Datum zveřejnění: 
4. 2. 2019

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Určitě se ale nebudeme dnes věnovat pouze hlavnímu městu, protože historie ukazuje, že problémy s mosty mohou nastat leckde, a to je také důvod, proč jsme do našeho studia pozvali předního experta na betonové mostní konstrukce v České republice, je s námi Vladislav Hrdoušek z katedry betonových a zděných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT. Vítejte, pane docente, dobrý večer.

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT v Praze
Dobrý večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Tak úplně obecně, v jakém stavu jsou mosty nejen v Praze, ale po celém Česku, ptá se jeden z diváků.

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT v Praze
Já si myslím, že jsou v dobrém stavu.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
To ale nevypadá podle toho, co slýcháváme.

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT v Praze
No, samozřejmě. Jsou určité takové indicie, že některé mosty jsou ve výborném stavu, pak máme takový ten střed, to jsou dobré mosty a pak samozřejmě jsou taky mosty ve špatném stavu a těch takových podle té klasifikace mostů, protože u mostů silničních a jak se říká pozemních komunikací, těch tříd je sedm, tak takové ty nejhorší jsou šestá a sedmá třída a ...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Se na to za chvíli podíváme i na konkrétní vyčíslení, ukážeme si, kde jsou.

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT v Praze
Přibližně asi 5 procent z těch mostů je v tomhle tom ohroženém stavu, kde bych řekl, že by se nemělo odkládat to, že by se s tím mostem mělo něco dělat.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Česko v tomto případě, kde si stojí na žebříčku evropských zemí kupříkladu, co se týče zanedbání nebo naopak péče o mostní konstrukce?

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT v Praze
No, tak, takovým vzorem pro nás asi bude Německo, jo. Tam se dbalo víc na kvalitu. My jsme trochu doplatili na špatné materiály, zejména v době takové překotné výstavby, sedmdesátá, osmdesátá léta.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Doba železobetonová taková.

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT v Praze
Taková betonová éra, kdy bylo potřeba postavit hodně mostů a zapomnělo se na to, že těch hodně mostů bude potřeba o ně pečovat, protože ne všechny části toho mostu mají stejnou životnost. Když je to betonová konstrukce, tak se předpokládá a i v oceli vůbec taková ta plánovací hodnota je 100 let a ne všechny části mostů mají těch sto let životnosti. Mostní závěry, to když jedete a najíždíte na most, jak to s vámi takhle houpá, že, no, tak tam ta životnost je dříve 15, 20 let, dneska se to trochu prodloužilo, protože máme nové konstrukce, ale musíme si uvědomit, že to jsou prvky na tom mostě, které jsou enormně zatíženy, protože taková ta poměr hmotnosti toho mostního závěru, hmotnosti auta, které po tom jede, je zcela jiné než na mostě, když přijde na most a na tu celou mohutnou mostní konstrukci.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
No, ale když se podívám, pane docente, do Německa, tak tam také padaly mosty v posledních letech? Když my na tom nejsme špatně, chtěli bychom na tom být ještě lépe, tak nejsem si úplně jistý, jestli to, že na tom nejsme špatně, se projevuje tím, že některé mosty musejí být strženy kvůli špatnému stavu, jako například ten v Nymburce, některé spadnou samy jako lávka v Troji.

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT v Praze
Záleží na konstrukci a záleží na tom, jak dlouho na té, ty škodlivé vlivy, jak dlouho na tu konstrukci působí. Když tam bude zatékat a zatéká většinou tedy voda slaná, no, a tak ten beton na tom je špatně, protože nemá takové schopnosti, tak jako třeba příroda vytvořila žulu a když sypete na obrubník slanou vodu nebo sůl tedy a pak tedy prší a slanou vodu, té žule se nic nestane a je to věčnost skoro, že.      

Zdroj: 
ČT 24