořit tím, že se zbaví starých a energeticky náročných budov, u nichž by jinak musel investovat miliony do oprav či zateplení. Náklady na stavbu nové vládní čtvrti v Letňanech úřad vyčíslil na deset miliard, z čehož vyplývá, že počínaje šestým rokem od dokončení úřednického městečka by stát každoročně ušetřil 400 milionů na pronájmech.
Seznam 90 budov, o které má jít, úřad dosud nezveřejnil, ujišťuje však, že stát rozhodně nebude opouštět velké historické budovy postavené za první republiky, jež byly projektovány na míru jednotlivým ministerstvům a byly rozmístěny podél toku Vltavy coby symboly nového československého státu. Jde například o budovy ministerstva dopravy, průmyslu nebo zemědělství.
Pro představu o svém záměru úřad novinářům poskytl seznam 20 staveb, kterých by se přesun mohl týkat. Je na něm třeba ministerstvo životního prostředí, jež sídlí ve Vršovicích. Stát chce nudnou betonovou devítipatrovou budovu prodat a nechat ji přestavět na byty. Dům byl přitom v šedesátých letech 20. století navržen coby ministerstvo lesního a vodního hospodářství – a je tedy otázka, zda je přestavba z kanceláří na byty vůbec možná. "Rezort dnes sídlí na devíti adresách. Koncentrací na jedno místo by došlo k výrazným přínosům v jeho práci," hájí přesun ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.
Některé historické budovy, jež původně nebyly postaveny pro potřeby státu, chce Babiš otevřít veřejnosti a zřídit v nich muzea či galerie a úředníky z nich přestěhovat do Letňan. Jde například o ministerstvo kultury, které od první republiky sídlí v barokním Nostickém paláci na Malé Straně. Bývalou šlechtickou ložnici, kterou teď zabírá kancelář ministra kultury Antonína Staňka, by po přestěhování rezortu do Letňan mohl navštívit každý, sliboval při prezentaci svého plánu premiér Babiš.

Větší klid

Podle jeho propočtů by se do Letňan kromě rezortu kultury mělo přestěhovat i ministerstvo pro místní rozvoj, které je v Praze rozptýleno po několika adresách. Rezort vznikl v roce 1996 a má hlavní sídlo ve více než 100 let starém secesním paláci na Staroměstském náměstí, který původně sloužil Pražské městské pojišťovně. Také tato budova by se měla podle Babišových plánů otevřít veřejnosti jako muzeum či galerie.
"Když máme jednou za rok den otevřených dveří, přijde sem během dvou dnů 1300 návštěvníků. Lidé jezdí na prohlídky ministerstev z celé republiky a jedno po druhém si je obejdou, zajímá je to," říká tisková mluvčí ministerstva Veronika Vároši. Ve všední den ráno je však palác obložený červeným mramorem tichý, v chodbě tikají stojací hodiny a útrobami jen občas propluje úředník se štosem papírů v ruce. V secesním objektu pracuje asi 450 lidí, další zhruba tři stovky sedí v jiných dvou budovách v Praze – všech 700 úředníků by se podle Babiše mělo přemístit do Letňan. Dolní patra bývalé pojišťovny jsou velmi honosná, od třetího poschodí výš ale už dům připomíná kancelářskou budovu s dlouhými schody a malými místnostmi. Těžko říci, zda by tedy zrovna tato budova šla využít jako galerie, jak plánuje Babiš. Tisková mluvčí by uvítala, že v Letňanech by byl větší klid na práci. "Jsme na Starém Městě, je tu hodně turistů a někdy neuvěřitelný hluk. Paní náměstkyně jednou musela sejít dolů na Stafokus roměstské náměstí a dát flašinetáři stokorunu, aby šel hrát jinam a nerušil jednání," vzpomíná.
"Také by bylo pohodlnější, že bychom nemuseli přebíhat mezi budovami."

Tohle nejde

Podle profesora urbanismu Jana Jehlíka z ČVUT však takový argument k přesunu několika ministerstev na okraj Prahy nestačí. "Veřejné budovy ministerstev byly vystavěny podél nábřeží, mělo to nějakou logiku, vytvořily kostru města a reprezentovaly stát, stejně jako třeba Pražský hrad. Jaký obraz ale vytvoříme, když postavíme nějaké městečko za Prahou? To nejde, takhle střílet plány a finanční částky od boku, je potřeba přesnější úvaha, vyjít z celkové koncepce města," vysvětluje urbanista. Představa, že stát budovy ministerstev a úřadů prodá a ty se pak přestaví na byty či hotely, je podle Jehlíka také zvláštní. "Je to devalvace jejich koncepce. Urbanisticky je to špatně. A muzea být taky všude nemůžou."
Podle náměstka pražského primátora Petra Hlaváčka, který za magistrát o stavbě nové čtvrti s premiérem Babišem vyjednával, je ještě brzy na to projekt hodnotit. "Zatím jsme ještě (od premiéra) nedostali seznam budov, které se mají přesunout. Byli bychom neradi, kdyby se nějaké budovy měly vyprázdnit," říká Hlaváček, původní profesí architekt. "Pro nás je hlavně důležitý posun, že už se nemluví o čistě úřednické čtvrti, ale o plnohodnotné čtvrti, kde by mohly být i byty a nemocnice, které Praha potřebuje."
Proč tedy magistrát při jednáních s Babišem netrval na stavbě vládních budov v Bubnech-Zátorech, když to předtím doporučil i IPR, jejž Hlaváček kdysi vedl? Podle radního problém nestojí "buď-anebo": část vládních budov prý klidně může vzniknout jinde. "Dle mého názoru věc nestojí v nějaké kontroverzi – buď vše v Bubnech, nebo vše v Letňanech," říká Hlaváček. Celý vyjednávací proces je podle něj stále na úplném začátku. Pokud by byl projekt nakonec schválen, nová čtvrť by podle jeho odhadů vznikla až v poměrně daleké budoucnosti. "Není to něco, co se rozhodne a postaví hned. Stačí se podívat na průměrnou dobu příprav velkých stavebních projektů. Mluvíme o horizontu 20 let," uzavírá Hlaváček.