Když jsme se před lety začali o žebříčky zajímat, na QS TopUniversities jsme narazili nejdřív. Vydává ho britská firma Quacquarelli Symonds (QS), zpočátku ještě společně s magazínem Times Higher Education (THE). Naše škola, to je České vysoké učení technické v Praze, byla tehdy na pro nás dost zahanbujícím ale celkem realistickém 394. pořadí na světě. Bylo nám z toho smutno, ale doufali jsme, že když budeme pracovat lépe, budeme postupovat nahoru.
Jenže příští rok jsme naopak dopadli ještě hůře. Ukázalo se, že velká část školy lépe pracovat nechce, neumí nebo obojí. A od té doby pořád klesáme. S drobnými zákmity, způsobenými nejspíš zlepšeným vykazováním výsledků a snad přece jen i zlepšením některých už tak dobrých kolegů. Stejně klesají ostatní univerzity v ČR. Protože naše školy znám, není to pro mne žádným překvapením. Pro někoho snad ano?
V dalších dílech budu postupně (a nepravidelně, jak mi čas vyjde) přidávat data z dalších žebříčků. Na nich bohužel dopadáme stejně špatně, podobně špatně, anebo ještě hůř. Nejprve uvedu data, komentáře si nechám až na konec.
Třeba se jich mezitím ujme někdo jiný? Je to vyloženě práce pro rektory, prorektory, děkany, proděkany, školní senátory a akademiky všeho druhu. A samozřejmě i pro politiky a ministerské úředníky. Nebo snad zareaguje česká konference rektorů, kterou, zdá se, „znepokojuje“ všechno, kromě tohoto – což by zrovna mělo?