Masaryk s Benešem snili o tom, že se Československo stane Švýcarskem. Kvalitou demokracie i bohatstvím. Jak říká literární historik Pavel Kosatík, byla to logická ambice a podobnou by měl mít každý politik. Má ji i současná vládní reprezentace, která myslí vážně nejen projekt Digitální Česko, ale dělá kroky k tomu, aby se Praha stala regionálním evropským centrem v oblasti umělé inteligence (AI).
Právě té se věnovala obsáhlá expertní studie, která hodnotila všechny aspekty tohoto oboru budoucnosti. Česká republika má velmi dobrou startovací polohu. Je tady kvalitní výzkum, nadějný počet start-upů a pro vládu je AI jednou z priorit. Jde totiž o oblast, jež může v řádu desetiletí zcela proměnit naše životy.
Přední český odborník světového jména Michal Pěchouček připomněl jen několik momentů, kde se AI prosazuje. V oblasti zdravotnictví jde například o predikci očních chorob i rakoviny ze skenu očí, v bezpečnostní oblasti účinná ochrana proti kyberútokům, v dopravě zefektivnění logistiky nebo dobíjení flotil autonomních automobilů, ve státní správě automatizace administrativní práce.
Lídr Evropy
K světovým centrům AI, jako jsou San Francisco, Londýn, Montreal nebo Boston, by nyní mohla přibýt i Praha, kde se právě pod Pěchoučkovým vedením dává dohromady platforma Prague.ai, kde by měly spolupracovat nejlepší mozky z pracovišť ČVUT, UK, Maříkova ústavu kybernetiky a akademie věd. „Důležitým úkolem je zabránit odlivu mozků,“ uvedl Pěchouček.
Luboš Král, který zpracoval technologickou část studie, vyzýval především k tomu, aby se experti nesoustředili jen na postupné vylepšování toho, co už bylo dosaženo. „V Česku je málo revolučních nápadů, které boří zaběhnuté procesy,“ říká Král.
Samozřejmě to předpokládá, že stát a soukromé firmy nebudou podporovat pouze řešení pro konkrétní průmyslová zadání, ale i bádání naslepo, z něhož může vzejít něco převratného, ale také nic. Tento postup je u gigantů typu Google nebo Amazon běžný.
Autorská práva
Na konferenci se hodně hovořilo také o sociálně ekonomických dopadech rozvoje AI a potřebě změny přístupu ke vzdělávání. Do pěti let by se totiž robotizace mohla dotknout až 1,3 milionu lidí. Velkou výzvou je též právní a etická rovina AI. Například již brzy může být na stole otázka, jak se bude platit a danit literární dílo, jehož autorem bude počítač. Stejně tak zákon o pozemních komunikacích nijak nepočítá s autonomními vozidly.