Pražské mosty

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Pane docente, stále ještě tu visí onen dostat, jak jsou na tom mosty v Praze a jak je na tom Libeňský most, slyšeli jsme to teď poměrně podrobně, takže není tedy problém, že by měl zůstat zachován v té své stávající podobě, jak to vidí expert nezatížený politikou?

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT v Praze
No, tak já to vidím tak, že i, jak se ukázalo, i na radnici, tak i mezi odborníky je trochu spor, zda most nový nebo rekonstruovat stávající. Veřejnost trochu u toho Libeňského mostu vidí jenom ten oblouk, ale tam jsou další části, tak jak už se zmínil pan náměstek a jak se jste také říkal vy a to je to předpolí ...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
A promiňte, jenom, abychom v tom měli jasno. To je tato část, kde žádné oblouky nejsou, ta, která navazuje na silnici z Holešovic a na druhé straně v Libni.

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT v Praze
A na druhé straně. Tam když se na to podíváte, tak tam je to celé proteklé, prostě degradovaná konstrukce a nemělo by význam opravovat tu konstrukci. Pak je tam, jak pan náměstek říkal, je tam určitá část toho násypu, pak jsou tam na pravém břehu další rámové konstrukce, které, myslím, že stojí za to, aby se opravily, protože trochu bych řekl, že vy jste jako říkal, že za celou tu dobu života mostu zatím od toho dvacátého osmého roku, že se neopravoval ...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Píše se to, píše se to v novinách.

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT v Praze
To je chyba, protože právě kdyby se opravoval, tak tam tolika do toho nezatékalo, protože ta konstrukce je tvořená ze třech částí po příčném směru a zatéká v těch rámových konstrukcích, o kterých se moc jako nemluví, ale které se podepřely, tam zatéká tou podélnou spárou a ta slaná voda stékala po římse, stékala na trám, rozebírala tu krycí vrstvu betonu a dostala se až k výztuži, a to je ten okamžik, kdy konstrukce začne degradovat a ztrácí únosnost.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Vy byste, pane docente, dokázal definovat nějakou, nevím, největší chybu, kterou dělali v historii celé pražští politici ohledně mostů, zda skutečně byla jim věnovaná dostatečná pozornost, zejména tam velkým stavbám, jako je Libeňský, Hlávkův a podobně?

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT v Praze
Já jsem zažil rozšíření Hlávkova mostu a tam tedy je ...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
To bylo v sedmdesátých letech, nemýlím-li se.

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT v Praze
Otvíral se, myslím, v jednašedesátém nebo tak nějak, tam jsou tedy také dvě konstrukce vedle sebe. Mluví se o tom, že jsou degradovány desky, které jsou mezi těma dvěma konstrukcemi, samozřejmě tomuto tak může být, ale to by neměl být problém ty desky vyměnit a udělat tam dostatečnou únosnost. Já bych se ještě zmínil o mostu Trojském, o tom tříkloubovém oblouku, který se ...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
O tom zříceném nebo ...

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT v Praze
O tom starém vlastně dnes, dnešní Most barikádníků, a to byla staticky podobná konstrukce, ale tam byla situace úplně jiná, protože tam se budovala magistrála a bylo potřeba zásadně rozšířit tu konstrukci a trochu hnout i s niveletou a tím pádem se rozhodlo, a myslím správně, že se konstrukce zbourala. Kdežto tady, když vezmeme Libeňský most, tak v té době to byl  nejširší most v Praze, takový most, si myslím, že se nepletu, nebyl v Praze.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Takže se bavíme, bavili jsme se o tom Trojském mostu, který už byl nahrazen toho času jednou ze staveb roku jednoho z předchozích let, teď se přiznám, že si nevzpomenu jaký konkrétně to rok byl. Ale pane docente, možná ještě velmi krátce. Divák Stanislav ptá se: "Jak je to vlastně s životností mostů a lávek a jak teď ovlivňuje jejich původně předpokládanou životnost současné přetěžování stále se zvyšující dopravou?"

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT v Praze
Přetěžování. Samozřejmě, že ta intenzita dopravy stoupla. U těch městských mostů tam k tomu přetěžování tolika nedochází, protože převážně je to osobní doprava.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
No, tak třeba na Barrandovském mostě také před 30 lety asi nejezdilo tolik vozů jako teď.

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT v Praze
No Barrandovský most dneska prakticky nákladní dopravu nemá, protože máme silniční okruh kolem Prahy, samozřejmě, ty mosty jsou navrženy podle platných norem a ty normy jsou postaveny tak, že by to mělo přenést veškerá zatížení, která dneska se používají. K tomu máme takový prostředek, že se počítá zatížitelnost a počítá se tedy zatížitelnost běžným provozem, což odborně se říká zatížitelnost normální, to je ta kulatá značka, kde tam je napsáno třeba 14 tun, že, pod tím je další tabulka, kde je napsáno, jediné vozidlo, to je zatížitelnost výhradně a pak jsou zatížitelnosti výjimečné pro mimořádnou přepravu,a to se musí přepočítat, jestli tam to vozidlo smí přejet nebo ne.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Tak díky moc za vysvětlení, pane docente.